Asi tisícovka rodin ze Severní Ameriky i Evropy se zúčastnila studie výzkumníků z Newcastle University, která zkoumala jejich rodokmeny sahající až do roku 1600. Cílem bylo zjistit, zda se geny mohou stát vodítkem pro určení toho, zda se páru narodí děvče, nebo chlapec. Výzkumníci nakonec zjistili, že to možné je, ale pouze u mužů. Ti totiž určují pohlaví dítěte podle toho, zda jejich sperma nese chromozom X nebo Y. Chromozom X se kombinuje s chromozomem X matky, aby vytvořila holčičku (XX), a chromozom Y se spojí s matkou, aby vytvořil chlapce (XY).

Studie z Newcastle University, kterou cituje Science Daily, ovšem potvrdila ještě něco dalšího. Konkrétně existenci dosud neobjeveného genu, který kontroluje, zda sperma muže obsahuje více chromozomů X nebo Y, což následně ovlivňuje pohlaví dítěte. Ve větším měřítku tak může počet mužů s dominujícími chromozomy X ve srovnání s těmi, v jejichž spermatu převládá chromozom Y, ovlivnit poměr pohlaví dětí narozených v každém roce.

Synové, nebo dcery?

Zmiňovaný gen se skládá ze dvou částí známých jako alely, z nichž každá je zděděná po jednom z rodičů. Hlavní autor studie Corry Gellathy ve své práci prokazuje, že muži nesou zřejmě dva různé typy alely, což vede ke třem možným kombinacím v genu, který řídí poměr chromozomů X a Y. Muži s první kombinací známou jako mm produkují více spermií s chromozomem Y a mají více synů. Druhá kombinace mf produkuje zhruba stejný počet spermií X a Y, a její nositelé tedy mají zhruba stejný počet synů a dcer. A konečně poslední, třetí kombinace ff produkuje více spermií s chromozomy X, a takoví muži tedy mají více dcer.

Muži, kteří měli více synů, měli za války také větší šanci, že se některý z nich vrátí domů. A ti, kteří se skutečně vrátili, po svém otci zřejmě zdědili gen předurčující je k tomu, že sami budou mít také syny.

„Gen, který je předáván oběma rodiči a který způsobuje, že někteří muži mají více synů a jiní více dcer, může vysvětlovat, proč v populaci vidíme zhruba vyrovnaný počet mužů a žen,“ vysvětluje na stránkách internetového magazínu Science Daily Gellathy. „Pokud je v populaci například příliš mnoho mužů, ženy si snáze najdou partnera, takže muži, kteří mají více dcer, předají více svých genů, což způsobí, že se v pozdějších generacích narodí zase více děvčat,“ dodává.

Pováleční chlapci

V mnoha zemích, které bojovaly ve světových válkách, došlo později k náhlému nárůstu počtu narozených chlapců. Rok po skončení první světové války se ve Velké Británii narodilo na každých 100 dívek o dva více chlapců, než tomu bylo před začátkem války. Gen, který Corry Gellatly popsal ve svém výzkumu, by mohl vysvětlit, proč se to stalo.

Muži, kteří měli více synů, měli za války také větší šanci, že se některý z nich vrátí domů. A ti, kteří se skutečně vrátili, po svém otci zřejmě zdědili gen předurčující je k tomu, že sami budou mít také syny. Naproti tomu muži, kteří měli více dcer než synů, mohli ve válce o tyto jediné syny přijít. Tito synové, kdyby se vrátili, by pravděpodobně po otcích zase zdědili gen, díky němuž by zplodili dívky. To by mohlo vysvětlit, proč muži, kteří válku přežili, měli děti mužského pohlaví, což mělo za následek poválečný boom chlapečků.

Kope gen za muže?

Ve většině zemí se přitom za dobu, po níž se o tom vedou záznamy, narodilo více chlapců než dívek. Například ve Velké Británii a USA se rodí asi 105 mužů na každých 100 žen. Je navíc dobře zdokumentováno, že více mužů umírá již v dětství, tedy dříve, než vůbec mohli mít vlastní děti.

Podle toho se zdá, že stejným způsobem, jímž gen zajistil, že se po válkách rodilo více chlapců, se může postarat i o to, aby se více chlapců narodilo každý rok.

Související…

Dnešní teenageři nechtějí být ani holky, ani kluci. Radši jsou tedy fluidi
Anastázie Harris

foto: Shutterstock, zdroj: Science Daily