Kvůli lidské rozpínavosti se kojoti v Americe dostávají do měst. Podle amerického severu Business Insider se tento "trend" od roku 2015 ve zvýšené míře týká New Yorku, ale také například Phoenixu, Los Angeles a Chicaga.

Jelikož kojotům ubývá jejich přirozeného životního prostředí, snaží se na nastalou situaci adaptovat. Vybírání odpadků a život podobný tomu, který vedou toulaví psi, je jedna z možností, jak se tyto šelmy novým okolnostem přizpůsobují.

Přestože všichni známe záběry z přírodovědeckých filmů, kde tyto šelmy krvelačně trhají maso savců, lidé se kojotích smeček bát nemusejí. Větším nebezpečím je skutečnost, že jejich absence v přírodě může drasticky ovlivnit přirozený potravinový řetězec, a mít tak dopad na ekologii.

Kojoti se lidem spíše vyhýbají

Pokud si i vy představujete kojota jako zuřivou a krvelačnou šelmu, tak jste zřejmě uvěřili mýtům, které o jejich povaze kolují. Podle Marca Bekoffa, profesora ekologie a evoluční biologie, který působí na univerzitě v Coloradu, to je úplně naopak. Tvrdí, že kojoti jsou inteligentní, hravá a laskavá zvířata a oddaní pečovatelé, kteří jsou lidskou společností nepochopení a zbytečně démonizovaní.

Plachý dravec, ne krvelačný predátor

V říjnu 2009 byla tehdy devatenáctiletá kanadská folková zpěvačka Taylor Mitchell zabita párem kojotů. Jednalo se o historicky druhý útok kojotů na lidi, přičemž šlo o první útok na dospělého člověka. Jelikož další fakta o útoku zůstávají neznámá, pokládá Bekoff sdělení National Geographical Documentary, která uvedl v dokumentu Killed By Coyotes? z roku 2011, za neopodstatněná a zavádějící.

„Na jejich základě je jednoduše nemožné dojít k závěru, že kojoti byli k usmrcení motivovaní krvelačností a touhou po potravě,“ říká k tomu a dodává, „kojoti mají nepochybně mnohem více příležitostí škodit lidem, ale nedělají to.“ „Mají k nám zdravý respekt a ve skutečnosti se setkání s člověkem spíše vyhýbají,“ tvrdí Bekoff. 

Zvíře, které se snadno přizpůsobí

Ačkoliv kojoti původně pochází ze západní části USA, dnes je možné je najít snad všude – od arktických oblastí Aljašky až po jižní Costa Ricu. Jejich extrémní přizpůsobivost umožnila v přirozeném potravním řetězci zaplnit místo po vyhubení větších dravců, jako jsou medvědi grizzly, vlci a horští lvi.

Jsou natolik adaptabilní, že dokonce prospívají i v městských a příměstských prostředích. Ačkoliv jejich přirozenou kořistí jsou především hlodavci a další potravou zelenina, jako všežravci nepohrdnou ani odpadky z popelnic, což jim umožňuje přežít téměř v jakýchkoliv podmínkách.

Kojoti se ze svého přirozeného prostředí stahují do měst. Mohou za to lidé.

Jak přispívají ekologické rovnováze?

Stejně jako ostatní dravci hrají i kojoti důležitou roli při udržování ekologické rovnováhy. Jsou dokonce považováni za klíčový druh, což znamená, že jejich vyhubení by mělo významný dopad na biologickou komunitu. Například tím, že snižují množství hlodavců, chrání některé rostliny a také zvyšují životnost kuřat, která se stávají častými oběťmi větších hlodavců.

Státy, úřady, ale i farmy a najímané společnosti, které se podílejí na hubení kojotů jako škůdců, tak nevědomky ochuzují planetu o podstatné pomocníky v boji za harmonické životní prostředí. A svůj boj rozjíždějí ve velkém.

„Podle agentů z WildEarth Guardians  měla jen federální agentura Wildlife Services mezi lety 2004–2011 na svědomí více než 26 milionů životů kojotů,“ informuje profesor Bekoff. „Agentura ročně vydává více než 100 milionů dolarů na zabíjení divoké zvěře. A to pouze na základě nepodložených mýtů a fikcí,“ uzavírá ekolog.

foto: Profimedia, zdroj: PsychologyToday