Zánět na plicích je první známka vážnějších potíží při nemoci covid-19. Následuje jejich léčení. Ne vždycky ale dochází k úplnému zotavení, zvlášť u těžce postižených pacientů. Někteří mají i po delší době stále známky poškození plicní tkáně. Klinický radiolog Ali Gholamrezanezhad z americké univerzity v Los Angeles sleduje od ledna 33 pacientů, kteří měli těžší průběh covid-19. Jeho poznatky naznačují, že více než třetině způsobila nemoc odumření plicní tkáně a na plicích jizvy, které se nehojí.

Pacienti s trvale poškozenými plícemi ovšem představují ten nejčernější scénář. Podle odhadu Gholamrezanezhada by dlouhodobé poškození plic mohlo mít méně než 10 % z těžších případů nemoci. Těžký průběh nemoci má přitom okolo 10-20 % pacientů. Vezmeme-li ale v úvahu, že nakažených bylo do konce října zhruba 28 milionů lidí, tak s trvalejšími následky bude bojovat několik stovek tisíc lidí.

Cesta k uzdravení

Vymizení příznaků může trvat dlouho. Podle americké studie trpělo 70 % hospitalizovaných po propuštění dušností a 13,5 % potřebovalo používat kyslík i doma. Ačkoliv je SARS-CoV-2 nový typ onemocnění, není to první koronavirus, se kterým mělo lidstvo problémy, i když ne tak obrovského rozsahu. Jejich následky ovšem mohou být podobné. Čínská studie sledovala propuštěné hospitalizované pacienty vyléčené z infekce koronavirem způsobujícím SARS. Po 15 letech mělo ještě necelých 5 % viditelné jizvy na plicích a 38 % z nich mělo problémy s dýcháním způsobené špatnou výměnou kyslíku a oxidu uhličitého v plicích.

Mimoto může SARS-CoV-2 způsobit dlouhotrvající únavu, ospalost, bolesti svalů a deprese nebo i poškodit imunitní systém.

Přestože covid-19 napadá nejprve plicní tkáň, nejedná se o pouhé onemocnění dýchacích cest. Infekce se může dostat i do jiných míst na těle a plíce nemusí být ve finále nejhůře postiženým orgánem. Jak už jsme na Flowee psali, hlavní cíl viru je receptor ACE2, na který se nemoc váže. A tento receptor se nemusí nacházet jenom na sliznici dýchacích cest. Proto se infekce může rozšířit dál do těla, třeba i do srdce a mozku. Mimoto může SARS-CoV-2 způsobit dlouhotrvající únavu, ospalost, bolesti svalů a deprese nebo i poškodit imunitní systém.

Jak to zvládá imunita

Podle výzkumníka Daniela Chertowa, který studuje nové pacienty v americkém Národním institutu zdraví (NIH), nemusí být imunitní systém covidem-19 dlouhodobě postižený vůbec. U některých pacientů může ale naopak vyvolat nepřiměřenou reakci imunitního systému a způsobit zánět v celém těle. V malém procentu případů u dětí s covid-19 se například objevuje rozsáhlý zánět a problémy s ním spojené v některých dalších orgánech.

Přemrštěná imunitní reakce může být komplikace i u dospělých s těžkým průběhem covid-19. „Zdá se, že po infikaci nastává zpoždění reakce imunitního systému a pak se rozjede vážný zánět,“ říká profesorka anestezie Adrienne Randolphová z bostonské dětské nemocnice. „Z dlouhodobého hlediska jde pak o to, že nevíme, za jak dlouho se imunitní systém vrátí zpátky do normálu,“ dodává.

V ohrožení může být i srdce

Zhruba třetina těžkých pacientů má nějaké příznaky postihující srdce a oběhovou soustavu. Komplikace, která může nastat, je takzvaná kardiomyopatie, při níž se svaly srdce natahují nebo ztuhnou, což ovlivňuje schopnost pumpovat krev do srdce. Jinou komplikací může být plicní trombóza a následné blokování plicní cévy sraženinou.

Při pitvě pacientů zemřelých na covid-19 bylo nalezeno i postižení jiných orgánů, například srdce, mozku, nadledvin nebo dalších.

Studií, které sledují dopad covid-19 na srdce a další orgány, je prozatím málo, ale přibývá jich. Studie čínských a britských vědců publikovaná v květnu ukázala, že lidé, kteří skončili s koronavirovým zápalem plic v nemocnici, mají zvýšené riziko vzniku následných kardiovaskulárních chorob.

Stejný problém hlásí Bulovka

Přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty UK ve fakultní nemocnici Na Bulovce Jiří Beneš na stránkách kliniky potvrzuje, že většina hospitalizovaných s nemocí covid-19 má následné problémy s dýchacími cestami. „Pokud dojde k napadení plic, tento typ zápalu plic ustupuje pomaleji a může zanechat následky v podobě snížené roztažnosti plicní tkáně nebo vést k obtížím, které připomínají bronchiální astma,“ konstatuje Jiří Beneš.

„Při pitvě pacientů zemřelých na covid-19 bylo nalezeno i postižení jiných orgánů, například srdce, mozku, nadledvin nebo dalších. To je vysvětlitelné vyplavením velkého množství zánětlivé tkáně, vzniklé přemrštěnou imunitní odpovědí organismu a následnou aktivací vnitřní výstelky cév,“ doplňuje přednosta kliniky. „Jde o obecný důsledek probíhající infekce, který můžeme najít například u některých závažných bakteriálních a virových infekcí. Nejedná se o výhradní komplikaci covidu-19.“

Onemocnění covid-19 má pro většinu pacientů samozřejmě mírný průběh. Lidé s vážnějšími projevy ale mají postiženu převážně plicní tkáň. Hojení u nich je pomalejší a není neobvyklé, že nastanou i dlouhotrvající následky. Jenom zanedbatelný počet případů nemocných má napadenou jinou tkáň, jako je například srdce. Protože je ale pandemie covid-19 tak masová, i mizivé procento postižených může být v součtu bohužel docela velká skupina.

Související…

Tak vakcínu bychom už měli. Jak ji ale dostat k lidem a do lidí?
Ivan Verner

foto: Shutterstock, zdroj: Nature