Na co kladete při výchově dětí největší důraz? Pokud to není uznání, úcta a neustálé projevy lásky a zájmu, možná se nevědomky dopouštíte fatální chyby. Je totiž prokázáno, že děti, kterým tyto atributy chybí, mají v dospělosti problémy se zdravím i psychickou kondicí.

Je tomu víc než 70 let, co americký psycholog Abraham Maslow popsal hierarchii lidských potřeb, dnes známou jako Maslowova pyramida. Na příčku, jež tvoří základnu, postavil základní tělesné, fyziologické potřeby, jako jsou hlad, žízeň, vyměšování. Hned na ni postavil potřebu bezpečí a jistoty, třetí stupeň pak tvořila potřeba lásky, přijetí a spolupraktičnosti, čtvrtou potřeba uznání a úcty a pátá patřila seberealizaci. Těchto pět pilířů vnímal jako předpoklad pro to dosáhnout štěstí a vést naplněný život. 

 

Rodiče často dětem zajišťují jen první dvě příčky pyramidy zdola.

Stále častěji se ale ukazuje, že se rodiče při výchově orientují jen na naplňování prvních dvou příček - základní potřeby a bezpečí (jistota). U těch zbylých často selhávají. „Je rozdíl v tom, jestli rodiče své děti milují, o tom ostatně není pochyb, a jestli jim tuto lásku umí dávat patřičně najevo - zájmem, objetím, pohlazením, oceněním,“ říká Naomi Aldort, publicistka a propagátorka uceleného konceptu výchovy (více už jsme o ní psali v tomto článku). Pokud rodiče nedokážou vyrovnávat všechny potřeby dítěte, výsledkem jsou vždy jen jizvy. V tom lepším případě se na ně přijde ještě v dětství, kdy jdou částečně odstranit, v tom horším se projeví v dospělosti. Je prokázáno, že děti takto vychovávané mají větší sklony k depresím, nebo dokonce nemocem, které mají psychosomatickou příčinu. 

Psychická bolest se mění ve fyzickou

Příklady, jak takové jizvy vznikají, uvádí lékař Jan Hnízdil, průkopník komplexní medicíny, ve své knize Zaříkávač nemocí. Zde popisuje například situaci, kdy se osmiletý kluk Jirka počůrával. Byl to chytrý, šikovný, hbitý kluk. Školu zvládal, rád sportoval, bavilo ho kreslení a keramika a tělesně byl v naprostém pořádku. Když se ale lékař Jirky zeptal, jak to vypadá u nich doma, řekl: „Tátu i mámu mám rád. Je mi moc líto, že jsou na sebe zlí. Když se hádají, uteču do svého pokojíčku, zalezu pod peřinu, brečím a pak se v noci počůrám.“ Řešením nebylo léčit Jirku, ale vyléčit problém jeho rodičů. Osmiletý kluk totiž nedokázal dát najevo jinak, že se situací nesouhlasí.

Dnešním dětem chybí zájem, úcta a projevy lásky.

Ve stejné knize popisuje Hnízdil i další, opačný problém. Pětiletý chlapec Mirek měl problémy s kyčlemi. Žádný z lékařů ale nepřišel na důvod a ordinovali mu jeden  prášek za druhým. „Zaujala mne maminka,“ píše Hnízdil. „Šest let je na mateřské dovolené. Vůbec si ji neužívá. Kromě Mirka se stará o dvouletou Janu. S manželem provozují rodinnou firmu. Nestíhá. Děti jí lezou na nervy. Občas zhltne neurol. Mirek postřehl, že si ho maminka všimne, když je nemocný, když kulhá. Bolest se stala nevědomým, ale účinným způsobem, jak maminku zastavit, přimět ji k tomu, aby si všimla, že má syna.“

Čtěte také: 

Proč pořídit dítěti mazlíčka?

Tři věci, které dítě potřebuje, aby z něj nevyrostl sobec

Kdo jsou modré děti? 

 

foto: Shutterstock, zdroj: Psychosomatika, Zaříkávač nemocí, Mým marodům