Kvůli testování DNA už dnes ani nemusíte opouštět dům. Nebo dobře, musíte jít na poštu poslat balíček, ale to se nepočítá. Za pár stovek dolarů vám testovací společnosti slibují, že vás rozlousknou a poví vám vše možné i nemožné o vás samotných, vašich předcích a o vaší DNA.

Související…

Láskyplné doteky mění DNA kojenců, potvrdila studie
Monika Kovačková

Snad už podesáté během jednoho rána otevřu dveře a dívám se, jestli ve schránce není onen dlouho očekávaný dopis. Konečně, je tam. Kousek obálky, který vykukoval ze zrezavělé schránky, doslova rozechvěl moje srdce (nebo co vlastně) radostí. Po týdnu čekání mi domů dorazil balíček na domácí testování DNA.

Proč test DNA?

Už dlouho mám pocit, že mi vesmír nebo Bůh nebo prostě jen intuice říká, že mám zjistit něco o tom, odkud vlastně pocházím. Zásadní proto byl i můj rozhovor s kanadským obhájcem práv svého lidu, indiánem Lewisem Cardinalemkterý mi vysvětloval, jak je osobní historie a historie předků klíčová, aby člověk pochopil a poznal sama sebe.

Tajně doufám, že testování ukáže, že jsem vlastně Korejka.

Totéž mi říká i  trenér ve fitcentru, prý abych věděla, proč se mi nedaří hubnout a co pro moje tělo je a není dobré. A říká mi to i smrt mojí mámy a babičky, které umřely příliš mladé. A já chci vědět, jestli něco podobného čeká i mě. Prostě, dost bylo přemítání, rozhodla  jsem se konat. Tajně doufám, že testování ukáže, že jsem vlastně Korejka, to by totiž dost vysvětlovalo moji posedlost nejen milovanou k-popovou kapelou, ale také celým Korejským poloostrovem, tamní historií, kulturou, jazykem a v neposlední řadě i mým kanadsko-korejským manželem.

Vybrat v záplavě reklam ten správný testovací set je docela věda. Genetická věda


Kdo chce začít se zkoumáním „historie předků“, musí napřed najít vhodný test. Je to totiž docela vysoká investice, a tak je na místě vybírat ne srdcem, ale rozumem. Srdce je totiž ovlivněné emocemi a ty jsou zase lehce ošáleny barevnými a chytře napsanými reklamami. Není ale všechno genetické zlato, co se reklamou třpytí.

Jak to vybrat

Třeba testovací DNA kity od společností podporované vyhledávačem Google vypadají na první pohled jako přesně to pravé. Nabízí mapování rodinného kmene, detaily o předcích, zjistí, odkud vlastně původně pocházím a jak je na tom moje zdraví. To všechno za krásných 249 kanadských dolarů, tedy zhruba 3700 korun. Nemusím dlouho brouzdat po internetu, aby bylo jasné, že cena je daná drahou reklamou, protože jinak balíček nenabízí nic, co by neuměly i ostatní, a to za mnohem nižší cenu.

I když jsem si vyčistila zuby, přemýšlím, jestli místo mojí DNA neotestují toho chudáka tuňáka, co jsem měla k obědu.

Po pečlivém výběru jsem si nakonec vybrala zlatou střední cestu za zhruba šestnáct (českých) stovek. Vsadila jsem na to, že majitel společnosti je opravdu dohledatelný a úspěšný vědec. Jejich reklama přitom není vidět a slyšet, což si vykládám tak, že ji nepotřebují. Balíček je tedy tu, teď je nutné pochopit instrukce a udělat vše správně. Vatičku musím držet v puse minimálně třicet sekund a pak ji musím naprosto přesně vložit do lahvičky s velmi zvláštní tekutinou. I když jsem si vyčistila zuby, přemýšlím, jestli místo moji DNA neotestují toho chudáka tuňáka, co jsem měla k obědu, ale jinak se nemůžu dočkat, co všechno se o sobě dozvím. Tedy, za šest až osm týdnů.

Na úředním šimlu

Výsledky DNA dorazily na můj e-mail v den, který jsem strávila na telefonu s kanadskými imigračními úředníky při řešení potíží s žádostí o trvalý pobyt a o pracovní povolení. Ale tím vás nebudu zatěžovat. Uprostřed toho všeho telefonování a hledání na internetu a přemýšlení, co budeme dělat, když mi úřad papíry odmítne vyřídit, mi pípl mobil s oznámením, že moje výsledky jsou hotové.

