Bylinkářství má bezesporu dlouhou a zajímavou historii. Naši předkové používali léčivé rostliny k odstraňování fyzických i psychických neduhů dávno před nástupem moderních farmak a mnozí tak s oblibou činí dodnes.
I tato oblast je však v současnosti již výrazně ovlivněna děním na sociálních sítích, na nichž slavné osobnosti píšou o svých zkušenostech i s některými bylinkami, pocházejícími z dalekých krajin, o jejichž vlivu na lidský organismus laická veřejnost vlastně téměř nic neví.
Ukázkovým příkladem může být ašvaganda, kterou si pochvaluje Gwyneth Paltrow, Jennifer Aniston či Meghan Markle. Jenom na TikToku měly příspěvky s tagem #ašvaganda loni téměř 700 milionů zhlédnutí, což rozhodně není málo.
Jen toto video má v květnu 2025 na TikToku téměř půl milionu zhlédnutí.
Háček spočívá v tom, že řada lidí se podobnými trendy nechává nadchnout až příliš a následně v podstatě kupuje zajíce v pytli. Ten sice může jejich zdravotní stav zlepšit, ale stejně tak s ním nemusí udělat vůbec nic – nebo ho dokonce zhorší.
Když se řekne ašvaganda
Pod názvem ašvaganda se ukrývá vitánie snodárná (Withania somnifera), již po tisíciletí využívaná v ájurvédské medicíně. To je první relativně podstatný detail, neboť jde o starověký indický systém, který je pro cizince značně exotický a obvykle i obtížně pochopitelný. Jeho metody vycházejí z víry v to, že zdraví a pohoda závisí na rovnováze mezi tělem, myslí a duchem, kterou sdílet sice můžete, ale také nemusíte.
Kořen vitánie je považován za relativně silný adaptogen, což zjednodušeně řečeno znamená, že má potenciál posílit vaši obranu proti různým formám stresu (biologickému, chemickému apod.). Vědci v minulosti provedli několik malých studií, z jejichž systematického review plyne, že ašvaganda dokáže snížit intenzitu našeho vnímání úzkosti.
Tento pozitivní dopad na lidskou psychiku se do určité míry přičítá faktu, že dotyčná bylina mj. obsahuje látky, které mají regulační účinek na stresové hormony jako kortizol.
Z druhé části jejího latinského i českého názvu se pak dá snadno odvodit, že rovněž prospívá kvalitě spánku. Někdo tvrdí, že mu pomáhá rychleji usnout, jiný, že po její konzumaci spí klidněji a tvrději, takže se po probuzení cítí více odpočatý. Zde jistě může jít o vhodnější řešení než brát za tímtéž účelem léky – zejména pak takové, na nichž si lze snadno vypěstovat závislost (typicky hypnotika).
Rostlinné látky mohou různě interagovat s vašimi léky, v důsledku čehož se lze nevědomky předávkovat, eventuálně si přivodit jiné komplikace.
Kromě toho se lze setkat i s názory, že podporuje kognitivní schopnosti a zmírňuje dlouhodobé symptomy COVID-19. Oblíbili si ji také mnozí sportovci, kteří díky ní údajně mají větší svaly a výdrž. U mužů by pak měla navíc zvyšovat hladinu testosteronu a pohyblivost spermií.
Zde je třeba podotknout, že přestože tato tvrzení mají jakýsi vědecký základ, ten zpravidla není moc pevný – závěry určitých nepříliš rozsáhlých výzkumů sice naznačují, že by tomu skutečně tak mohlo být, nicméně pádné důkazy zatím chybí.
A co vedlejší účinky?
Jak ve svém článku pro The Conversation upozorňuje Dipa Kamdar, který přednáší farmakologii na britské Kingston University, bezpečnost ašvagandy dosud není dostatečně dobře zdokumentována. V rámci převážné většiny studií byli totiž jejich účastníci sledováni pouze po dobu několika málo měsíců, tudíž vypovídací hodnota výsledků není zrovna velká. I během takto krátkého časového úseku nicméně byly zaznamenány žaludeční nevolnosti. Vzácně se objevily také potíže s játry, včetně případů jejich závažného selhání.
„Ašvaganda může stimulovat imunitní systém, což může způsobit vzplanutí onemocnění u osob s autoimunitními chorobami, jako je roztroušená skleróza a revmatoidní artritida,“ píše dále Kamdar.
Reklama
Z toho jasně plyne, že vitánie rozhodně není vhodná pro každého. Mimo osob zmíněných výše by se jí pro jistotu měly vyhýbat rovněž těhotné a kojící ženy, neboť občas bývá spojována i s potraty.
Jen doplněk stravy, ne lék
Pokud se rozhodnete vitánii či jinou cizokrajnou bylinu vyzkoušet, vždy je třeba snažit se odlišovat marketingovou „omáčku“ od toho, co je opravdu věrohodně doloženo. Mějte na paměti, že rostlinné látky mohou různě interagovat s vašimi léky, v důsledku čehož se lze nevědomky předávkovat, eventuálně si přivodit jiné komplikace.
Ne nadarmo se opakovaně zdůrazňuje, že přírodní medicína by měla být doplňkem té konvenční, nikoliv však její alternativou. Proto bystě měli ještě před nákupem vybraného produktu celou věc konzultovat s odborníkem (ne tedy s internetovým vyhledávačem), abyste předešli nepříjemnému překvapení.
Přesně z těchto důvodů ostatně vznikl obor fytoterapie, který se na rozdíl od tradičního lidového léčitelství snaží účinky rostlin na naše tělo zkoumat seriózními vědeckými metodami. Velký důraz je přitom kladen právě na hledání optimálního dávkování – tedy takového, které maximalizuje benefity, ale současně minimalizuje rizika.
V domácích podmínkách se však bohužel řídíme primárně tím, jak se momentálně cítíme a obvykle nepřemýšlíme o tom, zda další hrnek bylinkového čaje náhodou už nebude příliš. Nechat si poradit od zkušeného fytoterapeuta přitom může být jednoznačně lepší cestou, alespoň pokud svému zdraví vážně chceme prospět, a ne naopak uškodit.