Je skoro o třicet let starší než já, ale pokaždé, když s Vaškem Koplíkem – amatérským mykologem z jihomoravských Ratíškovic, mluvím, připadám si, jako bych se bavila s klukem. Je totiž stejně tak bezprostřední a bezelstný. Nikdy neodmítne pomoc, i kdyby to bylo o půlnoci. Za osm let, co ho znám, jsem ho ani jednou nezažila ve špatné náladě. Les asi opravdu léčí, jak rád často říkává. A to i teď na jaře.

Nedávno na mě do telefonu se smíchem v hlase vyhrkl: „Hernajs, děvčico, už mě neštvi! Buď mi budeš tykat, nebo už ti do těch vašich médií nikdy nic neřeknu! Já su Vašek!“ houkl slováckým nářečím. Nezbývalo než kapitulovat, pokud jsem ještě chtěla, aby mi tahle houbařská legenda, která je na jihu Moravy slavnější než Beatles, poradila. Třeba pod kterým dubem v Bzenecké Dúbravě se dají najít praváky s kloboukem jak kolo od vozu.

Související…

Některé houby dokážou zpomalit stárnutí. Patří mezi ně i naše hřiby
Radek Chlup

Jak nakládat čirůvky a co s čím nezaměnit, aby nebyl průšvih. U které meze zaparkovat auto na Vysočině, když tam chci vyrazit na podzim žnout kosou suchohřiby. Kde v České Kanadě narazím spolehlivě na penízovku kořenující, a který druh má mycelium – podhoubí, rozumějte, primární nebo sekundární. Nebo která houba se používá na snížení tlaku a jak zázračnou tinkturu vyrobit. Vašek Koplík je mezi houbaři pojem. Není snad nic, co by tenhle sympaťák od pohledu v typické větrovce a v triku s logem Mykologického kroužku Ratíškovice nevěděl.

Od časného jara do konce prázdnin, tedy do pozdního léta, rostou houby v listnatých lesích. Od půlky srpna do zámrazu zase ve velkých v jehličnatých.

Chodící houbařská encyklopedie. Nikdy nechápu, jak se to všechno ten chlap mohl naučit. Ale vášeň je vášeň. Když začne mluvit o houbách jako o tajemných darech lesa a chrlit ze sebe latinské názvy, rozzáří se jako děcko, které postavíte před výlohu cukrárny. „Ahoj, Vaši, tak co, rostou, rostou?“ volají na něho místní, když na něj narazí v Ratíškovicích u pošty nebo v pekárně. Jezdí si tam na kole denně pro čerstvý chleba i něco sladkého. Stejně tak na něj pokřikovali u odpočívadla na okraji ratíškovického lesa, kde jsme seděli při tomto rozhovoru. Několikrát jsem musela vypnout diktafon, protože se zapomněl, a plamenně starousedlíkům vykládal, co, kde, proč a kam na ně. Bylo tam krásně, borovice teď na jaře nádherně voní. A v létě tudy po kolejích dokonce projíždí unikátní šlapací drezína, která funguje, bohužel pro lenochy, jen na vlastní pohon.

Borové i listnaté lesy na Hodonínsku – a nejen tam – vymetá Vašek Koplík s proutěným košíkem už pětapadesát let. Je tam jako liška v drůbežárně. Nachodil po nich tisíce kilometrů a nikdy se prý neztratil. Pravidlo číslo jedna totiž podle něho zní: Kdo nemá základní orientační smysl, ať raději čučí doma a do lesa nechodí! O Češích říká, že jsou národ fanatických houbařů, stejně jako třeba Rusové a Slováci. „Jak se vyzbrojit na houbařskou sezónu? Chce to ostrý nožík, proutěný košík, repelent proti klíšťatům, dobré boty a pořádné kalhoty. Mlází je potvora,“ vyjmenovává základy houbařského desatera. A, jak říká jeho oblíbenec Benjamin Kuras v knize Anglie je na houby – taky toaletní papír. „Les je totiž takové projímadlo. Dokonale pročistí nejen hlavu, ale i ostatní části těla,“ rozchechtá se.

Nechci být příliš osobní, ale ty se tou poslední radou Benjamina Kurase řídíš taky?

Samozřejmě...

