Nevím, jak je to ještě v obecném povědomí, ale generace Pražáků a Čechů znaly ono proroctví kněžny Libuše: „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“

Prahu lze jen několikrát v její historii považovat v porovnání s jinými evropskými metropolemi za veliké město. Ale párkrát zde bylo vytvořeno cosi, co odráželo něco božského či vesmírného, nebo se tomu alespoň chtělo přiblížit. Ostatně nejucelenější koncept Prahy vytvořený Karlem IV. je spojený s myšlenkou či představou nového Jeruzaléma. Král a císař nebyl v dějinách sám i jiní a jinde se o to pokoušeli, ale pro nás by mělo být důležité, že máme na co navazovat. Ale my si řekli ne.

Podle nového metropolitního plánu nesmí být u nás moc vysoké budovy. Prý památkáři si to myslí a odstrašujícím příkladem jsou pro ně budovy na pankrácké pláni. Já tedy nevím, pražští památkáři asi byli nejdál v pověstném Pelhřimově, takže nemají srovnání a neviděli odvážné moderní budovy vedle těch starších v nepochybně kulturních světových centrech. Jímž Praha nyní není.

Horší je, že volení politici na tuto nízkost myšlení přistupují. Malé sny, malé ambice, malé domečky, malé město. Malí lidé. Momentálně tu malou fantazii nepřevyšující město je také neprůjezdné, ale to sem nyní nepatří. I když... Zácpa i v naší postranní ulici je výsledkem nekoncepčního myšlení těch, kteří rozhodují. A ustupování dílčím zájmům, neochota jít do konfliktu pro nějakou budoucí správnou věc. Nechci po pražských radních, aby dopadli jako hrdinové Kennedyho knihy Profily odvahy, ale to jim není hanba při pomyšlení, jakou zajímavou práci v úžasném městě mohou dělat a jak nezáživnou budoucnost a nehybnou přítomnost mu připravují?

Patří do Prahy 21. století moderní, architektonicky zajímavé a třeba i vysoké budovy, ano – nová panoramata Prahy? Nebo chceme jen konzervovat, co jiní postavili před námi?

Možná by se pražští památkáři mohli podívat na fotky a rytiny domů, které tam stály před těmi, na jejichž výšku se nyní oni odvolávají. Podívejte se na dnešní Václavák před 150 lety. Nebo na panorama Hradčan předtím, než tam Karel začal stavět katedrálu. A pak na ten pěkný přízemní převozníkův domek pod Vyšehradskou skálou – žádný tunel nebude, kazilo by nám to ten tradiční pohled, řekli by dnešní ochránci nízkých panoramat a zácpa ve městě by byla už v době kočárů a prvních aut.

Dnešní dechberoucí pražská místa vznikla tím, že bylo také něco zbouráno, změněno, přestavěno. Nevolám samozřejmě po bourání historických budov. Ale myslíte, že Karel IV. jednadvacátého století by poslechl nesmysl, že když postavili před sto a více lety na Smíchově nízké činžáky, tak ty nové je nesmí moc převyšovat? Proč vadí vysoké budovy, tvořící odvážnější moderní čtvrtě nejen za Andělem, ale i v Karlíně, Holešovicích, o Vysočanech nemluvě?

Ale buďme pozitivní. Metropolitní plán Prahy si můžete prohlédnout v CAMPu, kousek pod Karlovým náměstím vedle Emauzského kláštera, kde na gotický kostel drze přidali moderní věže. Inu, uvolněná šedesátá léta, že. Mám to místo rád, myslím CAMP, je tam zajímavá atmosféra, ve které se mi dobře pracuje, příjemná kavárna, moc lidí to ale nezná. Takže se tam běžte podívat, mimochodem dá se pak přes klášter projít hezky dolů na Výtoň, místo také nepříliš známé, ale zajímavé.

Zkuste při prohlížení návrhů nové Prahy popustit uzdu představivosti. Jste kněžna Libuše, tak jaké město byste chtěli vidět v budoucnosti? Patří do Prahy 21. století moderní, architektonicky zajímavé a třeba i vysoké budovy, ano – nová panoramata Prahy? Nebo chceme jen konzervovat, co jiní postavili před námi? Myslím si naopak, že oni nám svojí kreativitou a odvahou předali povinnost pokračovat v tom, co vytvořili: město, které se nebojí ani nekonečné výšky hvězd nad námi, ani odrazu v hlubinách fantazie v nás.