Polské ceny potravin, drogerie, cigaret a benzínu lákají Čechy k nákupům za hranicemi už řadu let. Někteří jsou ochotni ujet i desítky kilometrů, aby si naplnili košíky a ušetřili. Jenže levnější nákup dnes nemusí automaticky znamenat skutečnou úsporu. Do výsledného účtu promlouvají náklady na cestu i čas strávený za volantem. A cena navíc není jediným důvodem, proč Češi do Polska vyrážejí. Láká je také odlišný sortiment, kvalita některých výrobků nebo prostě radost z nákupního výletu. Kdy se tedy cesta za hranice ještě vyplatí a proč tam Češi jezdí, i když už nemusí ušetřit?

„Jezdíme pro všechno. Maso, uzeniny, mražené potraviny. Maso mají většinou levnější a kvalitnější, především farmářské maso,“ říká pro Flowee Tereza, která do Polska jezdí nakupovat pravidelně. Podobně mluví i další Češi, kteří míří na sever za nákupy. Podotýkají ale, že i zde ceny rostou. „Co zdražili cigarety, už tam nejezdíme každý měsíc,“ uznává i Tereza.

 „Cigarety podražily, ale co vím, tak je stále rozdíl kolem 20 Kč na krabičce,“ píše uživatelka Věra ve facebookovém vlákně o polských nákupech. Dodává, že nadále ale jezdí. Především pro máslo, tvaroh, smetanu, mléko, droždí a brambory. „Pro všechno, co nám chutná.“

Nákupní košík v Polsku zdražuje

Nákupy v Polsku se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy stále vyplatí, ale zdaleka ne pro všechny. „Pro lidi v pohraničí ano, zejména pokud kouří a mají to skutečně blízko. Rychlé zdražování v Polsku ale znamená, že už se nevyplatí delší cesty za nákupy,“ řekl pro Flowee. Dodává, že za posledních 5 let se potraviny zdražily v Česku mnohem méně než v okolních zemích. Podle dat Eurostatu vzrostly za sledované období ceny potravin v Polsku o 44,1 %, zatímco v Česku o 29,7 %.

Pokud nebydlíme v bezprostřední blízkosti hranic nebo nákup nespojíme s jinou cestou, deklarovaná finanční úspora se může zcela vytratit.

Stejně mluví pro Flowee i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Z čistě ekonomického pohledu se hranice rentability přeshraničních nákupů lomí neúprosně rychle,“ míní. „Pokud nebydlíme v bezprostřední blízkosti hranic (přibližně do 15 km) nebo nákup nespojíme s jinou nutnou cestou, deklarovaná finanční úspora se v reálu zcela vytratí.“

Situaci vysvětluje na modelovém nákupu v hodnotě 3000 korun. „Při vyhodnocování úspor musíme vycházet z faktu, že cenové rozdíly u drtivé většiny běžného sortimentu potravin a drogerie zpravidla nepřekračují 10 %. Teoretická úspora na takovém nákupu činí maximálně 300 Kč – a to výhradně za předpokladu, že se v regálech striktně vyhnete všem položkám, které vycházejí výhodněji v Česku,“ objasňuje ekonom.

K tomu se připočítají náklady na cestu, ale i čas strávený za volantem. Z původně výhodného nákupu se tak podle Křečka může stát cesta, která se čistě ekonomicky vůbec nevyplatí.

V odlišné situaci jsou podle něj ti, kteří se zaměří výhradně na nákup položek s velkými cenovými rozdíly, jako jsou cigarety či pohonné hmoty.

Ublížili jsme si láskou ke slevám?

Je ale cena opravdu tím hnacím motorem, proč vyrazit do zahraničí za nákupy? Jedním z důvodů může být samotný způsob, jakým zákazníci ceny vnímají. Zatímco český zákazník je podle odborníků zvyklý nakupovat v prostředí výrazných akčních slev, polský trh podle Křečka pracuje s akčními cenami jinak a větší roli na něm hrají stabilnější běžné ceny. Neloví se tak žluté cenovky a ani se nechodí nakupovat podle letáků.

Možná Češi do Polska nejezdí jen za levnějším nákupem. Jezdí také za představou, že levně nakoupí.

Křeček vidí jeden z důvodů vysokých běžných cen v českých obchodech právě v systému výrazných slev. „V českých supermarketech se přibližně 6 z 10 produktů prodá v akčních slevách. Pokud se většina objemu zboží realizuje s výraznými slevami, obchodní řetězce jsou nuceny nastavit základní ceníkové ceny výše. Vytvářejí si tím polštář, který kompenzuje výpadky marží během slevových vln,“ vysvětluje pro Flowee.

Podle Křečka tak zákazník často naráží na vysoké základní ceny, které se teprve v akci dostávají na přijatelnější úroveň. Za problém považuje také provozní a logistické náklady českého trhu, které se podle něj promítají do konečných cen.

Prouza ale s tímto výkladem nesouhlasí. „Slevy snižují cenovou hladinu pro ty, kteří mají hluboko do kapsy, ale neznamenají kompromisy v kvalitě. Nízké ceny jsou důsledkem konkurenčního boje řetězců v Česku, díky kterému jsou potraviny v Česku o 3 % levnější než před rokem a celková inflace se drží pod 2 % právě kvůli zlevňování potravin,“ říká pro Flowee. Podle něj je navíc kvalita českých potravin výrazně lepší než ve většině postkomunistických zemí.

Proč se ceny v Česku a Polsku liší

Prouza nabízí jiná vysvětlení rozdílných cen. Zmiňuje například jednodušší složení některých výrobků, ale také velikost polského trhu. Ten má přibližně čtyřikrát více spotřebitelů než český, takže výroba každého kusu může být levnější.

Česko má podle Prouzy oproti Polsku problém také na straně dodavatelů a v nastavení legislativy. „K tomu si připočtěte, že v Česku je nejvyšší DPH na potraviny v celé střední Evropě a že v Česku máme v řadě sektorů jen 2–3 velké dodavatele, kteří si mohou diktovat ceny, protože se bez nich český retail neobejde,“ uzavírá.

Jenže cena není jediným důvodem, proč Češi vyrážejí za hranice s prázdným kufrem a vracejí se s plným nákupem. Polské obchody nabízejí jiný sortiment a pro část zákazníků jsou lákadlem výrobky, které jim jednoduše chutnají víc. Z obyčejného nákupu se navíc může stát malý výlet: změna prostředí, návštěva oblíbeného supermarketu a možnost koupit si něco, co doma běžně neseženou.

Svou roli mohou hrát i sociální sítě, upozorňuje Křeček. Fotografie plných nákupních košů a účtenek s údajnými úsporami snadno vytvářejí dojem, že kdo do Polska nejezdí, přichází o výhodné ceny. Jenže takové srovnání často nezahrnuje náklady na cestu ani to, zda by stejné zboží nebylo možné koupit levněji v české akci.

Možná tak Češi do Polska nejezdí jen za levnějším nákupem. Jezdí také za představou, že levně nakoupí. A někdy prostě proto, že jim tamní výrobky chutnají a z nákupu se stal příjemný výlet.