Může se to zdát jako banalita, ale tempo, jakým dojdete z bodu A do bodu B, odráží kondici vašeho těla a mysli. Výzkumy konkrétně ukazují, že tempo vaší chůze – ať už jdete do obchodu, parku nebo na zastávku – může předpovědět riziko hospitalizace, infarktu, a dokonce i úmrtí. Dost také řekne o stavu vašeho mozku.

„Chůze působí jednoduše – většina z nás o ní nepřemýšlí, prostě ji vykonává,“ říká pro BBC Line Rasmussenová, výzkumnice na Duke University v Severní Karolíně. „Ale ve skutečnosti vyžaduje spolupráci mnoha tělesných systémů – kosti a svaly vás nesou, oči navigují, srdce a plíce zásobují kyslíkem a mozek vše koordinuje.“

S věkem se všechny tyto systémy zpomalují. Pomalejší chůze tak může být signálem celkového snížení funkcí organismu – tedy zrychleného stárnutí.

Otestujte se

K otestování rychlosti chůze stačí jen stopky, metr a osoba, která vám bude čas měřit.

Najděte místo s dostatkem prostoru a naměřte 5 metrů na „rozejití“, poté 10 metrů na běžnou chůzi. Prvních pět metrů jděte tak, abyste nabrali své přirozené tempo. Dalších deset pak v tomto tempu pokračujte. Rychlost vypočítáte tak, že 10 metrů vydělíte časem, za který jste je ušli.

Nyní můžete porovnat svůj výsledek s ostatními.

Průměrná rychlost chůze:

  • 40–49 let: ženy 1,39 m/s, muži 1,43 m/s
  • 50–59 let: ženy 1,31 m/s, muži 1,43 m/s
  • 60–69 let: ženy 1,24 m/s, muži 1,43 m/s
  • 70–79 let: ženy 1,13 m/s, muži 1,26 m/s
  • 80–89 let: ženy 0,94 m/s, muži 0,97 m/s

Pro měření lze využít i aplikace jako Walkmeter, MapMyWalk nebo Google Fit, které zaznamenávají vzdálenost a čas pomocí GPS.

Rychlost chůze a délka života

Studie ukazují, že rychlost chůze je u starších lidí důležitým ukazatelem délky dožití. Výzkum Univerzity v Pittsburghu, který analyzoval data více než 34 000 lidí starších 65 let, ukázal, že 75letí muži s nejpomalejší chůzí měli pouze 19% šanci dožít se dalších deseti let. Naopak ti nejrychlejší měli šanci až 87 %.

Říkáte si, že méně pohybliví lidé jsou pravděpodobně už nemocní, takže tento údaj o ničem nevypovídá? Francouzská studie z roku 2009 ukázala, že i mezi zdravými lidmi nad 65 let měli pomalejší chodci třikrát vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby než rychlejší jedinci.

Zpomalení už ve 45 letech

V roce 2019 Rasmussenová a její tým zjistili, že už ve věku 45 let může rychlost chůze naznačovat míru stárnutí těla i mozku. Výzkum probíhal v rámci slavné dlouhodobé studie Dunedin na Novém Zélandu, kde vědci sledovali 904 lidí narozených v letech 1972 až 1973. Ti, kdo ve 45 letech chodili pomalu, vykazovali známky zrychleného stárnutí: měli horší stav plic, zubů a imunitního systému, vyšší krevní tlak, cholesterol a nižší fyzickou zdatnost. Také měli slabší stisk ruky a potíže při vstávání ze židle.

Mozkové skeny navíc ukázaly, že pomalejší chodci měli menší mozky, tenčí neokortex, tedy část zodpovědnou za myšlení, a více bílé hmoty – což ukazuje na úbytek kognitivních funkcí. A dokonce i vzhledově působili tito jedinci starší.

Jak zrychlit?

Těla a mozky pomalejších chodců tedy stárnou rychleji, než je tomu u svižnějších jedinců. Pozoruhodné je, že rozdíly ve zdraví se projevují už v raném věku. Vědci totiž dokázali predikovat rychlost chůze ve 45 letech podle testů inteligence a motoriky provedených ve třech letech.

