Více než sedmdesát jeho děl je nyní k vidění v liberecké Oblastní galerii Lázně. Výstava s názvem Divadlo světa, která se koná u příležitosti 90. výročí Jírova narození, potrvá do konce září. Jako doprovodný program galerie nabídne kromě tradičních komentovaných prohlídek a koncertu také bonbónek v podobě publikace Život bez rukávů.
Malíř přírody i velkoměsta
Josef Jíra byl malířem hluboce ukotveným ve svém rodném kraji, který celý život přijímal impulzy z krajiny svého dětství. Český ráj, Kozákovsko, Jizerské hory, Krkonoše… - tady všude byl doma a ve svých obrazech tento niterný vztah zachytil. „Byl ale také toulavcem, čerpajícím inspiraci z četných cest do zahraničí, člověkem velkoměsta obdivujícím jeho poezii a kontrasty, člověkem, jehož fascinovala imaginace divadelního, filmového, literárního a hudebního světa,“ říká kurátorka Zuzana Štěpanovičová. Mezi jeho přátele patřili např. Josef Kemr, Bohumil Hrabal, Miroslav Macháček nebo Vlastimil Brodský. Rád je maloval, a některé z těchto portrétů jsou zastoupeny i na liberecké výstavě.
Zatímco v druhé polovině 20. století většina umělců žila modernou, Josef Jíra se držel „tradičního malířství“. Výstava v liberecké galerii je první retrospektivou Jírova obrazového díla od jeho do smrti v roce 2005.
Život bez rukávů
Málokteré výtvarné dílo nese tak silné autobiografické rysy jako právě dílo Josefa Jíry. Pro nalezení klíče k pochopení umělcovy tvorby je, podle Štěpanovičové, třeba zabývat se i jeho vnitřním světem, jeho názory a stanovisky k různým životním událostem. Proto galerie zároveň přistoupila k vydání publikace Život bez rukávů. Jedná se o Jírův deník z protialkoholní léčebny U Apolináře, kde strávil tři měsíce na přelomu let 1970 a 1971. Obsáhlou předmluvu k deníku, jehož součástí jsou i původní ilustrace, napsal jeho dlouholetý přítel, Bohumil Hrabal. Ten kdysi prý s nadsázkou pronesl, že deníky Josefa Jíry jsou lepší než jeho obrazy. „Deník ukazuje kromě ryzího člověčenství Josefa Jíry i jeho osobitý způsob výtvarného myšlení,“ vyzdvihuje kurátorka.
Přijďte do galerie a ocitnete se v divadle
Název výstavy „Divadlo světa“ vychází mimo jiné z kompozičního uspořádání mnohých Jírových obrazů. „Malba byla pro Jíru seizmografem a rezonanční deskou jeho často dramatického života. Řada jeho obrazů má scénickou kompozici, a připomíná tak pohled na jeviště,“ vysvětluje Zuzana Štěpanovičová.
Tomu odpovídá i instalace. Architekt výstavy Tomáš Moravec použil diagonální uspořádání panelů s obrazy, mezi něž umístil židle, aby návštěvník mohl posedět a jako v divadle vnímat výtvarné představení, které mu Jíra svým dílem připravil. „Protiklady dramatičnosti a hlubokého lyrismu, tragédie a frašky, fantazie a realismu, pokleslosti a morality, autobiografie a podobenství současného světa v kontrastu těžkých nánosů pastózní barvy a lehké kresby činí z obrazů i asambláží podmanivé divadlo světa´,“ uzavírá kurátorka.
Divadlo světa a Život bez rukávů pábitele Josefa Jíry
Divadlo světa. Tak se jmenuje velká retrospektivní výstava „básníka“ Podkrkonoší, malíře Josefa Jíry, která je až do konce září k vidění v liberecké Galerii Lázně. Kromě obrazů a děl ze všech Jírových uměleckých období a oblastí tvorby jsou na výstavě i fotky z jeho bohatého života a také deníky. Přijeďte do Liberce nahlédnout za oponu Jírova života. Nebudete litovat.
Bohumil Hrabal a Josef Jíra, dva přátelé, veselí kumpáni, glosátoři života, alkoholici, bručouni a podivíni. Dva velcí čeští umělci. Oba žili v tomtéž světě a oba jej zaznamenávali tak, jak nejlépe dovedli. Hrabal perem a Jíra štětcem. Oba lze charakterizovat krásný českým slovem pábitelé.
O Hrabalovi není pochyb. Malíře Josefa Jíru a jeho pábitelství můžete objevit právě na výstavě jeho celoživotního díla v Galerii Lázně. Obrazy na vás možná zpočátku budou působit pochmurně, tmavě a tak trochu smutně. Dejte jim ale šanci. Zprvu vás nostalgicky rozhoupou a možná vám naservírují čistý smutek, aby ve vás po chvilce vykřesaly jiskřičku radosti a nakonec pohladily vaši duši. Nejsou veselé, sám Jíra přiznal, že radost téměř nikdy nemaloval. Impulsem mu bývalo trápení, hluboké vnitřní prožitky a rozháranost. Přesto to zkuste. Kromě obrazů jsou na výstavě k vidění i fotky z Jírova života, mimo jiné i ty s Hrabalem, nebo portréty dalších veselých smutných mužů, malířových přátel z hereckého světa.
Jíru jako vypravěče velmi dobře představí jeho deníky. Pod názvem Život bez rukávů vydala galerie jeho deník z protialkoholní léčebny, kde malíř strávil tři měsíce na přelomu roku 1970. Je to zajímavá sonda do života a složité duše výjimečného umělce a díky předmluvě Bohumila Hrabala hodně vypovídá i o přátelství obou mužů.
Hrabal prý kdysi s nadsázkou pronesl, že deníky Josefa Jíry jsou lepší než jeho obrazy. Jíra totiž miloval cestování a na každé své cestě psal deník. Poznámky doplňoval skicami, studiemi či kresbami. Leckdy vytvářel i koláže a zaznamenával tak svoje zážitky z toulek Evropou. Z deníků čiší ryzí člověčenství, je z nich cítit tehdejší nálada i Jírův talent k vypíchnutí toho podstatného. Těžko to lze srovnávat s dnešními pomíjivými instagramovými story nebo facebookovými posty, které ač na síti navždy zůstanou, upadají v zapomnění s každým dalším příspěvkem.
Vypravěč potřebuje posluchače, malíř diváka. Právě tou interakcí totiž ono kouzlo pábení má svůj smysl. Ani Josef Jíra ani Bohumil Hrabal vaši jiskru v očích nebo nepatrné pousmání v koutku úst při svém pábitelském vyprávění už bohužel nezahlédnou, ale můžete jim dát aspoň na galerijním facebooku lajk nebo napsat na twitter, jak se vám to líbilo. A úplně nejlepší by bylo, kdybyste si jen tak sedli v hospodě a chvíli si povídali. Třeba i s někým cizím, s někým, koho neznáte ani z facebooku. Zkuste prostě pábit.
Josef Jíra, Divadlo světa – Oblastní galerie Liberec, 28. 6.-29. 9. 2019