Dlouholetá ochrana pand velkých je velkým přínosem nejen pro medvědy samotné, ale i pro životní prostředí. Podle nové studie Michiganské státní univerzity zvyšuje zalesňování farmářských polí a budování přírodních rezervací biodiverzitu a bojuje i proti nežádoucím změnám klimatu.
Národní poklad – i tak se černobílým huňáčům v Číně přezdívá. Není proto divu, že se o jeho záchranu snaží už několik desetiletí. Zdejší vláda zavedla rozsáhlé programy, které měly za cíl přeměnit zemědělské pozemky zpět na lesy, a stanovila i naprostá omezení ohledně těžby dřeva.
Vedlejší účinky
I když bylo původním a jediným záměrem ochránit před vyhynutím pandy, ukázalo se, že mají provedená opatření ještě další plusy. „Nezamýšlené důsledky lidského chování mohou mít na životní prostředí i pozitivní dopad,“ říká Jianguo Liu, ředitel Centra pro systémovou integraci a udržitelnost (Center for Systems Integration and Sustainability). Andrés Viña, specialista na dálkové snímání, prostudoval satelitní fotky korun stromů a při analýze získaných dat zjistil, že se uměle vysazeným stromům v přírodních rezervacích nebývale daří.
Lesy uzdravují planetu
Výzkumníci chtěli zjistit, jaký má ochrana pand velkých vliv na zdraví planety a ostatní zvířata či rostliny. Je zřejmé, že rozsáhlé lesy uvnitř rezervací i kolem nich poskytují útočiště pro mnoho vzácných druhů fauny i flóry a pomáhají tak biologické rozmanitosti v daných oblastech. Nepropustný baldachýn pralesa navíc pohlcuje oxid uhličitý. Tím zmírňuje skleníkový efekt a přispívá k pozitivním změnám klimatu.
Stromy se musí sázet dál od sebe
Na některých místech bylo prvotním cílem opětovného zalesňování zachovat půdu a vodu. Jehličnany se tedy vysazovaly blízko u sebe. Jenže o několik let později se přišlo na to, že tato strategie nebyla až tak úplně šťastná. Sluneční paprsky se totiž nedokázaly protlačit skrz husté koruny stromů. Protože vegetace v nižších vrstvách lesa neměla ke světlu dostatečný přístup, nemohla tolik prosperovat. A vzhledem k tomu, že lesní podrost je tvořen bambusem, nedařilo se ani přirozené potravě ohrožených pand. „Alespoň už pro příště víme, že stromy by měly být různých odrůd a mít mezi sebou větší rozestup. Přesto jsou pozitivní výsledky studie nezanedbatelné a v programech na ochranu pand i životního prostředí musíme nadále pokračovat, jen je zapotřebí to trošičku vyladit. Další nové benefity na sebe určitě nenechají dlouho čekat,“ dodal Andrés Viña.
foto: Shutterstock a Giphy, zdroj: Science Daily