Zatímco někteří rodiče odpočítávají dny a své děti chtějí proti covidu-19 nechat naočkovat hned, jak to půjde, jiní váhají a řeší přetrvávající otázky. Jsou vakcíny skutečně bezpečné? Jak jsou na tom s účinností? Mělo by se nechat naočkovat i dítě, které covid-19 před nedávnem prodělalo?

Kladnou odpovědí na všechny dotazy by se sama o sobě mohla stát už jen skutečnost, že v polovině června dostaly společnosti Pfizer a Moderna od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolení k nouzovému použití, doporučení od Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) následovalo bezprostředně poté.

U Pfizeru se jedná o vakcínu pro děti mezi šesti měsíci a pěti lety, u Moderny je to podobné s tím rozdílem, že její vakcína se hodí pro děti až do šesti let. Moderna navíc aktuálně testuje vakcínu vhodnou pro aplikaci dětem mezi třemi a šesti měsíci, u nichž je pravděpodobné, že protilátky předané matkou již vyprchaly.

Ani u jedné z vakcín nebyly podle výsledků testování zjištěny žádné vážné a neznámé vedlejší účinky, většina z nich byla mírná až středně závažná.

O nových vakcínách pro nejmenší na svých stránkách informuje lékařská fakulta University v Yale, jejíž zástupci za tímto účelem vyzpovídali několik pediatrů. Podle Leslie Sudeové, pediatričky z Yale Medicine, je proočkovanost malých dětí dalším způsobem, jak zvládnout pandemii a zajistit všem větší bezpečí. „Mezi dětmi má koronavirus stále spoustu příležitostí k šíření, ty pak mohou nákazu přenášet na starší lidi. Dokud se virus šíří z člověka na člověka, může se neustále měnit a vyvíjet do nových variant,“ píše na stránkách Yale Medicine.

Jak je na tom Evropa?

Jak informuje Libor Grubhoffer, tak v Evropě je epidemiologická situace covidu v dětských populacích v podstatě stejná jako v Americe. I evropské děti jsou mnohem náchylnější k omikronu a jeho subvariantám, v poslední době těm nakažlivějším a označovaným jako BA.4 a BA.5. Podle něj tak bude Evropa, co se očkování týče, jednoznačně následovat příkladu Ameriky.

„V současně době probíhá prověřování  dokumentace  výrobců mRNA vakcín včetně výsledků jejich vlastních a hlavně nezávislých předklinických a klinických studií  pro použití těchto vakcín pro nejmladší věkovou kategorii dětí také v evropské lékové agentuře EMA a ve spolupráci s CDC. Lze předpokládat, že EMA osvědčí závěry americké FDA, a dětské varianty mRNA vakcín proti covidu budou moci být používány i v Evropě,“ shrnuje Grubhoffer.

Schválené a bezpečné

Pro získání povolení k nouzovému použití musely společnosti Pfizer a Moderna samostatně předložit výsledky klinických studií, které prokázaly bezpečnost vakcín a jejich účinnost v cílových věkových skupinách. Přestože se jedná o výsledky předběžné, které ještě nebyly recenzovány nebo publikovány v akademických časopisech, byly přezkoumány zástupci FDA a výborem nezávislých odborníků na vakcíny. FDA dokonce zveřejnil vlastní analýzu vakcín, jež potvrzuje, že nevyvolávají obavy o bezpečnost a že jsou skutečně účinné. „Děti navíc dostávají menší dávky než dospělí, přesto u nich vznikají silné protilátky,“ dodává Sudeová.

Ani u jedné z vakcín nebyly podle výsledků testování zjištěny žádné vážné a neznámé vedlejší účinky, většina z nich byla mírná až středně závažná, neobjevil se ani jeden případ zvýšeného rizika zánětu srdce a okolní tkáně. „Jde o mimořádně šetrnou vakcínu prakticky bez nežádoucích účinků a s vysokou mírou ochrany dětí před onemocněním a případnými závažnými následky v podobě postcovidového syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi,“ doplňuje profesor Grubhoffer.

Po třetí dávce vakcíny Pfizer byla u dětí do pěti let zjištěná účinnost prevence více než 80 %, u Moderny ukazují průběžné výsledky po druhé dávce u dětí mezi šesti měsíci a dvěma lety účinnost 51 % a u dětí mezi dvěma a pěti lety 37 %. U dospělých byla nicméně u obou vakcín zjištěna účinnost mezi 94 a 95 %. Nutno však zmínit, že všechna zkoumání byla provedena před dominancí varianty omikron. „I když nevíme, nakolik vakcíny fungují jako ochrana před nakažením omikronem, víme, že jsou jak u dospělých, tak u dětí, velmi užitečné při snižování závažnosti onemocnění covidem-19, i když byly vytvořeny proti jeho původní variantě,“ komentuje výzkumy Thomas Murray, specialista na dětská infekční onemocnění z Yale Medicine.

Očkovat i po covidu?

Podle Sudeové je odpověď stejná jako u dospělých. „Imunita, kterou získáváme přirozenou infekcí, má určité výhody, existují ale důkazy o tom, že hybridní imunita vzniklá kombinací prodělané infekce, a vakcinace může být nejlepším typem imunity vůbec,“ vysvětluje s tím, že měření míry hybridní imunity je složité, a není tak zatím možné zjistit, jak přesně dlouho trvá. 

„Mám za to, že očkování po covidu ano, ale počkejme si na výsledky pokračujících klinických studií, které pomohou upřesnit časový interval, kdy by takové přeočkování pro posílení slábnoucí specifické imunity bylo žádoucí,“ komentuje profesor Grubhoffer.

Čekat na omikronovou vakcínu?

Ačkoliv Moderna v současné době testuje specifickou posilovací dávku zaměřenou vyloženě proti variantě omikron, doktor Thomas Murray nedoporučuje na něco takového čekat.

„Může trvat dlouho, než bude něco takového schváleného pro dospělé, natož pak pro děti,“ vysvětlil s tím, že pokud rodiče nechají děti očkovat již nyní, jakékoliv další vakcíny, které budou v budoucnu vyvinuty, budou moci být použity k posílení ochrany, kterou již díky očkování budou mít. 

„Přesně tak, jednoznačně se ztotožňuji s tímto názorem, není vhodné čekat už také proto, že vakcíny připravené proti původní wuchanské variantě mají ještě stále dobrý ochranný účinek před těžkým průběhem, ale současně i před onemocněním samotným,“ říká k tomu Libor Grubhoffer.

Leslie Sudeová závěrem poukázala na to, že při očkování by měl mít člověk vždy na paměti celkový kontext. „Lidé považují vakcinaci za něco, co by měli udělat jen pro sebe. Ve skutečnosti jde ale o záležitost, kterou byste měli udělat pro všechny, protože jde o širší princip pokusu zvládnout pandemii, vývoj koronaviru a jeho schopnost nakazit ostatní. Pokud tedy existuje doporučení přijmout očkování, jakmile bude k dispozici, pak lidem radím, aby ho přijali.“

Související…

Libor Grubhoffer: Pandemie opičích neštovic nehrozí. Pozor ale na virus chřipky
Kateřina Hájková

foto: Zdeněk Strnad, zdroj: Autorský článek