Na první pohled se pro pacienta nemění skoro nic. Leží, dýchá, přístroj tiše pracuje. Jenže zatímco dřív se nádor při ozařování bral jako statický cíl, nový systém Radixact X9 ho sleduje v reálném čase a podle jeho pohybu léčbu okamžitě upravuje.
Právě to je zásadní změna, kterou nyní přináší modernizace radioterapie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Nový ozařovací systém vyšel na zhruba 160 milionů korun. Klíčová otázka zní jinak: Pro koho je tahle přesnost skutečným přínosem?
Když se nádor hýbe, musí se hýbat i léčba
„Systém sleduje polohu nádoru i během ozařování a přizpůsobuje léčbu jeho pohybu,“ říká vedoucí lékařka radioterapie MUDr. Soňa Argalácsová, Ph.D. Právě schopnost reagovat na pohyb způsobený dýcháním nebo peristaltikou je zásadní u nádorů v oblasti hrudníku a břicha.
Zatímco klasické lineární urychlovače zvládají dobře ozařování větších objemů, u malých a pohyblivých lézí narážejí na limity. Naopak vysoce přesné systémy typu CyberKnife jsou ideální pro malé cíle, ale časově náročné. Radixact X9 kombinuje obě cesty – zvládá velké i malé objemy a přitom nádor aktivně „hlídá“.
Pro pacienta je rozdíl minimální. „Pacient vlastně nepozná, že se ozařuje jinak. Leží v přístroji, který je spíš jako kruh než rameno, které se kolem něj otáčí,“ popisuje Argalácsová.
Přesnost, která šetří zdravé tkáně
Vyšší přesnost znamená méně zátěže pro okolní orgány – a tím i menší riziko vedlejších účinků. Typickým příkladem je léčba levostranného karcinomu prsu, kde se využívá dechově řízené ozařování. Záření se spustí jen v přesně definované fázi nádechu, kdy je srdce nejdál od ozařované oblasti.
„Rozhodují milimetry. A právě tam nám tahle technologie dává větší jistotu,“ shrnuje lékařka. Možná nejdůležitější část celé modernizace ale neleží v hardwaru. Leží v rozhodování.
Speciální techniky, které Radixact X9 nabízí, jsou časově náročné a kapacitně omezené. Problém by nastal ve chvíli, kdyby se nový přístroj používal plošně na všechny typy nádorů. To ale není nutné. Řadu diagnóz dnes velmi kvalitně zvládnou i standardní lineární urychlovače, tomoterapie nebo systémy typu CyberKnife, které mají své jasně vymezené místo. Pokud by se však nejpřesnější metody nasazovaly i tam, kde nepřinášejí zásadní přidanou hodnotu, nevyhnutelně by se prodlužovaly čekací doby.
„Používat vysoce specializovanou techniku tam, kde to není medicínsky nutné, znamená blokovat kapacitu pacientům, pro které je skutečným přínosem,“ upozorňuje MUDr. Soňa Argalácsová. A dodává klíčovou větu, která shrnuje celou filozofii moderní radioterapie: „Výběr vhodných pacientů je kumšt, který žádná umělá inteligence nenahradí.“
Co modernizace přináší v širším kontextu
Instalace systému Radixact X9 je součástí širší modernizace radioterapie ve VFN, která má zlepšit plynulost léčby a rozšířit spektrum dostupných výkonů. Klinika ročně pečuje o tisíce onkologických pacientů a nový přístroj doplňuje stávající technologie tak, aby bylo možné léčbu lépe individualizovat – od běžných diagnóz až po složité a vzácné případy. Smyslem není nahradit vše jedním „nejlepším“ strojem, ale mít správný nástroj pro správného pacienta ve správný čas.
Modernizace radioterapie ve Všeobecné fakultní nemocnici tak není izolovanou investicí do jednoho přístroje, ale součástí širší snahy udržet krok s rychle se vyvíjející onkologií. Klinika dnes pečuje zhruba o deset tisíc pacientů ročně a nový systém má pomoci zvládat vysoký objem péče bez snižování kvality.
„Nejde jen o precizní léčbu samotného nádoru, ale o to minimalizovat nežádoucí účinky a pečovat o pacienta komplexně,“ uvedl přednosta Onkologické kliniky doc. Michal Vočka. Podle něj má smysl investovat do technologií, které lékařům dávají větší manévrovací prostor při rozhodování, nikoli je nahrazují.
Tisková konference k představení nového přístroje Radixact. Vlevo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Podobně hovoří i vedení nemocnice a resortu zdravotnictví, byť z jiné perspektivy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch při představení přístroje připomněl, že nádorová onemocnění jsou v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí a že „každý krok, který přinese přesnější a šetrnější léčbu, má skutečný dopad na životy pacientů i jejich rodin“. Podle něj má modernizace radioterapie smysl jen tehdy, pokud se technologie skutečně promítne do každodenní péče – tedy nikoli jako výkladní skříň, ale jako funkční součást systému.
Právě tady se kruh uzavírá. Nový ozařovač Radixact X9 posouvá technické možnosti léčby, ale sám o sobě není řešením. Tím zůstává zkušený tým a schopnost rozlišit, kdy špičková technologie pomůže – a kdy by byla jen drahým gestem. Jak zaznívá z úst lékařů i managementu nemocnice, budoucnost onkologické léčby nestojí na tom mít „nejchytřejší“ stroje, ale umět je používat rozumně, cíleně a ve prospěch konkrétního člověka.