Jmenuji se Helena, Je mi 48 let a rozvádím se. Jsem učitelka v mateřské školce na poloviční úvazek, mám chronické zdravotní potíže, pečuji o dceru, které teď bylo 10. Bydlím s ní v pronájmu a přežíváme díky sociálním dávkám. Radost a úlevu, že už nemusím s (ex)manželem sdílet domácnost, mi dost kazí to, že si pomalu nemůžu dovolit koupit ani instantní kávu. Připadá mi to nedůstojné a strašně nespravedlivé. Na dceru, která žije většinu času u mě, platí 3000,-, ale kupuje jí drahé dárky a bere ji na dovolené, takže vím, že peníze má. Akorát nevím kolik. Nikdy jsme neměli společný účet, nevím, jaký měl plat, jestli spořil a jestli má někde nějaký majetek. Když jsem byla na mateřské (děti mám čtyři, tři z nich už jsou dospělé), dával mi kapesné a vztekal se, když jsem se „rozšoupla“. 

 Během doby, co jsem pracovala, jsem z platu učitelky zařizovala chod domácnosti – jídlo, drogerii, poplatky ve škole, lékaře. Takové ty provozní, spotřební věci. On platil nájem, hypotéku, elektřinu, auto, vybavení domácnosti a já jsem mu za to byla vděčná, že tyhle věci nemusím řešit. Když jsem zdědila nějaké peníze po babičce, také to šlo na domácnost a na dvě dovolené. Teď už vím, že to byla velká chyba, nevědět, kolik jako rodina máme peněz. Jsem si jistá, že si manžel peníze nějak odkládal, jednou jsem dokonce zaslechla, když se bavil se svým bratrem o investiční nemovitosti, takže klidně je možné, že s ním má byt, který je napsaný na něj. 

Netuším, jak velké je vlastně naše společné jmění manželů. Podle právníka je možné, že se bavíme o milionech. On má účetní, právníka, strategii. Já mám taky právníka, který je tak hodný, že bude chtít peníze až později, ale zase není moc aktivní. Mám spoustu protichůdných pocitů, ze kterých snad zešílím. Mám pocit hrozné křivdy, že mě totálně odrbal. Když se ale snažím ke společnému jmění manželů dostat, připadám si jako zlatokopka (vždycky mě z toho tak trochu obviňoval). Přece jenom většinu peněz vydělal opravdu on. Jenže řešit každou korunu začíná být pro mě psychicky neúnosné a dcera, když něco chce, třeba jít se mnou do cukrárny nebo nakupovat do sekáče, hrozně mě mrzí, že si to nemůžu dovolit. Stydím se před ní, musí si o mně myslet, že jsem neschopná.

Nejhorší na tom není ani tak finanční nejistota, ale pocit šílené nespravedlnosti. Že systém počítá s tím, že jsem „měla být opatrnější“. Že jsem si měla hlídat účty, smlouvy, investice. Můžu si za to sama, že jsem takhle dopadla. Teď ale nevím, co mám dělat. Moje priorita je, aby z toho dcera měla co nejmenší trauma. 

Odpovídá terapeutka Bibiana

Heleno, to, co popisujete, je velmi typický důsledek dlouhodobé nerovnosti moci ve vztahu, která byla maskovaná jako tradiční volba genderových rolí. Nebyla jste lehkovážná ani nezodpovědná, ale dělala jste přesně to, co se od vás očekávalo: starala jste se o děti, o chod domácnosti, o každodenní realitu rodiny. To, že jste utrácela svůj příjem za jídlo, školní výdaje, lékaře a provoz, zatímco on spořil, investoval a budoval majetek, není důkaz, že jste méně přispívala. Je to jen důkaz, že váš příspěvek byl neviditelný – ale bez něj by žádné „spoření“ nebylo možné. V právním i lidském smyslu jste se podílela na tvorbě společného jmění, i když jste fyzicky nedržela smlouvy v ruce.

Dlouhodobý stres z chudoby, stud před dítětem, nutnost počítat každou korunu a zároveň bojovat o potenciální miliony je vyčerpávající.

Pocit, že jste „zlatokopka“, když se domáháte spravedlivého vypořádání, je mylný, i když o vás exmanžel může přesně takto uvažovat. Pocit viny ze „zlatokopectví“ vás má paralyzovat a přimět k tomu, abyste se přestala bránit. Skutečnost, že on vydělával víc peněz, neznamená, že jsou jen jeho. Společné jmění manželů znamená majetek a peníze, které pramení ze společného úsilí rodiny ekonomicky fungovat. A ano, i vaše dědictví, pokud bylo použito na chod domácnosti, je legitimní téma k otevření. Správně jste ho měla dát na spořící/investiční účet a nechat manžela platit provoz domácnosti, zatímco vy zařizujete její chod a péči o děti.

Je pochopitelné, že jste vyčerpaná. Dlouhodobý stres z chudoby, stud před dítětem, nutnost počítat každou korunu a zároveň bojovat o potenciální miliony je vyčerpávající a vy jste silná, že to pořád zvládáte. To, že se snažíte chránit dceru před traumatem, vypovídá o tom, jak hluboce vám záleží na druhých – ale dovolím si jednu důležitou korekci: dcera nebude traumatizovaná nejvíc z toho, že nemáte peníze na cukrárnu, ale z toho, kdybyste svůj boj vzdala a jenom trpěla.

Snažte se jednat co nejvíc racionálně. Emočně si dovolte vztek a pocit křivdy – jsou oprávněné. Strategicky ale doporučuji dvě věci: zaprvé změnit právní zastoupení nebo na právníka zatlačit, aby byl aktivní. V této fázi potřebujete někoho, kdo bude systematicky zjišťovat majetek, ne někoho laxního. Zadruhé se přestaňte omlouvat sama sobě za to, že se domáháte spravedlnosti. Každá koruna, kterou dnes získáte, není „pro vás“, ale i pro dceru.

A na závěr to nejdůležitější: nejste neschopná. Jste žena, která celý život pečovala o rodinu, která by bez vás nefungovala. Není to osobní selhání, je to strukturální nespravedlnost. Vaším úkolem je teď bojovat o to, co vám patří. To obnáší orientovat se v problematice, kde vám pomohou jiní odborníci než jedna psychoterapeutka. Doporučuji dlouhodobě spolupracovat s někým z následujících organizací a přeji vám hodně štěstí.

Kam se obrátit o pomoc

Bílý kruh bezpečí
Bezplatné právní a psychosociální poradenství (i k ekonomickému a psychickému násilí)
Telefonická linka: 116 006 (nonstop)
Pomohou s orientací v rozvodu, výživném, majetkovém vypořádání i s tím, jak jednat s manipulativním ex-partnerem.

Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství
Právní poradenství k rozvodům, péči o děti a výživnému
Velmi dobré zkušenosti mají samoživitelky a matky v ekonomicky složité situaci.

Bezplatné právní poradny při České advokátní komoře
Jednorázové právní poradenství zdarma
Vhodné pro konzultaci SJM, skrytého majetku a dalšího postupu.

Projekt Samoživitelky.cz
Praktická i právní pomoc, někdy i materiální podpora
Zacílené přímo na ženy, které se po rozvodu propadly do finanční nejistoty.