Komáří štípanec nás dokáže pořádně potrápit. V budoucnu ale nemusí jít jen o svědivý pupínek. S tím, jak postupuje změna klimatu, se totiž v Evropě mění k „lepšímu“ podmínky pro komáry, kteří přenášejí nebezpečné viry způsobující západonilskou horečku nebo horečku dengue. A právě takové podmínky panují i v Česku. Parazitolog a profesor Libor Grubhoffer pro Flowee vysvětluje, že nejde o strašení, ale o realitu, na kterou se budeme muset připravit.
„Západonilská horečka už tu v podstatě je. Na jižní Moravě kolegové z valtické laboratoře komáry infikované tímto virem již identifikovali,“ uvádí pro Flowee ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer. Řeč je o komárech rodu Culex, kteří v sobě mohou nést tzv. arboviry. Tedy viry, které se přenášejí na lidi a zvířata právě přes členovce, zpravidla přes komáry nebo klíšťata.
O výskytu západonilské horečky v Evropě se nemluví poprvé. Podle rozsáhlé studie vzrostlo riziko propuknutí nákazy v letech 2015–2024 oproti období 1981–2010 o 473 % v západní Evropě a o 127 % v jižní. Jen za minulý rok pak bylo hlášeno 1 112 případů a letošní rok nejspíš nebude lepší.
Západonilská horečka už tu v podstatě je. Na jižní Moravě kolegové komáry infikované tímto virem již identifikovali.
Podle aktuálních dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) bylo hlášeno za tento rok už přes 400 případů, nejvíce v Itálii a Řecku. Případy nákazy byly hlášeny i ve Španělsku, v Severní Makedonii, Rumunsku i Francii. A s tím, jak se klima proměňuje, se vhodné podmínky pro život těchto přenašečů posouvají i do Česka.
Komárům se u nás bude stále více dařit
Problémem ale je, že západonilská horečka je hlavně varovným signálem pro Česko. Další na řadě může být nebezpečná horečka dengue. „Komáři druhu Aedes aegypti, přenášející i tyto exotické viry, v ČR ještě nejsou, ale postupně se tu mohou adaptovat a rozjet přirozenou cirkulaci patogenů. To není žádné strašení, to je prostě realita, se kterou bychom měli do budoucna – nevím, jak blízkého budoucna – počítat,“ pokračuje Grubhoffer.
Jinde v Evropě už jejich líhnutí zaznamenána jsou. Už v roce 2018 byl hlášen výskyt ve Španělsku a Francii, prosperovat nicméně mohou také v evropských metropolích, jako je Londýn, Záhřeb či třeba Vídeň. Podle studie zveřejněné v The Lancet Public Health vzrostlo v Evropě v letech 2015–2024 průměrné riziko propuknutí horečky dengue o 297 % oproti období 1981–2010.
Jak se nenechat štípnout
A jak se k nám infikovaný komár vlastně dostane? Zatím do Evropy putují ve formě vajíček, která může infikovaný komár naklást například do květináčů nebo do potravinového produktu. „Bavíme se tedy o larvách, ne o dospělcích. Jejich vajíčka se sem dají poměrně dobře přenést, protože to nejsou žádné viditelné útvary a lidskému oku uniknou. A tím, že tady především v létě mají dobré podmínky k existenci, tak se může vylíhnout infikovaný komár, který se při první příležitosti nasaje na oběť a zahájí další cyklus,“ vysvětluje odborník, jak se vlastně virus dostane až k nám.
Reklama
Otázkou tedy není, zda se v Česku můžeme nakazit, ale jak se dobře chránit. „Jedna věc je být opatrný v oblastech tropů a subtropů, kam lidé jezdí za zábavou nebo prací. A to v celé té zeměpisné šíři. Aby dodržovali pravidla, jako je používání moskytiér, a pokud tam jsou komáři aktivní, aby měli insekticidy, a pokud možno jakkoliv eliminovali možnost komářího sání na těle,“ vypočítává Grubhoffer.
Je tu ale i dobrá zpráva. Ne každá exotická nákaza přenášená členovci je podle Grubhoffera pro Česko reálnou hrozbou. Aktuálně se prý v souvislosti s klimatickou změnou nemusíme bát importu spavé nemoci či malárie.