Přestavte si, že vás bolí hlava. Ne ale běžná bolest, ale pocit pukající lebky a obří ochromující bolesti, kterou každý silný zvuk a záblesk světla dokáže vygradovat až do stavu, kdy nejste schopni vstát pomalu z postele a ztrácíte vědomí. To je realita až milionu obyvatel a obyvatelek Česká, kteří trpí migrénou. Půl milionu lidí má přitom čtyři a více záchvatů migrény měsíčně, někteří ale mají záchvatů třeba patnáct. To je u nemoci, která vás dokáže na několik dní spolehlivě vyřadit z provozu, obrovské číslo. Naštěstí nové léky dokážou vrátit pacientům slušnou kvalitu života. Problém je, že ne vždy jsou dostupné, říká MUDr. David Doležil, pro kterého je léčba migrény celoživotní hlavní specializací.

Migréna se vyskytovala už ve starověku? Kdy se vlastně začalo používat slovo „migréna“?

Ano. Už ve starém Řecku a Římě se popisovala bolest hlavy označovaná jako hemikrania – bolest poloviny hlavy. Z tohoto slova se přesmyčkou vytvořil dnešní název „migréna“.
Ve starověku i středověku se věřilo, že migrénou trpí hlavně ženy, často ty bez partnera, což se částečně pojilo s hormonálními změnami. Léčba bývala drastická, například trepanace lebky (vrtání otvoru do lebky). Část pacientů měla tehdy ve skutečnosti jiné onemocnění, třeba krvácení do mozku, a po uvolnění tlaku se jim ulevilo. Tato metoda se ale používala ještě v 16.–17. století, i když už byla mylná.

Jaké panují v Česku ohledně migrény největší předsudky a omyly?

Lidé často nevnímají, že migréna je samostatné onemocnění. Není to důsledek jiného problému – například nádoru, krvácení nebo bolesti, vycházející z krční páteře. Migréna patří mezi tzv. primární bolesti hlavy – je diagnózou sama o sobě, není jen příznakem jiné nemoci. Když má někdo chřipku nebo jinou infekci, je to sekundární bolest hlavy. Migréna ale patří mezi tzv. primární bolesti hlavy: není způsobena jiným onemocněním. Patří sem i tenzní bolesti hlavy a další typy. Lidé si také často myslí, že migréna je prostě ta „nejhorší možná bolest hlavy“. Tak to není. Diagnóza migrény nezávisí jen na tom, jak moc bolestivá je. Objevují se i další příznaky: nevolnost až zvracení, přecitlivělost na světlo, hluk nebo pachy.

Kolik záchvatů pacienti mívají?

To je velmi individuální otázka. Někdo má jeden za měsíc, jiný až pětadvacet měsíčně. Pokud někoho bolí hlava nepřetržitě několik dní nebo týdnů bez pauz, jde spíše o jiný problém. Záchvaty migrény se objeví, pak na čas odezní. Jeden záchvat trvá obvykle čtyři až 24 hodin, někdy i dva či tři dny, kdy se bolest po krátké úlevě po lécích znovu vrátí.

U některých lidí může paradoxně migrénu spouštět fyzická aktivita, proto nelze paušálně doporučit sport či naopak úplné vyhýbání se pohybu.

Dalším z častých omylů je, že migrénu způsobuje krční páteř. Není to pravda. Migréna je onemocnění mozku a mozkových obalů. To, že bolest často začíná v oblasti šíje, kde ztuhnou svaly, a pak se šíří do čela či spánků, je jen důsledek migrény, nikoli její příčina.

Zmínil jste tenzní bolesti hlavy. Co je odlišuje od migrény?

Migréna má typicky střední až silnou intenzitu, doprovodné příznaky (nevolnost, přecitlivělost na světlo, hluk, pachy) a záchvatovitý průběh. Často začíná jednostranně – odtud název hemikranie (bolest poloviny hlavy). Fyzická aktivita migrénu obvykle zhoršuje. Tenzní bolest hlavy je většinou mírná až střední, oboustranná, bez doprovodných příznaků. Objevuje se typicky při dlouhém sezení, stresu nebo v dusné místnosti. Pomáhá přestávka, čerstvý vzduch, procházka, někdy lehké analgetikum. Fyzická námaha ji nezhoršuje.

Kdy by měl člověk s častými bolestmi hlavy zpozornět a vyhledat odborníka?

