Bez tlaku prostředí na organismus by nebyla zachována dynamika života, bez vnitřních stimulů by nebyl vývoj. Přesto dnes čelíme epidemii chronických onemocnění a harvardské studie prokazují, že 85 % jich vzniká v souvislosti se stresem.
Proč se tedy stres, který byl původně motorem, stal zabijákem? Odpověď je velice jednoduchá. Organismus je dynamický proměnlivý systém, který potřebuje neustálou interakci s vnějším okolím. Jednoduše řečeno, potřebuje být pod neustálým adekvátním tlakem. Tlakem je míněn okolní vliv mikroorganismů, teploty, tlaku, vlhkosti, osvitu a také přicházejících informací, stimulů, emocí.
Tlak potřebujeme
Tento tlak může být nazýván stresem a jednotlivé faktory stresory. Takže stres potřebujeme. Přesto se podílí na vzniku většiny chronických nemocí. K zachování tzv. homeodynamiky, tedy dynamické proměnlivosti našeho organismu, je potřeba adekvátní množství energie, které si organismus vytvoří. A tady už se dostáváme k jádru pudla. Stres tedy není zdrojem vzniku nemocí, je jím vyčerpání organismu.
Člověk žijící v 21. století se stal více citlivým na nejrůznější stresory prostředí, zároveň je pod čím dál větší záplavou informací a není schopen si tvořit adekvátní množství energie. Proč? Protože má narušené střevní mikrobiální prostředí, reaguje na vývoj informačních technologií a absolutně nevhodně se stravuje. Ano, to jsou hlavní důvody proč se z motoru stal zabiják.
V minulém století jsme vyhlásili válku mikrobům nadužíváním antibiotik, čím dál vyšší mírou očkování, úzkostlivou hygienou, používáním herbicidů, fungicidů, pesticidů i dalších chemikálií a léků, zároveň už neodložíme z rukou mobily, nespustíme zrak z televize, sedíme celý den v kancelářích a pak to zajíme prázdnou porcí kalorií bez jakékoliv výživné hodnoty. Tohle jsou zabijáci, nikoli samotné stresory.
Jak z toho ven?
Pečujte o svůj energetický metabolismus kvalitní stravou, odpočinkem, vyvarujte se nadměrnému přílivu informací a neubližujte svým mikrobům nekvalitní stravou, chemikáliemi a léky, když to není nezbytně nutné. Neobviňujte stres ze svých potíží, ale neschopnost se mu v plné síle postavit, a tím ho využít jako stimul k vývoji.
Bez stresu by nebyl život, ale musíte na něj být plně připraveni s maximální mírou odolnosti, a to už máte zcela ve svých rukách. Možná jste si doteď mysleli, že jste lidé, v příštím článku vás z tohoto omylu vyvedu. Tématem bude mikrobiom, zapomenutý orgán a život v nás.