Nevím, kdy naposled a zda vůbec jsem někdy za něco pochválil současného pražského primátora. Ve čtvrtek dostal dvojí nálož. Jednu od chytráků na Twitteru i jinde, že prý nemá co dělat dobrovolníka v nemocnici, a druhou od kancléře prezidenta, neboť se dotkl jeho pověstného jemnocitu. Protože vždy je něco poprvé, je třeba, abych se ho zastal, toho primátora myslím.

Takže to vezměme popořadě. Primátor oznámil, že jde jako dobrovolník pomáhat do jedné pražské nemocnice. I ozvali se lidé, že je to jen píár a že má v době krize jako primátor dělat důležitější věci. Samozřejmě, že je to i píár. Jenže co je především špatně na současné situaci u nás? Je to nedůvěra. Nejen nedůvěra ve schopnost vlády situaci řešit, ale i obecná neshoda na krizi jako takové. Je-li něco potřeba, pak i silná gesta, díky kterým lidé pochopí, že je doba vážná.

O krizi komunikace

Lidi je potřeba donutit k zamyšlení. Kritizujeme-li vládu, že špatně komunikuje (to, že chodí největší český bojovník a čekatel Řádu Bílého lva prof. Prymula přes zákaz provozu hospod do hospod, jsme se dověděli až v pátek ráno), pak nedůvěřivou část veřejnosti nepřesvědčíme daty a tabulkami, ale činy a emocemi. Kroky neobvyklými a překvapivými, kterých si někdo všimne.

Primátor udělal takový plakát. Formou vhodný pro sociální sítě a rychlá média. Za mě dobrý.

Je-li problém krize komunikace, pak nekritizujme primátora, že dělá píár. Je to součást jeho práce. V těchto dnech velmi důležitá. Jde na chvíli přiložit ruku k dílu, čímž dává najevo, že okolnosti nejsou běžné. Řekl bych, že magistrát to těch pár hodin bez něj vydrží. Získá si tím určitou popularitu? Možná. Ale krize samozřejmě jedněm body vezme a druhým přinese. Je to jistě jen gesto. Ale gesto pro mě srozumitelné a jednoznačné. V životopisném filmu o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze kritizuje manželka hlavního hrdiny jeho drama Matka, že je to spíš plakát než divadelní hra. A on trochu podrážděně odpověděl: Třeba je doba, kdy je potřeba udělat plakát. Primátor udělal takový plakát. Formou vhodný pro sociální sítě a rychlá média. Za mě dobrý.

Mynářovo špatné píár

Do toho kancléř prezidenta oznámil zrušení předávání vyznamenání při příležitosti státního svátku, z jedné vody načisto vyjmul z kontextu pár primátorových vět a vyzval jej k rezignaci. Je-li případ primátorova dobrovolničení ukázka správné komunikace, pak předávání vyznamenání v době, kdy se obyčejní lidé nesmí shromažďovat v počtu větším než velmi malém, je naopak příklad špatné komunikace. Prezident má sto a jednu možnost, jak při zachování vládních nařízení připomenout státní svátek. A ocenit vyznamenané a seznámit s jejich jmény (včetně Prymuly, chce-li) veřejnost.

Ještě stále nejsme v této zemi v situaci, kdy úředník bude požadovat rezignaci voleného politika.

Tvrdí-li vláda, že je mimořádná situace, a proto se nemáme scházet, to poslední, co by měl prezident dělat, je svolávat si kohokoliv k oslavě. Primátor to správě kritizoval, slovníkem strany a generace, která především tuto stranu volí. Ještě stále nejsme v této zemi v situaci, kdy úředník bude požadovat rezignaci voleného politika. Obzvlášť úředník bez prověrky, který porušuje pravidla a vymlouvá se přitom na "hladová prasata".

Nechme tedy primátora chvilku pracovat v nemocnici, on se aspoň dostane ze své sociální bubliny, což není nikdy na škodu. A kancléře upozorněme, že občan Zeman není feudál, ale prezident republiky. Země svobodných a sobě si rovných lidí.

Související…

Pátek Karla Křivana: Covid? Přizpůsobit se umíme, ale nevíme, kam vlastně jdeme
Karel Křivan

foto: Profimedia