Elektrické koloběžky v uplynulých dvou letech zaplavily města po celém světě. Podle expertů projde letos trh bateriemi poháněné mikromobility revolucí. Promluví do něho především čtyři významné faktory, které určí směr celého odvětví.

Po dvou letech naprosto nevídaného růstu se elektrokoloběžkový byznys dostal do fáze, v níž se bude rozhodovat o tom, kdo na něm přežije a zda vůbec přežije. Ti největší hráči přitom již omezují počet zaměstnanců, v některých případech se stahují z měst a konkurence se na trhu celkově velmi vyostřuje. Praha je v tomto ohledu o pár měsíců zpožděná, protože je stále ještě lákadlem pro nové firmy.

Trochu té revolty

Mezi tři největší hráče na trhu sdílení kol a koloběžek – tedy společnosti Lime, Rekola a Freebike – vtrhla v Praze tuzemská firma, jež se rovněž zabývá sdílenou elektromobilitou, a to společnost Revolt. Firma, jež vsadila na žlutočerné barvy, má v Praze se sdílenou elektromobilitou už své zkušenosti. K malým elektrickým autům nedávno přidala elektrické motocykly a skútry a v současné době se mají v pražských ulicích objevit až tři stovky prvních elektrokoloběžek. A v dubnu přibude dalších 540 vozítek.

Ještě do konce února má na pražský trh vstoupit estonský startup Scoot911.

Podle portálu CzechCrunch.cz by se tak do léta mohlo v Praze prohánět až kolem tří tisícovek elektrických koloběžek. Lime jich totiž chce mít letos v provozu kolem 1 500 a ještě do konce února má na pražský trh vstoupit estonský startup Scoot911. Počty jeho strojů zatím zveřejněny nebyly, ovšem plány prý má Scoot911 velkolepé. Vedle Česka chce prorazit také do Švédska, Litvy, Polska, Španělska, Řecka, Itálie nebo Německa.

Čeká nás vlna fúzí

Pojďme se ale podívat, jakou budoucnost elektrokoloběžkám věští odborníci, na jejichž předpovědi odkazuje portál CityLab.com. Letošní rok má být plný velkých otřesů. „Firmy budou krachovat,“ hlásí první předpověď. Koloběžkový byznys je totiž velmi náročný na investice pro samotný vstup na trh. Od roku 2018 dosáhly investice do elektrokol či koloběžek jen v USA více než šesti miliard dolarů. Ale ani poté si provozovatelé elektrických jednostopých vozítek nemohli vydechnout. Celý byznysmodel totiž stojí na relativně drahých strojích, jejichž životnost je poměrně krátká, a přitom ceny pro zákazníky mají být spíše nízké, aby byla přeprava na elektrokoloběžce atraktivní.

Lime za loňský rok prodělal kolem 300 milionů dolarů. Nepomohlo ani propuštění asi stovky zaměstnanců.

Jenže momentální lídr elektrokoloběžkového trhu, společnost Bird, utratila jen v prvním loňském kvartále kolem 100 milionů dolarů, přičemž v tržbách za stejné období dosáhla sotva patnácti milionů. Lime za loňský rok prodělal kolem 300 milionů dolarů. Nepomohlo ani propuštění asi stovky zaměstnanců. Ke snížení personálního stavu přistoupily také Bird, Uber nebo Lyft. Zdá se, že fúze a akvizice jsou na tomto trhu nevyhnutelné.

A také se zdá, že trh sdílených elektrokoloběžek vykazuje známky uspořádání, které se blíží přirozenému monopolu. Jde o takovou strukturu trhu, která přirozeně spěje do stavu, kdy jej ovládá jediný subjekt na straně nabídky, jelikož se na něm více subjektů dlouhodobě neuživí. Je to dáno tím, že investice do vstupu na trh jsou tak vysoké, že více hráčů v odvětví je zkrátka nedokáže prodejem svých služeb získat zpět. A je tedy velmi pravděpodobné, že pokud se vlna slučování firem přežene světem, dříve či později dorazí i do Prahy.

Vítěze a poražené určí město

Jak již bylo řečeno, před dvěma lety byl odstartován koloběžkový boom. První stroje se objevily v amerických městech, z nichž se rozšířily do zbytku světa. Vznikala jedna firma za druhou a každá chtěla utrhnout co největší díl z nově upečeného koláče. Koloběžka se navíc stala módní záležitostí, a kdo jezdil po městě autem, byl tak trochu demodé.

Pražští radní a zastupitelé se k regulaci koloběžek vrátí. A vyhraje ten, kdo bude kapitálově nejsilnější.

Jenže problémy na sebe nenechaly dlouho čekat. Koloběžky se začaly povalovat v ulicích, kde překážely chodcům, a co je horší, také vozíčkářům, jimž se pohyb po městě značně ztížil. Touto zkušeností si prošlo snad každé město včetně Prahy, a tak samosprávy počaly rychle hledat řešení, které by koloběžkáře a ostatní účastníky městského provozu uvedlo do rovnováhy. Regulace nabyly různých forem od absolutního zákazu až po méně radikální opatření, například v podobě požadavku radnice na sběr a sdílení dat právě z provozu elektrických koloběžek.

Rok 2019 se tak stal rokem regulací, což v mnoha případech vedlo k tomu, že se některé firmy pro sdílení těchto dopravních prostředků z některých měst raději stáhly. Tím pádem byl trh prakticky uměle rozdělen na vítěze a poražené. Dá se tedy úspěšně předpokládat, že pokud se naplní výše zmíněné plány, pražští radní a zastupitelé se k regulaci koloběžek vrátí. A vyhraje ten, kdo bude kapitálově nejsilnější.

Bitva o data

Každý tlak přináší protitlak. A platí to i v případě regulace. Portál CityLab.com jako příklad takové zákonitosti uvádí roztržku mezi losangeleskou radnicí a společností Jump (součást Uberu), která se vede o to, zda mají losangeleští politici právo požadovat data, jež koloběžky během jízdy sbírají.

Častým argumentem, proč někdo raději po městě cestuje vozem než elektrokoloběžkou, je nutnost převézt nějaký náklad.

Jump argumentuje, že požadavek naráží na zákon o ochraně osobních údajů. A pravděpodobně v tom nebude jasno, dokud nedojde na soudní spory a následné judikáty. K podobným bitvám bude docházet i v budoucnu, tipuje CityLab.com.

Objeví se nový design

Ukazuje se, že daleko většími nadšenci do používání elektrických koloběžek jsou muži než ženy. Dá se prý proto očekávat, že se na trhu dříve či později objeví koloběžky s designem, který by přilákal právě ženy.

A nejen to. Častým argumentem, proč někdo raději po městě cestuje vozem než elektrokoloběžkou, je nutnost převézt nějaký náklad. Výrobci koloběžek proto prý už vyvíjejí robustnější modely, na kterých by se kromě samotného řidiče, dalo převézt i nějaké zboží.

Související…

Jak se zelené koloběžky snaží nalakovat pražskou realitu narůžovo
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: CityLab