Jako kluk jsem měl moc rád knížku Františka Langera Pražské legendy. Postavy vltavských vodníků, bezhlavého templáře a dalších bizarností, jež jsou zasazené do skutečné „moderní“ Prahy, dávaly volnou ruku mé fantazii při cestách otlučeným městem sedmdesátých let.

Poslední příběh, kdy meč svatého Václava není v bezpečí, a proto se objeví po půlnoční roku 1939 na Karlově mostě, mě naplňoval nadějí, že to dítě z 39. roku je dnes v roce sedmdesát a víc už dospělý člověk, tudíž ten meč musí vytáhnout. A okupant by měl jít. Už proto bych nedoporučoval politikům navážet se do dětí, zvláště těch pražských, neb ten meč se ještě neukázal, takže pod nějakou mikinou s kapucí stále vězí. A čeká.

Na pražské legendy páně Langera (stále mě fascinuje představa redakce Lidových novin, do kterých chodí Čapkové, Bass, Langer, Poláček...) jsem si vzpomněl, když přes noc zmizelo posprejované cosi z Karlova mostu. Je to příběh postmoderní, ale velice pražský. Protože se týká zásadního místa země, jsou v něm Němci ničitelé, tajuplná ruka, experti i náhle se objevený pan Černý, postava jak z povídek Karla Čapka, který pro věc samu, zadarmo, dobrovolně a zručně jako ten typický obyčejný český kutil (a bez nároků na slávu a odměnu) celou věc zachránil.  Ale kdo tomu věří?

Největší most

Vraťme se na začátek tajemného příběhu. Skuteční jsou zřejmě viníci. Němečtí turisté počmárali kousek mostu založeného největším Čechem, který se ukázal být nejúspěšnějším z Lucemburků, a i proto mohl přivést do Prahy spoustu evropských hlav, aby zadělaly na skutečnou hlavu království.

Příběh pomalovaného mostu se stává zajímavým až ve chvíli, kdy malůvky přes noc zmizí.

Němci malující po mostě byli lapení, škoda vyčíslená experty a já si jen kacířsky říkám, jestli kousek toho graffiti i do středověkého centra města 21. století nepatří. Ale my milujeme Prahu čistou, na středověku novověk nechceme, i když baroko tam máme, ale to mělo také namále, neboť, jak víme, spolu s mariánským sloupem měly jít tehdy dolů i sochy na mostě Karlově.

Příběh pomalovaného mostu se stává zajímavým až ve chvíli, kdy malůvky přes noc zmizí. Směšní (jak jinak a opět) se stanou experti, kteří předtím v televizi vysvětlovali, kterak náročné časově i finančně bude se obrázků zbavit. Tehdy jsem si vzpomněl na postavy z legend Františka Langera. Tajemný čistič byl vodník, který žije pod osmým obloukem Karlova mostu, nebo soused vodník Jindřich z Františka?

Stopa Vonta

Jinou cestou se dal Radek Kedroň z Českého rozhlasu, který oslovil Ztohoven, zda o tom něco nevědí. Ti ho přivedli na stopu Vontů, což mi ze začátku přišlo zajímavé, ale nějak mi to k těm Vontům postupně přestávalo sedět. Že by viníky chytili a potrestali víc než spravedlnost městská, nebo turisty z mostu začali přímo vyhánět, to ano, ale rejžák a voda? To mi nejde ani k Losnovi ani Mažňákovi.

Podle mě si bezhlavý templář s Golemem řekli, že experti by mohli ještě ten most poničit a celý to rozpatlat.

No ale pak se objevil pan Černý řka, že to celé uklidil on. To je takový ten malý český konec. V německé legendě by se most v hřmění zřítil do vody i s katedrálou a královskou korunou, v anglické story by hrdina vyrazil do světa hledat zázračnou tekutinu, která by most obrazu zbavila, a přitom by vydělal peníze a půlku toho světa naučil pít čaj o páté, ale Čech to prostě v noci sám zadarmo umyje.

Až se znovu objeví

Já tomu moc nevěřím. Podle mě si bezhlavý templář s Golemem řekli, že experti by mohli ještě ten most poničit a celý to rozpatlat i na další sloupy, a jednoduše nápis nechali zmizet. Pan Černý k nám zavítal z povídek Karla Čapka, jak jsem psal na začátku. Až zjistí, že sem nepatří, zmizí opět na straně 52, na Karlově mostě se nápis znovu objeví a všechno začne od začátku.

Protože ten nápis na most patří. Vsadím se o deset piv U Pinkasů, že ho tam znova někdo namaluje. Středověku to už neublíží a město potřebuje trochu probrat z letargie, ve které vězí. Hrdinové Langerových legend se musí strašně nudit.

Související…

Ostrá tužka Karla Křivana: Proč se zase tak moc netěším na signál v metru
Karel Křivan

foto: Profimedia