Každý, koho začne pravidelně bolet hlava, by měl jít k lékaři – nejlépe k neurologovi. Cílem je vyloučit tzv. sekundární bolesti, například nádor, zánět nebo například cévní problém. Migréna sice není život ohrožující, ale je potřeba nejdříve vyloučit jiné příčiny. Pokud se rozhodujete, položte si několik jednoduchých otázek. Bolí mě hlava záchvatovitě (přijde, odejde)? Trvá bolest hodiny až dny? Pokud jsem žena, dochází k záchvatům v období menstruace? Jsou přítomny doprovodné příznaky jako nevolnost, citlivost na světlo a hluk? Pokud ano, je velmi pravděpodobná migréna a je vhodné vyhledat odborníka.

Čím vším se mohou záchvaty spouštět?

Často jsou to hormonální změny, stres, změny počasí a tlaku, některé potraviny či alkohol, zejména třeba červené víno. Pokud si pacient všimne jasné souvislosti mezi konkrétním jídlem či pitím a záchvatem během několika hodin, je nejlepší se tomu vyhýbat.

Na čtyři až šest žen s migrénou připadá jeden muž.

Naopak se neprokázalo, že by pomáhalo například brát hořčík, vynechávat cukry nebo držet speciální diety. To jsou časté mýty. Paradoxně může u některých lidí spouštět migrénu i fyzická aktivita, proto nelze paušálně doporučit sport či naopak úplné vyhýbání se pohybu.

Jak ovlivňuje migrénu hormonální cyklus?

Značně, migréna je hormonálně podmíněná nemoc. Na čtyři až šest žen s migrénou připadá jeden muž. U malých dětí je poměr chlapci a dívky zhruba stejný, s nástupem puberty se ale začínají projevovat hormonální vlivy a dívky začnou výrazně převažovat. Nejčastější období výskytu je od puberty do menopauzy. A ano, u žen jsou záchvaty často navázané na menstruační cyklus. V období menstruace bývají migrény častější a mívají horší průběh. Naopak v těhotenství – zejména ve druhém a třetím trimestru – často zcela mizí, protože hormonální hladiny jsou stabilnější. Po menopauze migréna u 80 % žen zeslábne nebo zcela zmizí.

Jak migréna ovlivňuje kvalitu života?

Naprosto zásadně. Pacienti často nesnesou světlo, hluk, běžné činnosti, někdy jim dělá problém i dojít si pro vodu. Celkově se řadí mezi hlavní příčiny invalidity a pracovní neschopnosti, v žebříčcích disability se nachází hned za rakovinou a kardiovaskulárními chorobami. V hodnocení kvality života má horší výsledky než například cukrovka. Na světě jí trpí více než miliarda lidí, v České republice přes milion, z toho zhruba půl milionu má více než čtyři záchvaty měsíčně a každý může trvat jeden až dva dny. Navíc existují prodromální příznaky (únava, podrážděnost před záchvatem) a postdromální fáze (vyčerpání po odeznění bolesti), takže pacienti můžou být mimo provoz většinu měsíce.

Jaké jsou dnes možnosti léčby – od prevence až po akutní zásahy?

Základem prevence je vyhýbat se spouštěčům, které lze ovlivnit – například některým potravinám, alkoholu nebo stresu. Počasí ani hormonální cyklus ovlivnit neumíme. Zdravý životní styl má význam pro celkové zdraví, ale dosud neexistují důkazy, že by sám o sobě výrazně snižoval frekvenci migrén, stejně jako se neprokázala účinnost speciálních diet nebo doplňků hořčíku a jiných minerálů.

V akutní fázi se dříve používala běžná analgetika, například kyselina acetylsalicylová, později ergotamin. Zásadní zlom ale přinesly 90. roky s příchodem triptanů – prvních specifických léků proti migréně, které neřeší pouze bolest, ale zasahují přímo do mechanismu jejího vzniku a při včasném podání dokážou záchvat zastavit. Ještě novější skupinou jsou gepanty, které působí na jiné receptory než triptany a často pomáhají pacientům, u nichž triptany nezabírají nebo je nesnášejí.

Jakmile je jasné, že jde o migrénu, můžeme nabídnout celou škálu terapií od běžných léků až po nejmodernější biologickou léčbu, která umí zásadně zlepšit kvalitu života.

