V reakci na dopady vyvolané pandemií koronaviru vyhlásil Člověk v tísni sbírku SOS Svět, která je určena na pomoc lidem z nejchudších zemí. Ti v důsledku krize přijdou o zdroje obživy a situace na ně bude mít ničivý dopad. Důsledky nemoci Covid-19, jako je hlad a podvýživa, mohou být v rozvojových zemích mnohem horší než samotná nemoc. Podpora zdravotnictví nestačí, nutná je pomoc dlouhodobá.
„Na počátku krize jsme se zaměřili na pomoc lidem v Česku, kteří se kvůli pandemii dostali do existenčních a finančních problémů. Rozšířili jsme například naši dluhovou helplinku, podporovali jsme ve výuce děti, které doma nemají přístup k internetu, nebo jsme těm nejpotřebnějším začali nabízet potravinové balíčky. Koronavirus bude mít ale dalekosáhlé následky a dopad na kvalitu života lidí v rozvojových zemích a těch, které sužuje konflikt či čelí přírodním katastrofám. Stamiliony se ocitnou v ohrožení života a přijdou o své zdroje obživy. V práci doma budeme pokračovat, ale zároveň nechceme a nemůžeme zapomínat na situaci ve světě a měli bychom se, podle našich možností, připojit k úsilí pomoci těm, kteří to v rozvojovém světě nejvíce potřebují,“ říká ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Podpora rozvojových zemí
Hrozí, že se počet lidí trpících hladem v důsledku krize do konce roku zdvojnásobí, podle OSN na 265 milionů. Například v Sýrii se devalvace syrské libry od začátku roku ztrojnásobila, ceny raketově vzrostly a pro mnoho lidí nejsou dostupné ani základní potraviny. Kromě okamžité reakce a zajištění těch nejzákladnějších potřeb je ale v zasažených zemích nutná dlouhodobější pomoc a znalost prostředí. Právě v rozvojové pomoci má Člověk v tísni desítky let zkušeností, které uplatní i v současné krizi.
Na situaci kolem koronaviru reagoval Člověk v tísni v České republice, ale i ve dvaceti zemích v Africe, Asii i v Evropě.
„Lidé přijdou o práci a ceny potravin budou narůstat. Teď se snažíme pomoci, aby se pandemie dále nešířila, distribucí ochranných pomůcek a informacemi. Velmi rychle ale musíme začít podporovat vznik nových pracovních příležitostí pro ty, kteří o příjmy přišli. Jinak jim hrozí hlad nebo upadání do dluhů, které nikdy nesplatí. V dlouhodobějším horizontu pak pracujeme na tom, aby ti nejchudší byli méně závislí na okolním světě například tím, že si dokážou vypěstovat potraviny, které je uživí,“ vysvětluje ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička.
Nejohroženější země
Na situaci kolem koronaviru reagoval Člověk v tísni v České republice, ale i ve dvaceti zemích v Africe, Asii i v Evropě, kde dlouhodobě pomáhá, například v Sýrii, Iráku, Mongolsku, Etiopii, DR Kongo, Kambodži nebo na Ukrajině.
Počty potvrzených případů stoupají například v Etiopii, kde nákaza nejprve zasáhla hlavní město a nyní se šíří do těch nejodlehlejších etiopských vesnic. „V nadcházejících měsících bude Člověk v tísni podporovat úsilí rozvojových zemí zlepšit a posílit jejich zdravotnické infrastruktury a diagnostikovat a léčit pacienty. Už teď se soustředíme na zajištění potravin, přístup k pitné vodě, hygieně a podporujeme zdroje obživy místních obyvatel. Věříme, že právě tak budeme moci přispět ke zmírnění negativních a dlouhodobých dopadů pandemie,“ říká vedoucí programů Člověka v tísni v Africe Richard Walker.
Aby organizace Člověk v tísni mohla pomoci lidem z chudých zemí pokračovat, vyhlásila sbírku SOS svět. Za příspěvek 300 Kč například nakoupí 100 mýdel do táborů pro vnitřní uprchlíky v Sýrii nebo pořídí litr a půl dezinfekce do etiopských zdravotnických středisek.
Reklama
foto: Člověk v tísni, zdroj: SOS svět, Člověk v tísni