Kolem čínského výrobce telekomunikačních zařízení značky Huawei se v posledních měsících dějí podivuhodné věci. Po zadržení finanční ředitelky Wan-čou Mengové přišla polská civilní kontrarozvědka s tím, že zatkla jednoho Poláka a jednoho Číňana, a obvinila je ze špionáže pro čínské tajné služby. Prosincové zatčení dcery majitele značky Wan-čou Mengové tedy zřejmě nebyla náhoda.
Už tehdy list Financial Times uvedl, že šlo o jeden z výsledků rozsáhlého vyšetřování amerických úřadů. Ty zkoumaly, které firmy využívaly globální bankovní sítě k tajnému financování obchodů s Íránem v době, kdy na něj byly uvaleny sankce ze strany západních zemí. Manažerka ve Spojených státech čelí obvinění, že věděla o tom, kde ve skutečnosti končí peníze, jež společnosti Huawei z těchto transakcí utržily – na účtu hongkongské telekomunikační firmy Skycom. No a ta dodávala potřebná zařízení právě do Íránu. Skycom v tom ale nejel sám. Na machinacích s Huawei se podílela také společnost Canicula Holdings, registrovaná na ostrově Mauricius.
Nejméně tři lidé z Huawei měli jak v Huawei, tak ve Skycom podpisová práva k bankovním účtům vedeným v Íránu.
Agentura Reuters však přinesla nové informace. Zástupci Huawei totiž doposud tvrdili, že Skycom i Canicula jsou společnosti, které s Huawei nemají nic společného. Jenže reportéři agentury při pátrání v dokumentech v Íránu a Sýrii zjistili, že značka Huawei je s oběma firmami spojena daleko úžeji, než se dosud vědělo. Z oněch dokumentů totiž vyplývá, že jeden z vysokých manažerů čínského výrobce telekomunikačních zařízení byl zároveň manažerem ve společnosti Skycom. A také je tu fakt, že nejméně tři lidé z Huawei měli jak v Huawei, tak ve Skycom podpisová práva k bankovním účtům vedeným v Íránu. A konečně, novináři z Reuters také uvedli, že lidé z Huawei kšeftovali v Sýrii skrze společnost Canicula.
Až třicet let pro manažerku
Čínská manažerka byla deset dní po svém zadržení propuštěna z vazby na kauci ve výši 7,5 milionu dolarů (asi 166 milionů korun) a zatím se zdržuje v kanadském Vancouveru. Washington se snaží dosáhnout jejího vydání do USA. Tam by totiž měla čelit obvinění z účasti na podvodném spolčení, za což jí v případě shledání vinnou hrozí až třicet let žaláře. Přesné znění obvinění zatím ale zveřejněno nebylo.
Ze strany Huawei dosud zaznělo, že rovněž nemá bližší informace o tom, z čeho Spojené státy Mengovou viní. Přesto se firma vyjádřila v tom smyslu, že si není vědoma žádného nezákonného jednání své finanční ředitelky. Své spojení se Skycom Huawei popsala jako „běžné obchodní vztahy“ a tvrdí, že vše bylo v souladu se zákony a dalšími pravidly. Totéž prý požadovala i po společnosti Skycom.
Finanční ředitelka Huawei byla zatčena v době, kdy mezi Spojenými státy a Čínou prakticky probíhá obchodní válka. Tato událost tak jistě k uklidnění vztahů mezi dvěma nejsilnějšími ekonomikami světa nepřispěla. Kromě toho se už dříve objevily informace o tom, že Huawei slouží jako prodloužená ruka čínských zpravodajských služeb a provádí na Západě špionáž. Huawei to (a v tomto případě dokonce i ústy svého majitele) zcela pochopitelně rezolutně odmítá.
Jak vy k my...
Reakce na zatčení čínské manažerky sebe nenechala dlouho čekat. Čínské úřady na oplátku zadržely kanadského diplomata Michaela Kovriga. Jenže nezůstalo jen u něho. Významná světová média informovala, že v současné době je v Číně zadržováno už třináct kanadských občanů. Podle kanadské vlády ale ani to nemusí být konečný počet. V Číně se prý v nějakém soudním řízení nachází kolem dvou stovek Kanaďanů, a tak existuje riziko, že jim události kolem zatčení finanční ředitelky firmy Huawei mohou přitížit. Kanadská strana přitom nechápe, proč Čína podniká odvetná opatření proti jejím občanům, když o zadržení Mengové požádaly Spojené státy.
Země střední a východní Evropy, zdá se, zatím dělají jakoby nic. Například v Polsku se společnost Huawei na výstavbě 5G sítí (zatím) podílí.
Nicméně celý spor může ještě dále eskalovat a není vyloučeno, že se rozšíří i mimo Čínu, USA a Kanadu. Některé země totiž už společnost Huawei vyloučily z účasti na budování mobilních sítí páté generace. Prozatím tak učinily Austrálie a Nový Zéland a o podobném kroku uvažují i Britové. Země střední a východní Evropy, zdá se, zatím dělají jakoby nic. Například v Polsku se společnost Huawei na výstavbě 5G sítí (zatím) podílí. Podobně je tomu v Rusku.
Reklama
V České republice je situace momentálně taková, že se premiér Babiš a čínský velvyslanec Čang Ťien-min vzájemně obviňují ze lži ohledně závěrů jejich předvánoční schůzky. Impulsem pro ni bylo varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, podle kterého je nejen Huawei, ale i další čínská společnost ZTE bezpečnostním rizikem. Své stanovisko úřad o tři dny později zopakoval. V Česku se také počítalo s tím, že Huawei se na budování 5G sítí bude podílet. A vlastně už i podílí. Co je ale pravým důvodem varování českého úřadu, zatím nevíme.
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: The Telegraph