Co bys poradil začínajícím houbařům jako úplně základní radu, než vyrazí do lesa? Ono to houbaření není úplně bezpečná zábava pro děcka, že jo…

Aby si ze všeho nejdřív koupili atlas hub a navštěvovali všechny výstavy hub v okolí, kde se můžou strašně moc naučit. A taky není na škodu přihlásit se za člena České mykologické společnosti. 

Zásada je sbírat jen ty, co známe. Nebo ty neznámé zabalit do novin a jít se poradit

Existuje nějaká zaručená indicie, jak poznám, že mám nasadit gumáky a vyrazit?

Ale jo. Houby jsou tvořeny z devadesáti procent vodou, takže musí být napršené a vlhko, aby rostly. Když je ale sucho a tropické teploty, je to horší než špatné. Základ je příhodné počasí. Taková indicie je, když v lese najdete bílé plochy – plísně. Říká se, že země kvete.

Do kolika dnů se pak objeví houby?

Do čtrnácti dnů.

V kolik je dobré vyrazit na houby? Má to, jestli jdu v šest ráno nebo v poledne, vliv na jejich kvalitu?

Žádné pravidlo není, ale platí, že za rosy jsou čerstvější. Přes poledne už jsou od slunka takové…

omlgané, jak se na Slovácku říká.

Tak! Doporučil bych spíš ranní sbírání, i když les si to své mikroklima udržuje neustále.

V poledne už ale nemá smysl vyrážet, protože je všechno vysbírané, ne?

To, že je všechno vysbírané, je mýtus. Les je obrovská plocha, nevysbíráš ho nikdy. Vždycky zůstane. Když jde po sobě pět lidí do lesa, i ten pátý najde.

Jak dlouho vůbec roste třeba takový suchohřib, který pozná snad každý?

Houby mají takzvaný okurkový, tedy po našem oharkový, efekt. Hodně dlouho trvá, než naroste do „jedničky“, a pak je z něho do rána najednou „trojka“. Průměrně roste houba tři čtyři dny.

Na čem to závisí?  Jen na tom, jestli je vlhko?

Hlavně na tom, jestli je léto nebo podzim. Při vyšší teplotě rostou samozřejmě rychleji.

Jak bys rozdělil houbařskou sezónu?

Houbařská sezóna má dvě části. Od časného jara do konce prázdnin, tedy do pozdního léta, rostou houby v listnatých lesích. Od půlky srpna do zámrazu zase ve velkých v jehličnatých. Tímto bych se jako začínající houbař řídil.

Už hodně houbařů se vrátilo domů bez kola. Pak ho tam třetí den někdo našel a myslel si, že se tam někdo oběsil.

Existuje nějaký houbařský manuál, kde všechny ty základní věci můžu jako laik načíst?

Houbařské atlasy jsou dobré. Začínající houbař se tam toho dočte poměrně hodně. Ale to by musel být fakt borec, aby se všechno naučil z knížky.

Je teda dobré najít si někoho, kdo mě bude učit houby poznávat?

Určitě, není nad to. Dobrým způsobem jsou i výstavy hub a mykologické poradny. Těch ale v republice není moc a nejsou rovnoměrně rozprostřené. Seznam je na webu České mykologické společnosti.

Když mám pochybnosti, co jsem to vlastně našla, kde si můžu nechat houby zkontrolovat?

Mykologické poradny to za mírný poplatek udělají.

S čím vůbec vyrazit do lesa?

Nepromokavé boty, pevné dlouhé kalhoty kvůli klíšťatům a postříkat se repelentem. A s sebou dva košíky. Do jednoho dávat to, co znám, do druhého, co neznám, a to balit do novin zvlášť. Doma podle atlasu zkusit roztřídit nebo se jít poradit.

Japonci a východní kultury znají a využívají účinky hub už dlouhá tisíciletí. Jsou houby, které upravují tlak, jiné zase stolici.

Ty ses vážně v lese nikdy neztratil? Mně se to stalo ve vracovském lese skoro za barákem. Ženská asi nepatří do lesa. My ten orientační smysl nemáme. Aspoň já.

A víš, proč se ti to stalo? Ty lesy na Bzenecku jsou totiž zrádné. Jdeš, najednou zvedneš oči a jezuskote! Jsou totiž vysazené do čtverců. Už hodně houbařů se vrátilo domů bez kola. Pak ho tam třetí den někdo našel a myslel si, že se tam někdo oběsil. Bloudění je docela časté, možné je všecko. V takových Beskydech ti nepomůže ani mobil.

