Chatbot, který člověku „na druhém konci“ dokáže během malého okamžiku zodpovědět sebevíce sofistikovaný dotaz, vyřešit složitou matematickou úlohu nebo udělat rozbor literárního díla. To vše s nulovou chybovostí. Taková je zhruba představa o dokonalém chatbotovi. Je ale vůbec něco takového technologicky možné?

Diskuze s chatbotem

Jedním z nejnovějších přírůstků do rodiny konverzačních programů je aplikace ChatGPT od společnosti OpenAI. Tu už si k dnešnímu dni stáhlo více než milion uživatelů. Výzkumník Jeremy Howard, který se na vývoji ChatGPT podílel, představil experimentálního chatbota své sedmileté dceři a nechal ji, aby se ho ptala na cokoliv, co ji jen napadne.

Howardova dcera s chatbotem vedla diskuzi o trigonometrii, černých dírách nebo o tom, proč slepice sedí na vajíčkách. Nejenže chatbot na všechny její otázky odpověděl srozumitelně a trefně, nakonec také zvládl ze slovní úlohy vypočítat dráhu míče vrženého vzduchem. „Je velice vzrušující vidět dceru učit se tímto způsobem,“ řekl Howard. „Zároveň jsem ji ale upozornil na to, aby nevěřila všemu, co chatbot říká. Může se dopustit chyb.“

Pozadu nechce zůstat ani Google a nedávno tak byl veřejnosti představen konverzační systém pojmenovaný LaMDA. Datový vědec Aaron Margolis byl jedním z mála lidí mimo Google, kteří měli možnost LaMDA vyzkoušet, a to díky experimentální aplikaci Google AI Test Kitchen. Margolise především udivoval chatbotův talent pro otevřenou konverzaci, ale zároveň upozornil, že může být tak trochu fabulátor. Což se ale dle jeho slov dalo očekávat od systému vycvičeného na základě obrovského množství informací zveřejněných na internetu.

Velký potenciál

Odborníci se domnívají, že při současném tempu technologického vývoje v oboru se brzy můžeme ocitnout v situaci, kdy chatboti nadobro nahradí dnešní internetové prohlížeče jako Google, Yahoo nebo Bing.

„Nyní máme k dispozici počítač, který dokáže odpovědět na jakoukoliv otázku takovým způsobem, aby dával člověku co největší smysl, Dokáže přebírat myšlenky z různých zdrojů a kontextů a pak je spojovat dohromady,“ řekl Aaron Levie, šéf společnosti Box a jeden z manažerů, kteří zkoumají, jak chatboti mění technologické prostředí.

Ve vědecké komunitě dnes nikdo neví, jak poskládat umělou inteligenci. Jazykové modely (chatboti) nebo programy generující obrázky podle zadaných slov jsou hezké algoritmy, ale mají určité slabiny, které neumíme překonat.

Místo dlouhých seznamů modrých odkazů, které nám prohlížeče nabídnou po zadání textu, bychom tak mohli od chatbota dostat požadovanou informaci v ucelených větách bez potřeby proklikávat se velkým množstvím materiálů. Potenciální schopnosti těchto programů sahají ale ještě mnohem dále. Vymýšlení témat seminárních prací nebo vytváření celých obchodních plánů a strategií jsou jen zlomek toho, čeho by chatboti v budoucnosti měli být schopni.

Daleko k dokonalosti

Není tajemství, že někteří vývojáři mají ve zvyku prezentovat svoje chatboty jako daleko schopnější, než ve skutečnosti jsou. Někteří dokonce přicházejí s tvrzením, že jejich chatbot má vlastní vědomí a dokáže porozumět lidským emocím, nebo je dokonce prožívat. To je ale samozřejmě holý nesmysl. Od scénáře, kdy jakási alternativa Skynetu uvědomí sama sebe a začne systematicky vyhlazovat celé lidstvo, jsme ještě daleko.

Ti z vás, kteří někdy zkoušeli s chatbotem konverzovat, na vlastní kůži moc dobře vědí, že čím déle strávíte „povídáním si“ s daným programem, tím více chyb a zdánlivých nesmyslů z chatbota může vypadnout. A také nejspíše vypadne. Po několika minutách už může konverzace postrádat jakýkoliv smysl. Chatboti čas od času selhávají i v jednoduchých aritmetických úkonech nebo nedokážou rozeznat fakta od fikce. Co tedy chatboty omezuje v dokonalosti?

Výzvy k překonání

K problematice chatbotů a umělé inteligence se v rozhovoru pro V.O.X. TV vyjádřil i přední český vědec v oboru umělé inteligence Tomáš Mikolov. Podle Mikolova nás v některých ohledech tyto modely už dávno překonávají, ale jakmile dojde na kombinační nebo epizodickou paměť, může tyto sofistikované programy překonat i šestileté dítě.

„Ve vědecké komunitě dnes nikdo neví, jak poskládat umělou inteligenci. Jazykové modely (chatboti) nebo programy generující obrázky podle zadaných slov jsou hezké algoritmy, ale mají určité slabiny, které neumíme překonat. Pokud vezmeme největší známý jazykový model a vynásobíme množství trénovacích dat třeba tisíckrát, pořád to nebude umělá inteligence.“

Mikolov dále uvádí, že jakmile model jednou natrénujeme, jeho neuronová síť zůstává fixní a svým způsobem zamrzne. Systém bude schopen řešit všechny příkazy v rámci nahrané databáze, ale nikdy se nenaučí nic nového.

Robotická zákaznická podpora

Řada firem a společností začala již dávno používat chatboty v rámci poskytování zákaznické podpory, ne všude se však tento koncept setkává s úspěchem. Omezené technické možnosti těchto chatbotů totiž často dostanou zákazníka do situace, kdy se nachází ve slepém bodě a na svůj problém nenalézá řešení. To potvrzují i výsledky studií společnosti Uject Inc., která sbírala data posledních 12 měsíců.

Studie se postupně zúčastnilo přes 1700 spotřebitelů. Více než 70 % z nich uvedlo, že používání chatbotů pro zákaznický servis je naprostou ztrátou času. 78 % dotazovaným se pak jejich problém nepodařilo za pomoci chatbota vyřešit a museli být přepojeni na opravdového člověka. 54 % z respondentů zastává názor, že telefonický hovor s člověkem je stále nejefektivnějším a pro zákazníka nejuspokojivějším řešením.

Vedoucí průzkumu Justin Robbins v tiskové zprávě zveřejněné společně se studií uvedl: „Značky nemohou poskytovat výbornou zákaznickou péči pouhým zavedením automatizace. Odpovědní manažeři musí automatizaci navrhovat a zavádět tak, aby pro spotřebitele přinášela přidanou hodnotu. Naše zjištění poukazují na to, že klíčem k úspěchu zákaznické péče je dosažení správného poměru mezi lidskými a virtuálními pracovníky.“

Související…

Ztratíme po smrti nárok na soukromí? Deadboti nasimulují konverzaci s mrtvými
Jan Handl

foto: Shutterstock , zdroj: New York Times