Už několik let po sobě praktikuje Martina měsíc co měsíc stejný rituál. Těhotenský test, chvíle napětí, zklamání. Je z toho nešťastná, ale snaží se to nedávat na sobě moc znát. Stigma neplodnosti je v takových případech téměř vždy připisováno ženě. Statistiky ovšem ukazují, že minimálně ve třetině případů tomu tak není. Debaty o mužské plodnosti nejsou tolik slyšet. Nemluví se o nich.

Tiší nepřátelé spermií

Kvalita spermií v populaci dlouhodobě klesá. Dobře to ilustrují i změny v hodnocení spermiogramu. Zatímco dříve byla za běžnou považována koncentrace kolem 40 milionů spermií na mililitr, dnes je hranice normálních hodnot nastavena výrazně níže. Nemá prostě smysl nosit růžové brýle, medicína jen kopíruje vědecká data.

Situace je vážná, nikoliv však zoufalá. Špatný spermiogram ještě nemusí znamenat neplodnost. Produkci spermií může ovlivnit prodělaná nemoc, stres, vyčerpání nebo přechodná změna životního stylu. Čili hodnoty, které dnes vypadají nepříznivě, mohou za několik měsíců vypadat úplně jinak.

Plodnost není jen zdravotní ukazatel. Vypovídá také o tom, jak žijeme.

„Může se stát, že počet spermií a jejich pohyblivost na spermiogramu nějakou dobu nevypadá dobře, a za tři měsíce se hodnoty vrátí přirozeně do normálu,“ upozorňuje reprodukční specialista Štěpán Machač, předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.

Za zhoršenou kvalitou spermií stojí několik rizikových faktorů. Většinu z nich dobře známe z jiných civilizačních chronických onemocnění: rizikovými faktory jsou nedostatek pohybu, nevhodné stravování, dlouhé sezení nebo práce v prostředí s vysokými teplotami. Varlata fungují optimálně při teplotě o něco nižší, než je teplota zbytku těla. Právě proto jsou umístěna mimo břišní dutinu. Když se dlouhodobě přehřívají, může to ovlivnit tvorbu i pohyblivost spermií.

A samozřejmě, je to také o věku. Když řekneme „biologické hodiny“, většinou míváme na mysli ty ženské, které upozorňují „už je čas!“ To je naprosto reálný stav, mění se ovšem také kvalita mužských pohlavních buněk. Jen je tento proces většinou trochu pomalejší a méně nápadný.

Tlustší, unavenější a méně sexuálně aktivní

Zajímavé je, že odborníci vedle biologických faktorů pozorují i změny společenské. Urolog Viktor Vik, vedoucí uroandrologické ambulance IVF Centra Gennet, popisuje smutný posun: „Poměrně často při debatě s pacienty nabývám dojmu, že se sexuální aktivita přesunula z ložnic na internet nebo zmizela úplně, a to mi přijde poněkud smutné, ale pro tuto dobu bohužel velmi typické.“

Debata o mužské plodnosti má mnoho nezodpovězených otázek. Proč o ženské neplodnosti mluvíme daleko častěji, jako by nemožnost mít děti byla ve většině případů chyba žen? Proč neřekneme naprosto natvrdo, že jsme jako populace prostě tlustší, než bychom měli být, se všemi důsledky z toho vyplývajícími? Kdy přestaneme zavírat oči před negativními důsledky likvidačního životního stylu a začneme nazývat věci pravými jmény?

Naštěstí právě životní styl patří mezi faktory, které lze alespoň částečně ovlivnit. A někdy může být změna účinnější, než by člověk čekal. Pokud budeme zhoršující se plodnost českých mužů brát jako příspěvek do diskuze o tradiční české kultuře, bude to jedině dobře.