Co bys teda poradil takovým, jako jsem já? Nechodit do lesa bez chlapa?

Takovým, co nemají orientační smysl, bych poradil, ať raději čučí doma a nechodí do lesa vůbec... Ne, vážně, důležité je pořád sledovat cestu. Držet se okraje lesa, pokud to tam neznám. Ono totiž stejně platí, že houby nejvíc rostou podél cest.

Je pravda, že na každou nemoc existuje houba, která má léčivé účinky?

Houby mají skutečně netušené možnosti. Dlouho to u nás bylo tabu. Teprve v posledních letech se začínají dělat výzkumy. Japonci a východní kultury znají a využívají účinky hub už dlouhá tisíciletí. Jsou houby, které upravují tlak, jiné zase stolici. Klouzky jsou projímavé, sušený žampion proti alergii.

Jo, a ještě mám rád nakládání do octa. Taková sklenička hub, to je někdy docela dobrý úplateček.

Existuje nějaká houba, která účinkuje jako afrodisiakum?

Třeba lesklokorka lesklá nebo housenice červená, obě rostou i u nás. Všeobecně se tvrdí, že lanýž je dobré afrodisiakum. Napoleon mu údajně vděčí za svého potomka.

No jo, ale za ty peníze…

To jo. Kilo bílých lanýžů se prodává i za statisíce korun, nejdražší lanýž v historii se vydražil za astronomických 8,4 milionu korun.

Dá se lanýž něčím nahradit?

Nedá. Lanýž je lanýž. Ale tady kousek v Blatničce prý vysadili duby naočkované lanýži, teď budou čtyři roky čekat. Kdysi tam údajně lanýže byly ve velkém a vozily se povozy do Vídně.

Naše babičky houby sušily nad kamny v plátěných pytlících. To je starodávný způsob uchovávání hub, který je super metodou na hřibovité houby.

Jak to vypadá ve spíži u takového houbařského fanatika, jako je Václav Koplík? Je to tam samá sklenička s houbovými delikatesami?

Není to tak divoké. Já mám oblíbené jen dva způsoby uchovávání hub, a to sušení a zamrazování. Sušené houby totiž při zpracování uvolňují obrovské množství aromatických látek. Jo, a ještě mám rád nakládání do octa. Taková sklenička hub, to je někdy docela dobrý úplateček.

Jezdí za tebou lidé s houbami i domů, abys jim určil, co našli?

Ano, desítky lidí ročně. Volají, posílají mi fotografie hub na mail, jezdí osobně, aby si nechali určit, jaké houby mají v košíku.

První hřibovité houby začínají růst už v květnu. Základem ale je, že nesmí být sucho

Co roste nejčastěji v tomhle období?

Už od dubna, kdy se houby nehledají moc po lese, ale spíše po hájcích, nebo dokonce v mulčovací kůře, rostou kačenky české, různé druhy smržů, které rostou právě i v té mulčovací kůře. V květnu rostou májovky, vynikající houby. Ale pozor. Sice snižují hladinu cukru v krvi, dvacet deka je už ale jako dávka inzulinu, takže by si na ně měli dávat pozor cukrovkáři.

A pak už začínají první hřibovité houby?

Ano. V květnu rostou první hřibovité houby, hřiby borové, na které navazují hřiby dubové, holubinky, lišky neboli kuřátka. Přes léto pak rostou bedly, na podzim až do zámrazu roste spousta čirůvek, strmělek, ryzců a od srpna pak klouzky. A zase znovu kupodivu roste hřib borový.

Co když najdu v lese přemrzlé houby? Dají se sbírat, nebo ne?

Zásada je taková: existují jen tři druhy hub, které snesou přemrznutí. A to jsou ty, které rostou hlavně přes zimu, tedy penízovka sametonohá, hlíva ústřičná a ucho Jidášovo. Ostatní velmi rychle hnijí a mohou způsobit žaludeční nebo střevní potíže. Naprosto se nedoporučuje sbírat přemrzlé houby.

Jaký je nejlepší způsob uchovávání hub?

