Představme si ekonomickou supervelmoc, která inspiruje svět v oblasti životního prostředí nebo ve stírání rozdílu mezi bohatými a chudými. Do roku 2050 chce být Kanada na stejných ekonomických příčkách, jako jsou Čína, USA nebo Evropská unie. Dopomoct ji k tomu má zelená energie a spokojené obyvatelstvo.

Města nové generace

Budoucností země javorového listu jsou velká města s parky v každé čtvrti a se vším, co si jeden může přát v docházkové vzdálenosti. Kanada už má teď v každé obytné čtvrti školu, přidat chce i banky, nákupní a relaxační zóny.

Trend méně vlastnit jde ruku v ruce s tím, že kanadská populace poroste, a to hlavně díky imigraci.

Cíl je jasný – spokojené obyvatelstvo, které má méně důvodů k tomu, aby sedalo každý den do aut, jen aby si dojelo vybrat peníze nebo pro chleba. Třeba Toronto chce do roku 2050 z veřejného prostoru auta úplně vymýtit a nahradit je špičkovou městskou dopravou.

Půjčovna na všechno 

Další vize? V roce 2050 budou Kanaďané bydlet v menších domech a budou vlastnit mnohem méně věcí. V každém městě budou k dispozici půjčovny na všechno – na nářadí, knihy, nádobí, elektroniku, možná i oblečení, kdo ví...
Stát chce donutit obyvatele, aby méně hromadili, méně vyhazovali, a tím také méně zatěžovali planetu. Trend méně vlastnit jde ruku v ruce s tím, že kanadská populace poroste, a to hlavně díky imigraci.

Země je otevřená šikovným a pracovitým imigrantům. Díky nim také roste počet obyvatel



Národní strategie se soustředí na přijímání šikovných a talentovaných lidí, kterých si země cení a dovede se o ně postarat. Dnes je jeden z pěti lidí v zemi narozený někde jinde. Země ročně přijme kolem 250 tisíc imigrantů. Do budoucna se bude soustředit převážně na přijímání mladých lidí s různými dovednostmi a schopnostmi podle toho, jaký průmysl to bude víc potřebovat.

Lepší zdravotnictví kvůli globálnímu oteplování

Více lidí vede Kanadu také k nutnosti zlepšit zdravotnictví, které potřebuje víc personálu, hlavně v rurálních oblastech. Nutnost lepšího zdravotnického systému je podnícena i globálním oteplováním, které má už teď na kanadské podnebí velký dopad.

Kanadští vědci tvrdí, že požáry jsou důsledkem globálního oteplování. Zelená energie je tak pro budoucnost země velmi důležitá.

V zemi roste počet lesních požárů, které zatím nejvíc trápí dvě provincie – Britskou Kolumbii a Albertu. V roce 2017 Britskou Kolumbii zasáhl požár, který spálil více než 1,2 milionu hektarů půdy a donutil 65 tisíc lidí opustit své domovy. Ještě větší požár zasáhl provincii v roce 2018, kdy spálil 1,35 milionu hektarů. Kanadští vědci tvrdí, že požáry jsou důsledkem globálního oteplování. Zelená energie je tak pro budoucnost země velmi důležitá.

Města se chystají na to, aby jejich obyvatelé méně vlastnili a více sdíleli. Tady jsou sdílená kola v Montrealu



Celonárodně chce Kanada snížit svoje emise a skleníkové plyny do roku 2050 o 80 procent (ve srovnání s rokem 2005). To není malý cíl, ještě k tomu v zemi, která vůbec nechápe škodlivost plastů a teprve pomalu svůj vztah k nim přehodnocuje. Řada velkých provincií až teď pomalu začíná pracovat na nových zákonech, které povedou k omezování plastů, zákazu plastových tašek a podobně.

Cirkulární Kanada

Například Ontario chce fungovat na cirkulující ekonomice, tedy vyrábět věci z mnohem odolnějších a zároveň šetrnějších materiálů, které pak firma bude distribuovat, lidé je budou používat, pak je odevzdají, stát nebo soukromá firma je zrecykluje a buď je znovu pošle do oběhu, nebo z nich udělá něco nového.

Budoucnost Kanady a celého světa stojí na tom, jak rychle přehodnotí svůj vztah k odpadům a ke hrozbě globálního oteplování. Bez přizpůsobení se novým podmínkám v severní Americe žádná nová ekonomická ani jiná supervelmoc nevznikne.

Související…

Kanada vidí globální oteplování v přímém přenosu. Zavádí uhlíkovou daň
Kristina Lamperová

foto: Shutterstock, zdroj: Narcity