„Nejvíc mě překvapilo zjištění, že existuje souvislost mezi rychlostí chůze ve věku 45 let a kognitivními schopnostmi v raném dětství,“ říká Rasmussenová. „To naznačuje, že rychlost chůze není jen známkou stárnutí, ale také vypovídá o celoživotním zdraví mozku.“

Pokud se i vy řadíte mezi pomalé chodce, ještě nad sebou nelámejte hůl. Existuje mnoho věcí, které pro sebe můžete v tomto směru udělat. „Využijte každou příležitost k pravidelnějším procházkám, protože fyzická aktivita je velmi důležitá,“ říká Dieli-Conwrightová, která pomáhá zotavit se pacientům po chemoterapii.

Můžete také parkovat dál od cíle, chodit na procházky s přáteli nebo si pořídit domácího mazlíčka. Každý krok se počítá. „I kdyby to mělo být jen odběhnutí na toaletu nebo rychlá procházka kolem bloku – je důležité dělat přestávky v sezení,“ vysvětluje Dieli-Conwrightová.

Test se židlí

Podobně jako rychlost chůze o zdraví hodně vypovídá i naše schopnost vstát ze židle. Existuje na to speciální test nazvaný STS, tedy „sit-to-stand-test“, který měří, kolikrát se během 30 sekund dokážete postavit.

Jedna studie z roku 2012 zjistila, že upravená varianta STS testu byla „významným prediktorem úmrtnosti“ u dospělých ve věku 51 až 80 let. Jedinci, kteří v testu dosáhli nízkého skóre, měli pětkrát až šestkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí během následujících šesti let než ti, kteří si vedli nejlépe.

Pokud si chcete test vyzkoušet, jednoduše se posaďte na židli, překřižte paže a položte ruce na ramena. Záda mějte rovná a nohy na zemi. Požádejte asistenta, ať pustí stopky. Pak se střídavě zvedejte a sedejte. Opakujte po dobu 30 sekund a počítejte, kolik opakování zvládnete.

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí jsou průměrné výsledky STS testu podle věku následující:

  • 60–64 let: průměr je 14 opakování u mužů, 12 u žen
  • 65–69 let: 12 u mužů, 11 u žen
  • 70–74 let: 12 u mužů, 10 u žen
  • 75–79 let: 11 u mužů, 10 u žen
  • 80–84 let: 10 u mužů, 9 u žen
  • 85–89 let: 8 opakování u mužů i žen
  • 90–94 let: 7 u mužů, 4 u žen

Test s pravítkem

Dalším ukazatelem vašeho zdraví je rychlost, s jakou dokážete reagovat. „Někteří lidé mají přirozeně rychlejší reakce než jiní – a to ještě dříve, než se projeví účinky stárnutí,“ říká profesor Simon Cox, expert na stárnutí mozku a kognitivních funkcí z Univerzity v Edinburghu. „Pokles v rychlosti reakcí ale pravděpodobně signalizuje nahromadění změn souvisejících se stárnutím. Je to ukazatel, který hodně vypovídá o celkovém fungování řady biologických systémů.“

Jednoduchým způsobem, jak reakční dobu změřit, je známý experiment „test padajícího pravítka“. Potřebujete jen delší pravítko a pomocníka:

  1. Posaďte se ke stolu a opřete paži tak, aby zápěstí přečnívalo přes okraj a palec s ukazováčkem směřovaly vzhůru.
  2. Požádejte druhou osobu, aby držela pravítko svisle nad vaší rukou. Nulový bod (0 cm) by měl být zarovnán s vaším palcem.
  3. Pak nechte svého pomocníka, aby pravítko bez varování pustil. Vy se snažte ho co nejrychleji chytit mezi palec a ukazováček.
  4. Vzdálenost, ve které pravítko zachytíte, odpovídá vaší reakční době.

Nyní se můžete podívat, jak jste si vedli:

  • Výborný výsledek: pod 7,5 cm
  • Nadprůměrný: 7,5–15,9 cm
  • Průměrný: 15,9–20,4 cm
  • Podprůměrný: nad 20,4 cm
  • Slabý výsledek: více než 28 cm

Dlouhodobé studie ukazují, že zpomalování reakční doby souvisí s rizikem celé řady nemocí spojených se stárnutím. Konkrétně mohou pomalejší reakce signalizovat vyšší riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční, mrtvici nebo nemoci dýchacího ústrojí.