Moderní je teď zamrazovat, maximálně ale do příští sezóny. Výhodou je, že mražené houby si uchovají veškeré potřebné látky.

Měly by se předtím tepelně zpracovat?

Stačí je maličko převařit nebo podusit na vodě. Zabijí se tím patogeny a je jistota, že jsou zdraví nezávadné. Moje rada zní před zmrazením nesolit. Naše babičky houby sušily nad kamny v plátěných pytlících. To je starodávný způsob uchovávání hub, který je super metodou na hřibovité houby. Když si uděláte pokrm z čerstvých hřibovitých hub, je dobrý. Ale ze sušených je daleko aromatičtější.

Co tradiční způsob nakládání do klasického láku jako okurky?

To je vynikající jako příloha, případně na nějakou kyselkavou omáčku či do zelňačky.

Jak se houby správně suší?

Třeba na sítech, což je výborné, vzdušné, protože houby chtějí spíš průvan než slunce. Krájím je na čtyřmilimetrové plátky. Nakonec je lehce přeženu v troubě na šedesát stupňů. Sušená houba musí praskat, nesmí se prohnout. Pak je doporučuji dát do sklenice se zabroušeným uzávěrem, aby se do nich nedala vlhkost nebo škůdci. Proti těm je dobré přidat pár kuliček pepře nebo bobkového listu.

Nedávno se pavučincem plyšovým otrávila pětičlenná rodina na Slovensku, přežil jen otec. Důsledky se totiž objevují až po 21 dnech, kdy je tělo kompletně zasažené.

Hlavní houbařská zásada zní: „Co neznám, nechám v lese.“ Je to tak?

Tak. Houbař sbírá jen houby, které bezpečně pozná. Nebo je zabalí do novin, aby nekontaminovaly ostatní houby, a jde se poradit.

Co když přidám nějakou špatnou houbu do polévky a udělá se mi špatně? Jet okamžitě do nemocnice?

Okamžitě. Existuje houba čechratka, která je podobná suchohřibu. Je tak zákeřná, že se jí tělo tak dlouho brání, až se samo otráví. Jinak už do dvaceti minut se v některých případech dostaví žaludeční a zažívací problémy, jako jsou průjmy a zvracení. Některé se projeví po čtyřiceti minutách, některé za šest až osm hodin. Otravy muchomůrkou zelenou jsou ale ještě zákeřnější, ty se projeví i za dvanáct hodin. Nebezpečí je v tom, že tělo už je příliš zasažené, škodlivé látky se usadí na ledvinách a v játrech a už se to těžko léčí.

Stává se i při dnešní medicíně, že na otravu houbami někdo zemře?

Občas se to stane. Nedávno se pavučincem plyšovým otrávila pětičlenná rodina na Slovensku, přežil jen otec. Důsledky se totiž objevují až po 21 dnech, kdy je tělo kompletně zasažené.

Do čeho houby ideálně sbírat? Síťovka, košík? Jak jsou na tom naše oblíbené igelitky?

Nejlepší je skutečně vzdušný proutěný košík a pokud možno s poklopem, aby vám do něj nepadalo jehličí. Igelitky a neprodyšné obaly, to je velmi nešťastné řešení. Byly dokázané nepříjemné otravy z takto zapařených hub, kdy lidé začali dokonce ztrácet zrak.

Jak dlouho můžu nechat houby nezpracované v lednici?

Maximálně tři dny. Ideální je houby okamžitě zpracovat.

Existuje nějaký web, kde zjistím, kde právě rostou?

Web České mykologické společnosti. Ta vydává od začátku houbařské sezony mapu růstu hub a každý čtvrtek ji rozesílá svým členům.

Jsi takový ten blázen, co se zabere do sbírání a ztratí pojem o čase?

Ne. Když rostou a jedu do lesa, naplním ten můj šestilitrový košík a jedu domů.

Co s těmi houbami pořád děláš, vždyť to už ti za ty roky musí lézt i ušima…

Existuje takové houbařské desatero. A v něm se říká, že člověk, když jde do lesa, by měl myslet na ty, co tam jít nemůžou. Kvůli tomu, že jsou třeba nemocní nebo se tam zkrátka nedostanou. Takže by měl udělat dobrý skutek a takové lidi podarovat…

foto: Archiv Václava Koplíka a Profimedia