„Chcete zhubnout? Kupte si menší talíře!“ „Chcete být šťastnější? Vykašlete se na sociální sítě!“  „Ohleduplnost a všímavost v práci zvyšují produktivitu!“ To jsou příklady tzv. psychologických life hacks, tedy životních hacků. Nemluvíme teď o efektivním odstraňování stopky jahody pomocí brčka nebo o tom, jak si udělat držák na pití z boty, ale o komplexnějších způsobech práce se svou myslí a okolím k dosažení „lepšího“ života.

Life hacks by nám tedy měly dopomáhat ke spokojenějšímu a vyrovnanějšímu životu. Ve vzduchu ale visí zásadní otázka: Vážně fungují?. To bohužel nikdo neví. A to i přes skutečnost, že jsou v mnoha případech podpořeny řadou experimentů a výzkumů. Což je ale vlastně celý kámen úrazu.

Trik s perem v puse

Výše zmíněné a všechny jim podobné life hacky, triky, tipy a rady bychom mohli zastřešit termínem „věda o životním stylu“. Tedy alespoň podle dvojice psychologů Nicolase Colesa a Michaela Franka, kteří na toto téma nedávno zpracovali novou studii. K ní se za chvíli vrátíme, ale nejprve je nutné zmínit ještě jednu studii dřívější.

Tu provedl německý psycholog Fritz Strack v roce 1988 a stala se základem mnohých učebnic psychologie i dalších knižních bestsellerů. Fritz ve svém experimentu všem účastníkům oznámil, že v rámci výzkumu bude z určitých důvodů třeba (ty si vymyslel a zaobalil do malé lži tak, aby subjekty zmátl) držet pero v ústech místo v rukou. Polovina testovaných byla požádána, aby držela pero v zubech, což je donutilo mimikovat úsměv. Druhá polovina měla pero držet ve rtech, což je donutilo k více neutrálnímu výrazu.

Ať už vědomě nebo nevědomě, účastníci výzkumu často odhadnou směr, kterým se otázky ubírají a dokážou alespoň vzdáleně předpokládat, o jakou situaci se jedná.

Pak byly účastníkům výzkumu postupně přehrávány různé kreslené sketche. Na konci měli účastníci zhodnotit míru, do jaké je scénky pobavily. Jisté je, že skupina držící pero v zubech hodnotila zážitek mnohem pozitivněji než ti, kteří pero drželi ve rtech a neměli tak na tváři permanentní „úsměv“. Po dokončení výzkumu byli účastníci dotázáni, jestli jim přišlo něco podezřelého, ale nikdo z nich si neuvědomoval, že polovina z nich byla k úsměvu manévrem s perem předem donucena. Zde Strack prokázal, že přinejmenším v některých případech naše mimika může ovlivňovat a určovat naši náladu, a ne naopak. 

Psychologická krize

Několik dalších dekád zůstaly Strackovy poznatky zcela nezpochybněny, v roce 2011 ale psychologii zasáhla tzv. replikační krize. V sérii studií Daryl J. Bem mimo jiné ukázal, že lidé vykazují lepší než náhodný výkon, pokud mají uhodnout, který ze dvou různých, napohled naprosto stejných závěsů za sebou skrývá pornografickou fotografii. To celou vědeckou společnost postavilo před velice náročnou volbu: buď hodně lidí dokáže vidět do budoucnosti, nebo kritéria pro hodnocení psychologických experimentů nejsou dostatečná.

Je zřejmé, který z dvou uvedených závěrů je ten správný. Vědci z celého světa se tak začali obávat, kolik různých dlouhodobých zjištění by ve skutečnosti obstálo, pokud by se stejný experiment měl potvrdit znovuprovedením. Opakování experimentů a výzkumů je základní princip vědy, často se na něj ale zapomíná a informace, které jsou získávány pouze z malého vzorku populace, mohou být velice zavádějící.

Nezáleží na tom, jestli budete chtít zhubnout, zvýšit produktivitu nebo zlepšit vztahy s lidmi kolem vás. Zásadní je, jestli účinnosti dané věci opravdu upřímně věříte. 

Když byl Strackův pokus zopakován, objevilo se oproti původní studii mnoho rozdílů. Na vzorku více než šesti tisíc lidí bylo v letech 2016 a 2022 zjištěno, že šance zlepšit si náladu pouze držením pera v puse je v tom nejlepším možném scénáři nekonečně malá. Strack se odvolával na velké množství studií, které potvrzovaly tu jeho, nikdy ale bohužel neupřesnil, o které konkrétní studie se jedná.

Věř, a víra Tvá Tě uzdraví

Bylo by logické předpokládat, že ve výzkumu je vedoucí postavou výzkumník, předkládající otázky a testy, pravdou ale je, že pánem situace jsou zkoumané osoby. Ať už vědomě nebo nevědomě, účastníci výzkumu často odhadnou směr, kterým se otázky ubírají, a dokážou alespoň vzdáleně předpokládat, o jakou situaci se jedná. Jak tedy jakýkoliv výzkum vlastně může být směrodatný, pokud povědomí o cíli výzkumu účastníka nutí přizpůsobovat tomu své odpovědi?

Coles a Frank, dva vědci, které jsme zmínili na začátku článku a slíbili jsme, že se k nim a jejich nové studii vrátíme, se tímto problémem začali zabývat podrobněji. Hlavní otázkou bylo, jestli skutečně účastníci jednají tak, aby potvrdili svá vlastní předchozí přesvědčení, která si s sebou do experimentu přinesli a věří jim. Po zkoumání stovek dalších studií a provedení několika vlastních došla dvojice k závěru, že tomu tak skutečně je.

Za předpokladu, že by se tyto závěry ukázaly být pravdivé, budou důsledky pro life hacks, jak je známe, a co hůř, psychologický výzkum jako celek, katastrofální. Ve studii autoři zmiňují, že průměrný placebo efekt může být stejně silný jako průměrný skutečný efekt.

Pokud si tedy myslíte, že vás poslech smutné hudby rozveselí třeba proto, že se vám to v minulosti už tímto způsobem podařilo, pak je pravděpodobné, že to tak opravdu bude. Co se vědy týče, není to ale nic směrodatného, protože jde pouze o váš subjektivní zážitek a pocit způsobený unikátní situací a řadou různých faktorů.

Věřte, že věříte

I když zjištění plynoucí z Colesovy a Frankovy studie mohou být pro psychologii nebo minimálně pro část dnes známých závěrů z tohoto oboru až zničující, celá věc má i svou světlou stránku: je úplně jedno, jestli life hacky opírající se o některé konkrétní výzkumy fungují nebo nefungují. Vzhledem k našim předchozím životním zkušenostem se jakýkoliv life hack stává naprosto nepodstatným, jelikož naše přesvědčení o užitečnosti některých rad a postupů ve skutečnosti určuje, jestli zrovna pro nás fungovat budou.

Nezáleží tedy na tom, jestli budete chtít zhubnout, zvýšit produktivitu nebo zlepšit vztahy s lidmi kolem vás. Zásadní je, jestli účinnosti dané věci opravdu upřímně věříte. Trochu vám to možná zavání ezo řečičkami, ale nic naplat – už nesčetněkrát bylo prokázáno, že pouhou silou víry a za pomoci obrovského odhodlání byli lidé schopni dokázat věci, které popírají všechny dosavadní předpoklady.

Související…

Je vám v noci vedro? Zkuste horkou sprchu, radí doktoři
Tereza Hermochová

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek