Antibiotika bez receptu, legendární Antinal nebo silnější masti. Egyptské lékárny jsou pro Čechy oblíbenou „turistickou atrakcí“. Kromě akutních obtíží využívají toho, že v Egyptě jsou dostupné léky i bez receptu, a zakoupí si „suvenýry“ do domácí lékárny. Sahají po různorodých přípravcích. Od egyptské kosmetiky přes zubní pasty, mastičky na ekzémy, esenciální oleje, oleje z černého kmínu až po léky, které v ČR buď nejsou k dostání, nebo jen s předpisem od lékaře.
„Dokonce i třídenní širokospektrální antibiotika fungují dokonale. Používala jsem je na zánět zubu, zápal plic i jiné záněty,“ píše cestovatelka Marcela v jedné z mnoha skupin, kde Češi debatují o Egyptě. Komentář je pod jedním z příspěvků o lécích, které se v této oblíbené dovolenkové destinaci dají snadno, rychle a bez předpisu sehnat.
Antibiotika bez receptu? Ne tak rychle!
„Hlavní problém takového samozásobení je v tom, že při samoléčbě pacient přeskakuje vyšetření a zhodnocení lékařem nebo alespoň konzultaci lékárníka. Mohou být situace, kdy je riziko akceptovatelné, ale obecně platí, že předpis/prodej léku je až posledním krokem celého procesu, a ten není dobře přeskakovat,“ hodnotí tento trend pro Flowee přednosta Ústavu farmakologie 2. LF UK doktor Jan Strojil.
Shodný obchodní název může v jiné zemi znamenat jiné složení, jinou sílu i jiné indikace, než na jaké je pacient zvyklý. To vše zvyšuje pravděpodobnost chybného užití, předávkování či přehlédnuté lékové interakce.
Idea „přeskočit“ doma při problémech praktického lékaře zní lákavě, ale obzvlášť u antibiotik je podle Strojila na místě být opatrný a rozumný. „Tady je samozřejmě další riziko nesprávné nebo zbytečné léčby a větší riziko rezistence nebo ekologické zátěže,“ vysvětluje.
Jeho slova doplňuje pro Flowee také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). U antibiotik, ale i u přípravků s kodeinem či kortikosteroidy zmiňuje možná zdravotní úskalí. Kromě zvyšování rezistence varují před interakcí s dalšími léky, ale i před odlišným složením. „Shodný obchodní název může v jiné zemi znamenat jiné složení, jinou sílu i jiné indikace, než na jaké je pacient zvyklý. To vše zvyšuje pravděpodobnost chybného užití, předávkování či přehlédnuté lékové interakce,“ napsalo nám tiskové oddělení. Komplikací je také cizojazyčný příbalový leták, což může vést k chybnému skladování i ke špatnému užívání.
Kufry plné léků
I přesto všechno je ale nabídka léků v Egyptě lákavá. Sami cestovatelé si je nemohou vynachválit – stačí nahlédnout do cestovatelských skupin na sociální síti. „Brufen 600 a 800, Panadol na migrénu a jejich Voltaren mast je taky silnější a hlavně levnější. Když se zeptáte, tak vám určitě doporučí i něco jiného,“ píše další z uživatelek doporučení „na koupi“.
Další z cestovatelek si zase vychvaluje mastičky na ekzém. „Kdyby mi VZP proplácela místo injekcí dvakrát ročně pobyt v Egyptě, ušetřila by,“ píše s nadsázkou. Jiný uživatel zase sdílí fotografii přeplněné postele plné léků, které chce házet do kufru. „Většinu ale kupuju známým,“ dodává k tomu.
Jenže existuje riziko, na které v tomto případě lidé nemyslí, když chtějí jen v dobré víře blízkým nebo přátelům pomoci. „Pozor na dovoz látek podléhajících zvláštnímu režimu – například opiáty, včetně v Egyptě velmi oblíbeného tramadolu,“ varuje Strojil.
