Většina malých dětí má přímo zázračnou paměť. Snadno si osvojí jazyky, spoustu dovedností se naučí jen okoukáním a stačí jim něco zopakovat jen párkrát a pamatují si to navždy. Jeden měsíc to jsou vratké, sotva chápající bytosti a najednou už běhají po chodbách a samy si otevřou dveře. Dětský vývoj je zkrátka tak bleskový, že se každý rodič nutně pozastaví nad tím, jak je to možné. Proč nám navíc tyto superschopnosti nevydrží až do dospělosti?

Mozek dítěte a mozek dospělého člověka se od sebe velmi liší. I když se děti velmi rychle učí, jejich schopnost nabyté znalosti aplikovat ještě není dostatečná. „Jejich kognitivní vývoj souvisí s věkem a ve většině oblastí přirozeně dosahují horších výkonů než jejich starší vrstevníci. Jsou však chvíle, kdy je mládí výhodou, a to konkrétně v těch nejranějších letech,“ říká vědkyně Debbie Ravenscroftová pro server Live Science.

Ačkoli děti mají schopnost rychle se učit, narazí na limity, pokud nejsou podporovány starostlivými a soucitnými dospělými, kteří formují jejich prostředí a zkušenosti.

To, co dává dětem výhodu, je takzvaná neuroplasticita, tedy schopnost mozku vytvářet nová neuronová spojení. Ta dětem umožňuje rychle se učit i chápat. Nejvíce rozvinutá je před pátým rokem věku.

Talent na jazyky

Neuroplasticita také souvisí se schopností učit se novou řeč. Ukazuje se, že je úplně jedno, jestli na dítě mluvíme česky nebo anglicky. Právě díky neuroplasticitě se „děti dokážou naladit na rytmus a zvuky používané ve svém rodném jazyce, a proto mohou plynule mluvit ve věku čtyř let. Tato schopnost může pomoci malým dětem naučit se lehce i druhý nebo třetí jazyk, vysvětluje Ravenscroftová. 

Ve výzkumné práci, publikované v dubnu 2022 v časopise Perspectives on Psychological Science, autoři naznačují, že „děti se rodí se schopností vidět a slyšet jazykové informace. Tuto dovednost ale starší jedinci ztrácejí. Děti navíc dokážou „rozlišovat zvuky a tóny řeči používané ve všech světových jazycích, čímž jsou otevřeny všem vstupům bez ohledu na jazykové prostředí, do kterého se narodí“. 

Díky neuroplasticitě a kognitivní flexibilitě tak děti až do puberty dokážou snadno překonat bariéry jednotlivých jazyků a vytvářejí si neuronová spojení, která snadno dokážou „přeskakovat“ z jednoho jazyka do druhého.

Kvalitnější přenos

Jazyky přitom představují jen část celku, který vykazuje extrémně široké spektrum výhod dětského mozku. Proto se studie publikovaná v Current Biology zaměřila nejen na psychologii a neurologii, ale také na chemii v mozku. Vědci zjistili, že děti a dospělí mají výrazně velké rozdíly v hladině kyseliny gama-aminomáselné (GABA). To je chemická látka, která přenáší signály mezi nervovými buňkami v mozku a nervové soustavě.

To, co dává dětem výhodu, je takzvaná neuroplasticita, tedy schopnost mozku vytvářet nová neuronová spojení. Ta dětem umožňuje rychle se učit i chápat. Nejvíce rozvinutá je před pátým rokem věku.

Výzkum zjistil, že děti mají „rychlý nárůst GABA“ při vizuálním tréninku, což pokračuje i poté, co trénink skončí, zatímco „koncentrace GABA u dospělých zůstává nezměněná“. To znamená, že mozek dětí reaguje na trénink tak, že jim umožňuje rychleji a efektivněji stabilizovat nové poznatky. Výsledky tedy podporují myšlenku, že děti mohou rychleji než dospělí získávat nové znalosti a dovednosti.

Lásku chemií nenahradíš

„Naše výsledky ukazují, že děti základní školy se mohou naučit více položek v daném časovém období než dospělí, takže je jejich učení efektivnější,“ říká Takeo Watanabe, spoluautor studie a profesor kognitivních, lingvistických a psychologických věd na Brownově univerzitě.

Nicméně pro rychlé učení potřebují děti také podporu, vedení a přístup k vhodným učebním materiálům. „Ačkoli děti mají schopnost rychle se učit, narazí na limity, pokud nejsou podporovány starostlivými a soucitnými dospělými, kteří formují jejich prostředí a zkušenosti,“ upozorňuje Ravenscroftová. 

Související…

Učitelka a propagátorka četby Naděžda Vlasáková: Ty děti dnes vůbec nečtou!
Nový Fénix

foto: Shutterstock, zdroj: Livescience.com