„Dáváte učitelkám v MŠ dárek na začátku školního roku?“ zeptala se jedna z rodičů v internetové skupině. Sama přiznala, že o takovém zvyku nikdy neslyšela. Na sítích ale narazila na příspěvky, podle kterých se rodiče bez dárku vystavují riziku, že jejich dítě nebude u paní učitelky zrovna oblíbené.

A právě tato představa vzbudila největší pozornost. Je totiž rozdíl mezi tím někomu poděkovat a očekávat, že za dárek něco dostaneme.

Když květina nestačí

Dárky pro učitele se přitom v některých školkách a školách staly poměrně propracovanou disciplínou. Jedna diskutující popsala, že se u nich rodiče skládají na dárky pro pět učitelek, uklízečky a další personál. Celkem to vyjde téměř na tisíc korun na dítě.

„Mám pocit, že květina nebo bonboniéra už dnes nestačí,“ zveřejnila anonymně přes účet Modrého koníka. V jejich školce se například kupovaly brože, přičemž jedna stála kolem 730 korun. Celkem měly brože vyjít asi na 4400 korun, kytice na dalších 2400 korun a k tomu ještě dort a občerstvení.

Člověk si pak může položit otázku, zda ještě pořád děkujeme, nebo už mezi sebou soutěžíme, kdo dá víc? „Je to ještě normální, nebo už se z toho stala soutěž rodičů?“ ptala se autorka příspěvku.

A nebyla jediná, komu podobné praktiky připadají přehnané. „Fakt jiná doba... nosit nějaké přiblblé kornouty a kdo dá lepší dárek, je king,“ napsal další diskutující. Podle něj dokonce zažil situaci, kdy matka dala učitelce zájezd za desítky tisíc korun.

Učitelka přece není úplatná

Ještě problematičtější je ovšem představa, že dárek může ovlivnit, jak se učitel k dítěti chová. „Když nic nedáte, nedivte se, že vaše dítě nebude oblíbenec,“ mělo se podle jedné diskutující opakovaně objevovat v debatách na Threads.

Problém není v samotném dárku, ale spíš v jeho hodnotě a očekávání, které se za ním skrývá.

Tady se z nevinného dárku už stává něco úplně jiného. Pokud rodič věří, že bez dárku bude jeho dítě ve školce nějakým způsobem znevýhodněné, není už motivací vděčnost, ale obava.

A zvláštní je to i z pohledu samotných učitelů. „Proč bych měla někoho upřednostňovat kvůli dárku? Vůbec takové věci nemají mít vliv,“ reagovala jedna pedagožka.

Je bez debat, že by dítě nemělo mít lepší zacházení proto, že jeho rodiče přinesli dražší dárek. Stejně jako by nemělo být v horší pozici proto, že nepřinesli nic.

Jenže učitelky si uznání zaslouží

Celá debata má ale i druhou stranu. O učitelích se dlouhodobě mluví jako o profesi, která je náročná, nedoceněná a často přetížená. Učitelky v mateřských školách tráví dny s malými dětmi, řeší jejich konflikty, pláč, nemoci, oblékání, jídlo, potřebu neustálé pozornosti a zároveň nesou velkou zodpovědnost.

A možná právě proto některé učitelky vnímají dárek jednoduše jako milé poděkování. Jedna z diskutujících ale zároveň připomněla, že drahý dárek není to nejcennější, co může rodič učitelce dát:

„Drahé dary mi často taky přijdou jen jako omluva a zakrývání neschopnosti rodičů během celého roku, ale věřte, že nejvíc budu ráda, když se s dítětem budete učit a pošlete ho do školy vyspaného, obejmutého a spokojeného.“

Pro rodiče může být zkrátka důležité říct člověku, který se o jejich dítě každý den stará, že si jeho práce váží a že mu děkují. Problém tedy není v samotném dárku, ale spíš v jeho hodnotě a očekávání, které se za ním skrývá.

Květina přinesená proto, že chcete paní učitelce udělat radost? Proč ne. Láhev drahého alkoholu, šperk za několik tisíc nebo dokonce zájezd s nadějí, že si učitelka vaše dítě zapamatuje jako „to hodné“? Tam už se hranice začíná povážlivě posouvat.

Proč už na začátku roku?

Dárek na konci školního roku má alespoň jasné odůvodnění. Rodiče děkují za uplynulé měsíce a děti se loučí se svou učitelkou. Na začátku školního roku je situace úplně jiná.

Ještě není za co děkovat. A pokud má dárek předznamenávat vztah mezi rodičem a učitelkou na následující rok, může snadno působit jako snaha „nastavit si dobré podmínky“.

A jak to máte vy? Dáváte učitelkám nebo učitelům dárek už na začátku školního roku? A kde podle vás končí milá pozornost a začíná něco, co už je příliš?