O možnostech takzvané třetí sady zubů jsme na Flowee už psali. Tehdy šlo hlavně o velká očekávání, dnes už máme k dispozici konkrétnější data i jasnější limity.

Dvakrát a dost

Člověk dostane v životě dvě sady zubů: mléčné a stálé. A tím to končí. Na rozdíl od žraloků nebo některých plazů nám zuby dorostou jen jednou. Lidem se tento program v těle během vývoje jednoduše vypne.

A právě na tohle „vypnutí“ se soustředil výzkum, kolem kterého je pořád tak velký hype. Ukázalo se totiž, že lidské tělo si proces tvorby zubů do jisté míry pamatuje. Spustit ho sice potřetí nedokáže, genetická informace tam ale stále je. Brání jí jen jakési biologické brzdy.

Fáze 2 se bude soustředit na pacienty s vrozeným edentulismem (bezzubost, pozn. red.), kterým chybí šest a více zubů.

Japonci dokázali u laboratorních myší jednu z těchto brzd cíleně uvolnit a už v roce 2021 byli tak optimističtí, že na rok 2024 plánovali provedení klinických zkoušek na lidech. V tu chvíli se téma definitivně přesunulo ze sci-fi do seriózní vědy, později ale přišlo vystřízlivění.

První testy na lidech: opatrný krok dopředu

První klinická studie léku, který má mít potenciál stimulovat růst nových zubů blokováním proteinu, který je biologickou brzdou jejich růstu, byla v říjnu 2024 skutečně zahájena.

Vedoucí výzkumného týmu Masaru Takahaši však už ve zprávě, oznamující start projektu, zdůrazňoval obezřetnost, se kterou k výzkumu přistupovali: „Vývoj tohoto léku je v současnosti světovým unikátem – podobná technologie se jinde netestuje. Postupovali jsme proto velmi opatrně a celý projekt konzultovali s japonským regulačním úřadem PMDA“.

V této fázi je ovšem testována obecná bezpečnost léku na zdravých pacientech, a oproti plánovanému ukončení první fáze v roce 2025 však tato k lednu 2026 stále probíhá.

Třetí zuby v kostce

  • Nejde o nový chrup pro každého, ale o pokus obnovit růst jednotlivých zubů v konkrétních případech
  • Výzkum cílí hlavně na vrozené vývojové vady, ne na běžnou ztrátu zubů v dospělosti
  • Nejde o náhradu implantátů – zatím
  • Jde o dlouhodobý výzkum, ne léčbu dostupnou v ordinacích

Až po jejím ukončení má následovat Fáze 2, která se teprve bude soustředit na „pacienty s vrozeným edentulismem (bezzubost, pozn. red.), kterým chybí šest a více zubů“. „Bude-li tato fáze úspěšná, zvážíme rozšíření výzkumu na pacienty s mírnější formou edentulismu, o které se předpokládá, že je primárně způsobena spíše environmentálními než genetickými faktory,“ zchladil všeobecné nadšení Takahaši..

Ještě si počkáme

Otázka „kdy si tedy necháme dorůst zuby“ má proto nepříjemně jednoduchou odpověď: ještě si budeme muset počkat. V nejbližších letech se bude řešit především bezpečnost a základní funkčnost u úzké skupiny pacientů a pokud se někdy podobná léčba dostane dál, bude to nejdřív pro lidi s vážnými vrozenými potížemi. Běžná stomatologie si zatím – a ještě dlouho – bude muset vystačit s implantáty a protetikou.