SÚKL zároveň upozorňuje, že důsledky nelegálního převozu mohou být vážné. „Zvláštní pozornost je třeba věnovat léčivým přípravkům obsahujícím omamné nebo psychotropní látky, například některým přípravkům s obsahem kodeinu,“ vysvětluje. „Pokud pacient potřebuje přípravek neregistrovaný v ČR ani v EU, existuje legální a bezpečná cesta. Ošetřující lékař mu jej, pokud uzná za vhodné, může zajistit v režimu individuálního dovozu,“ doplňuje.
Dovoz léků pro vlastní potřebu je v běžném množství povolen, ovšem u některých léků se člověk může dostat do jisté šedé zóny. Stojí dovoz léků za případný problém na letišti? Ať už se jedná o zdržení s policií, nebo o pokutu.
Antinal: Spása i risk
Největším trendem je tisíckrát skloňovaný přípravek Antinal: přípravek proti průjmu, který je v ČR dostupný pouze na předpis, pod názvem Ercefuryl. Zkušení egyptští cestovatelé si jej nemohou vynachválit a ve skupinách na sociálních sítích jsou často příspěvky s jediným dotazem, jestli jej někdo nemá po ruce v konkrétním hotelovém resortu.
Antinal dává smysl v případě, že se objeví střevní potíže, a to i bakteriálního původu. Přirozeně by se měl brát jen cíleně a krátkodobě, někteří Češi ho ale užívají preventivně nebo ve velkém vozí domů.
„Je potřeba brát v potaz to, proč je lék u nás vázán na recept. Důvodem nemusí být jen jeho rizika, ale i ,motivace‘ provést pacienta standardně diagnostickým procesem. Dovážet Antinal do ČR pro budoucí samoléčbu nedává smysl. Průjmy, které vyžadují léčbu, by měl vidět lékař,“ zmiňuje pro Flowee Strojil.
Zmiňuje také, že u dalších léků je dobré myslet i na to, že kvalita a výroba léčivých přípravků je v EU extrémně pečlivě sledovaná, na rozdíl od jiných oblastí. Odhadovaná prevalence nekvalitních nebo padělaných léčiv v Africe činila podle systematického přehledu z roku 2024 celých 22,6 %. „Není možné říct, že dovoz z oficiální distribuce Egypta je na úrovni rizika internetové ,lékárny‘, ale riziko je určitě výrazně vyšší než v Evropě,“ dodává Strojil.
„Jezte tolik, co doma.“
Preventivní pojídání Antinalu je pak kapitolou samo o sobě. K tomu se dokonce vyjadřují i sami cestovatelé. Lék totiž může zbytečně zatěžovat organismus a dávat falešný pocit bezpečí, kdy pak člověk zbytečně hazarduje. To v Egyptě znamená i čištění zubů vodou z kohoutku.
„Snažím se jíst v Egyptě střídmě a nemíchám sladké s jinými jídly a zatím OK. Jen jednou jsme měli nějaké divné maso. A to jsme v Egyptě alespoň po desáté. Je důležité jíst jen tolik, co doma, aby nebyla zbytečná zátěž na střeva a žaludek,“ radí ve skupině další z cestovatelek Klára.
I další zmiňují, že k prevenci cestovatelského průjmu bohatě stačí, když člověk dodrží doporučená hygienická opatření, vyhne se nápojům s ledem a prostě a jednoduše se nepřejí. Pravá „faraonova kletba“ je totiž mnohem závažnější onemocnění než běžné střevní potíže a člověk podobné léky jako Antinal potřebuje právě až ve chvíli, kdy se tělo potýká se závažnějším onemocněním.
Z dovolené si prostě můžeme přivést koření, oleje i léky, ale ve výsledku platí jednoduché pravidlo: to, že je něco dostupné, ještě neznamená, že je to vhodné a stoprocentně bezpečné. Za českým receptem se totiž nemusí skrývat jen byrokracie, ale snaha zajistit, aby člověk dostal správnou léčbu.
Reklama