Něco málo z Asie ve mně je! Prý za to ale může Japonsko, Čína a Vietnam.

Co by vlastně takové DNA testy měly umět odhalit? Tedy přesněji, co slibují v reklamách? Po olíznutí vatičky se prý dozvíte, odkud pochází a v jakých zemích se vyskytovali vaši předci, z čeho se skládá vaše DNA, měli byste se dozvědět o nemocech, které vás na základě genetiky ohrožují, a když to trošku nadsadím, tak by test měl zvládnout i vysvětlit, proč brečíte i u reklamy na tampóny... Proč prostě brečíte u všeho, co vlastně vůbec k pláči nevybízí, jako to dělám já – citlivá duše nade vše. A co jsem se tedy dozvěděla? Asi bych ještě v těchto místech neměla prozradit, že jedno velké NIC. Tak to ještě neudělám.  

Odkud to vlastně jsem

Ne že by výsledky byly úplně bez jakýchkoli vypovídajících informací. Například se v nich bohužel rozpustilo zbožné přání, abych v sobě měla aspoň pár molekul korejské krve – nemám. Něco málo z Asie ve mně ovšem je! Prý za to ale může Japonsko, Čína a Vietnam.  Dále jsem ze šesti procent z Ruska, mám v sobě taky nějakou indickou krev, zhruba osm procent mojí DNA prozrazuje předky z Francie. Překvapením pro mě bylo, že víc než polovina mé genetické výbavy odkazuje na Německo, celých 54 procent. To prý znamená, že moji ještě vcelku blízcí příbuzní pocházejí odtud.

Od nákupu „balíčku“ jsem zahlcená e-maily s výzvou, abych si zaplatila dalších sto dolarů za naprosto exkluzivní hloubkovou analýzu.

Celkově se ale ukázalo to, čeho jsem se bála: reklamy a weby slibují, ale realita je taková, že za 1600 korun dostanete jen velmi základní analýzu s velmi chabým vysvětlením toho, na co se vlastně díváte. Detailnější analýza diskusí a komentářů na internetu mi přitom ukázala, že v podstatě všechny domácí DNA testy jsou na stejné úrovni. Hmatatelným výsledkem je tak pouze to, že jsem od nákupu „balíčku“ zahlcená e-maily s výzvou, abych si zaplatila dalších sto dolarů za naprosto exkluzivní hloubkovou analýzu, která běžně stojí pět set dolarů. No, prostě jeden veliký stroj na peníze: základ je na nic, na něm pak můžete stavět další a další patra, bude vás to stát hodně peněz a výsledek bude stejně nejistý.


Takže osm týdnů čekání, pár minut radosti a pak studená sprcha? Ne. Nakonec jsem se rozhodla, že takový konec nedovolím. Ve snaze vytřískat z té investice aspoň něco jsem na Netflixu zhlédla pár dokumentů o Rusku, o vládě posledního carského rodu a o rudém teroru, což bylo celkem slušné okénko do hlubin mé šestiprocentní ruské duše. A teď jsem se přesunula na Japonsko. Takže když už nic, mám výmluvu, abych mohla koukat na dokumenty. A navíc teď můžu lidem říkat, že jsem třeba z části Italka z Toskánska. Nebo Vietnamka z Číny.

Výsledky testu a co si z něho (asi tak) odnést:

European:

• Germany 54 %
• Northern European 32,1 %
• Southern, Central Slavic 9 %
• Western Slavic 6 %
• France 8 %
• Scandinavia 8 %
• England 7 %
• Russia / Ukraine 6 %
• British 16,1 %
• Toscani Italian10,9 %
• Iberian: 9 %

South Asian:

• Gujarati Indian 2,9 %
• Punjabi 1,7 %
• Bengali 1,1 %
• Sri Lankan Tamil 0,9 %

American Mix:

• Peruvian1,8 %
• Colombian 0,9 %
• Puerto Rican 0,5 %
• Mexican 0,9 %

East Asian:

• Japanese 0,6 %
• Kinh Vietnamese 0,2 %
• Chinese Dai 0,1 %
• Northern Han Chinese 0,1 %
• Southern Han Chinese 0,1 %

African:

• Gambian 0,1 %

foto: Shutterstock