Nedávno jsem na Flowee četla článek o tom, že jednotné testy Cermatu zvýhodňují děti z bohatších rodin. Došlo mi, že jsme sice privilegovaní, jsme z Prahy, ale problémy máme i tak. Kdybychom ani neměli peníze na doučování, možná bychom to už vzdali. 

Jsme celkem normální a donedávna funkční rodina, z vyšší střední třídy – synovi (říkejme mu Matyáš) jsme zaplatili půlroční přípravný kurz, soukromé doučování a zkoušky nanečisto. Vypadalo to, že si vede docela dobře – ve zkouškách nanečisto uspěl. Bohužel v těch reálných ne.  Synovi jsme nic nevyčítali, naopak jsme se ho snažili co nejvíc psychicky podpořit. Rozhodli jsme se, že si dá rok pauzu, a mezitím se bude připravovat na další Cermat a k tomu bude chodit na jazykový kurz. 

První měsíc hlavně spal a tajně brečel. V druhé fázi začal být netečný, nepřítomný a izoloval se od svých kamarádů ze základky. Na předepsané kurzy chodí, vidím, že se učí – kontrolujeme to. Když se neučí, zavře se u sebe v pokoji a nevychází a jenom pořád kouká do počítače nebo mobilu. Nejdřív jsem si říkala, že jen hraje hry jako většina dnešních puberťáků. Jenže po několika měsících jsem začala mít strach, protože jeho deprese se nezlepšovala, i když mu psychiatr předepsal lehká antidepresiva. 

Protože jsem byla paranoidní, že by mohl uvažovat o sebevraždě, rozhodla jsem se podívat do jeho telefonu. Odemkla jsem ho jeho obličejem, když spal. Zjistila jsem, že tráví hodně času na telegramu a redditu. Je v několika skupinách s pornografií, někdy dost agresivní. Ale to nebylo to nejhorší. Na redditu přispívá do komunit, kde se otevřeně mluví o tom, že ženy mají „život na easy mode“ a že dnešní společnost mužům křivdí. Taky poslouchá podcasty lidí, kteří by si mohli podat ruce s Andrew Tatem. Tenhle obsah sleduje skoro každý den, někdy celé hodiny.

Když jsem se mu omluvila za narušení soukromí a řekla mu, co jsem našla, zrudnul – asi vztekem a hanbou zároveň. Říkal, že tomu nerozumím. Prý že v jeho generaci jsou muži občani druhé kategorie a že ženy mají dnes výhody, o kterých muži mohou jen snít. Snažila jsem se s ním několikrát mluvit o vztazích, respektu nebo o tom, jak internet a taky porno dost zkresluje realitu. Nikam jsme se ale neposunuli.

Doufám, že je to jen fáze. Možná až bude znovu každý den v kolektivu, všechno se srovná. Ale pokud se letos znovu nedostane na střední školu, vůbec nevím, co budeme dělat.

Odpovídá terapeutka

Nepřijetí na střední školu může pro patnáctiletého člověka působit jako totální katastrofa. Pro mnoho teenagerů je to první situace, kdy mají pocit, že nenávratně selhali v něčem, co se zdálo být zásadní pro jejich budoucnost. Je pochopitelné, že to naruší jeho sebevědomí i vztahy s vrstevníky. Dost mladých lidí se kvůli krizi (a může to být klidně „jenom“ zlomené srdce)  stáhnou do sebe a hledají únik v online světě.

Není to bohužel jen o zabíjení času, ale mladý člověk se může zabydlet v komunitách, které dávají jednoduchá vysvětlení složitým pocitům, a čím déle v nich je, tím víc se radikalizuje. Můžete se dopracovat k tomu, že jeho názory budou shodné s red-pill a alt-right ideologií – mnoho mladých mužů dnes viní ženy a „gender ideologii“ z toho, že se jim jejich život nelíbí. Pro člověka, který se právě cítí odmítnutý nebo zklamaný, může být takové vysvětlení návykově přitažlivé.

Dobrá zpráva je, že Matyáš byl předtím, než se nedostal na školu, normální kluk. Tenhle rok byl pro něj šílený, ale je to stále ještě dítě – jeho osobnost stále ve vývoji. Mnoho mladých lidí v tomto věku experimentuje s názory, které později opustí, jakmile získají více životních zkušeností. Pro rodiče je v podobné situaci klíčové především udržet vztah a komunikaci. Pokud by se vaše rozhovory změnily v moralizování nebo ostré konflikty, může se teenager ještě více uzavřít do svého světa, do „echo chamber“, místa, kde jeho názory nikdo nezpochybňuje, a naopak je posiluje. 

Když se s ním bavíte, nemusíte pokaždé řešit jeho názory. Klidně spolu mluvte jen o něčem triviálním. Hlavně buďte s ním, a když se vám bude snažit něco říct, poslouchejte ho bez přerušování nebo moralizování. Za pár týdnů půjde znovu na zkoušky a doufám, že se vše podaří. Kdyby ne, je nutné ho dostat zase do kolektivu – existuje mnoho možností, i když nejsou úplně ideální, pořád lepší než zůstat další rok ve vzduchoprázdnu.

Z vašeho dopisu ale vyplývá jedna velmi důležitá věc: snažíte se synovi naslouchat a podporovat ho i ve chvíli, kdy je situace pro celou rodinu těžká. Jiní rodiče by ho za neúspěch dokonce byli schopni trestat a dlouhodobě ponižovat. To, že má dobré zázemí, mu dává dobrou šanci, že tahle jeho fáze skončí.

Kam se obrátit, když se dítě nedostalo na střední

Odvolání a další kola přijímaček

  • Cermat – informace o dalších kolech přijímacího řízení
  • MŠMT – oficiální přehled termínů a pravidel

Volná místa na školách (vyplatí se kontrolovat denně)

Kariérní poradenství zdarma

  • Úřad práce ČR – individuální poradenství pro žáky i rodiče
  • Školní výchovný poradce – první kontakt přímo na ZŠ
  • Pedagogicko-psychologické poradny