Preventivní léčba se dlouho opírala o léky z jiných oblastí medicíny – například proti epilepsii, depresi, na vysoký tlak nebo na zlepšení prokrvení mozku – jejich účinnost se ale pohybuje jen kolem 40–50 %. Kolem roku 2010 nastal průlom s použitím botulotoxinu, který se injekčně aplikuje do 31–39 bodů na hlavě a šíji, zejména u pacientů s chronickou migrénou, tedy s více než 15 záchvaty měsíčně. Po roce 2018 pak přišla skutečná revoluce v podobě biologické léčby monoklonálními protilátkami. Ty blokují konkrétní molekuly či receptory, které spouštějí migrenózní proces, a u většiny pacientů významně snižují četnost i intenzitu záchvatů. Úplné vymizení migrén sice zaručit nelze, ale mnozí pacienti po této léčbě záchvaty prakticky nemívají. Nejnověji je k dispozici také preventivní gepant v tabletové formě, určený k dennímu užívání, což rozšiřuje možnosti hlavně pro ty, kteří nechtějí nebo nemohou podstupovat injekční léčbu. Tyto moderní terapie jsou však finančně náročné a dostupné pouze ve specializovaných centrech, přičemž pacient na ně dosáhne až tehdy, pokud předtím selžou alespoň dva standardní preventivní léky.

Jak fungují moderní biologické léky?

V současnosti máme čtyři schválené molekuly: tři jsou podkožní injekce, které si pacient aplikuje sám jednou měsíčně pomocí pera, čtvrtá je intravenózní infuze, která se podává v centru jednou za tři měsíce. Nově jsou k dispozici také preventivní gepanty v tabletách pro denní užívání. Než se ale pacient k biologické léčbě dostane, musí prokázat, že u něj selhaly alespoň dva standardní preventivní léky. Teprve poté může pojišťovna tuto drahou terapii uhradit. Cílem není zaručit úplné vymizení migrény, ale výrazně snížit počet a intenzitu záchvatů – typicky například z dvanácti za měsíc na jednu či dvě, které lze pak zvládnout akutními léky, nejčastěji triptany.

Proč musí pacient vyzkoušet preventivní léky, než mu můžete nasadit biologickou léčbu?

Protože moderní léčba je velmi nákladná a vyžaduje zkušené lékaře i přesná indikační kritéria. I proto vznikají specializovaná centra, kde je možné zajistit správnou diagnostiku a léčbu, aby se drahé terapie dostaly k pacientům, kteří je skutečně potřebují. Pacient se sem může obrátit přímo, nebo ho může doporučit jeho neurolog. Tato centra dnes existují po celé republice – je jich více než čtyřicet. Lékaři zde sledují účinnost léčby, učí pacienty aplikovat injekce, řeší možné nežádoucí účinky a pomáhají při schvalování léčby pojišťovnami.

Co se děje na akcích typu „Dny otevřených dveří pro léčbu migrény“? Proč by tam pacienti měli přijít?

Akce typu „Dny otevřených dveří pro léčbu migrény“ jsou určeny především lidem, kteří mají časté bolesti hlavy a podezření na migrénu, ale dosud nebyli u neurologa, stejně jako těm, kteří už vyšetření absolvovali, ale chtějí se seznámit s možnostmi moderní léčby. Přijít mohou i dlouhodobě léčení pacienti, kteří si přejí ověřit, zda dostávají optimální terapii. Na místě se zájemci dozvědí aktuální přehled léčebných možností od běžných analgetik přes botulotoxin až po biologickou léčbu a nejnovější gepanty. Součástí bývají také informace o pacientských organizacích a praktické rady, jak zvládat migrénu v zaměstnání. Zdravotní sestry zde poskytují ukázky aplikace injekčních léků a vysvětlují rozdíly mezi tabletovou a injekční prevencí, takže se pacient může poradit, která varianta by pro něj byla vhodnější. K dispozici bývá také individuální konzultace – krátký rozhovor, během něhož odborníci zhodnotí zdravotní stav a doporučí, zda zůstat u dosavadní léčby, nebo se objednat na moderní terapii. Součástí akce bývá i poradna k pracovním otázkám, kde se lidé mohou zeptat, jak komunikovat se zaměstnavatelem, pokud migréna ovlivňuje jejich pracovní výkon; k dispozici jsou zde i specialistky na pracovní právo a zástupci pacientských organizací.

Co byste vzkázal lidem, kteří mají časté bolesti hlavy, ale dosud nevyhledali odborníka?

Nemá smysl dlouhodobě trpět a spoléhat jen na běžná analgetika. Migréna je nemoc, která má dnes velmi účinné způsoby léčby. Prvním krokem je vždy správná diagnóza – zejména vyloučení jiných, závažnějších příčin bolesti. Jakmile je jasné, že jde o migrénu, můžeme nabídnout celou škálu terapií od běžných léků až po nejmodernější biologickou léčbu, která umí zásadně zlepšit kvalitu života. Pokud vás trápí časté nebo silné bolesti hlavy, vyhledejte neurologa nebo se přijďte podívat na akce typu „Dny otevřených dveří“, tyto akce jsou přesně pro vás.