Vědci při svých nejnovějších úvahách vycházejí ze závěrů nové studie. Lebka raně moderních lidí pocházejících z doby před 200 000 lety se velikostí příliš nelišila od lebky lidí dnešních, ale měla výrazně jiný tvar. Proč? Hlavní hypotéza dosud stála na tom, že se lebka měnila podle tvaru mozku. A změny mozku měly způsobit změny v chování lidí, kteří začali vyvíjet nástroje nebo pěstovat umění. Fosilní důkazy této hypotézy však téměř neexistovaly. Nyní se zdá, že změna lebky toho s vývojem mozku zase tak mnoho společného neměla.
Spekuluje se o příčině
Aby mohl Christoph Zollikofer z Univerzity v Curychu prozkoumat příčiny této transformace, digitálně zrestauroval lebky 50 dospělých i dětských homininů, nalezených v Etiopii a Izraeli, včetně Homo sapiens, Homo erectus a pro srovnání také několika neandrtálských exemplářů. 3D modely fosilií byly poté porovnány se 125 vzorky moderního člověka.
Porovnání mozků raně moderních lidských dětí s dospělými poprvé umožnilo vědcům sledovat roli mozku ve vývoji lebky. Byli překvapeni, když zjistili, že zatímco velikost a proporce lebek dětí Homo sapiens z doby před 160 000 lety byly do značné míry srovnatelné s dnešními dětmi, lebky dospělých vypadaly výrazně odlišně. Lidé tehdy měli mnohem delší obličej a výraznější rysy.
Můžeme vyloučit, že se výrazně změnil tvar lidského mozku. Příčinu změny tvaru lebky tedy musíme hledat jinde. Třeba ve složení stravy, v dýchání nebo aktivitě člověka.
Lidské tváře se vyvíjí až do věku kolem dvaceti let, ale mozek dosáhne přibližně 95 % své dospělé velikosti už ve věku šesti let. „Pokud se tedy lebky fosilních dětí s téměř plně vyvinutým mozkem podobají těm současným, ale lebky dospělých jsou velmi odlišné, můžeme vyloučit, že se mozky, co se tvaru týká, výrazně změnily. A pokud tedy změnu tvaru lebky neurčuje mozek, musíme hledat něco jiného, co ji způsobuje, třeba dýchání, jídlo nebo pohyb,“ říká Zollikofer.
Menší hrudní koš?
Vědci opatrně předpokládají, že za tvar lebky dospělých mohly změny ve stravě nebo snížená potřeba kyslíku. Obličeje moderních lidí jsou mnohem menší, s jemnějším strukturováním než tváře jejich předků. Studie ukazují, že tato změna se zrychlila, když se asi před 12 000 lety z lovců a sběračů stali zemědělci začali jíst měkčí potraviny. Urychlení bylo pravděpodobně způsobeno menším zatížením lebky při žvýkání potravy.
Autoři studie by podle Chrise Stringera z Natural History Museum v Londýně ale měli ve svých hypotézách zůstat při zemi. Existuje totiž jen málo důkazů o velkých změnách stravování člověka mezi střední a pozdní dobou kamennou, kdy došlo ke změnám tvaru lebky. Jednou z mnoha možných příčin může být i podle tohoto vědce snížení příjmu kyslíku, protože hrudní koš tehdejšího člověka se oproti předchozím vývojovým fázím zmenšil, což bylo příčinou nižší kapacity plic.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: New Scientist