Je to jeden z nejstarších stereotypů spojených s marihuanou. Člověk si dá jointa a o chvíli později stojí u ledničky s pocitem, že týden nejedl. Nová studie z University of Calgary tvrdí, že nejde o klišé, ale o reálný biologický efekt.

To není úplně nepodstatná informace. Konopí dnes podle Agentury Evropské unie užívají denně zhruba 4 miliony Evropanů a vědci se stále snaží jeho účinkům na lidský organismus přesněji porozumět.

Ne hranolky, ne burger. Cokoliv

Výzkumníci z University of Calgary sledovali 82 dobrovolníků, kteří vaporizované konopí inhalovali, a poznatky ověřovali na laboratorních potkanech. Výsledek byl v obou případech podobný: chuť k jídlu prudce vzrostla krátce po užití. U lidí během prvních třiceti minut, u potkanů během první hodiny.

Výpary konopí dokonce dokázaly potlačit jejich dosavadní potravinové preference. Jedli prostě, dokud bylo co.

Zároveň ale vyvrátili populární představu, že marihuana vyvolává především chuť na sladké, fast food nebo jiné kalorické bomby. Účastníci studie ani laboratorní zvířata nevyhledávali konkrétní druhy potravin. Jednoduše jedli všechno, co měli k dispozici. A čím víc, tím líp.

Potkani navíc začínali jíst rychleji, jedli častěji a pokračovali v jídle i tehdy, když už hladoví být zkrátka nemohli. Výpary konopí dokonce dokázaly potlačit jejich dosavadní potravinové preference. Jedli prostě, dokud bylo co.

THC vypíná brzdy

A tady začíná být studie zajímavá i pro medicínu. Podle autorů výzkumu konopí zřejmě dočasně oslabuje běžné mechanismy, kterými tělo reguluje hlad a sytost. Nejde přitom o změny v hladinách hormonů spojených s chutí k jídlu. Hlavní roli pravděpodobně hrají receptory v mozku, které aktivuje THC. Výsledkem je silnější motivace jíst a menší ochota přestat.

Objevili Ameriku, řekne si každý průměrný uživatel. Konopí a látky z něj odvozené se ale už dnes používají jako podpůrná léčba u některých onkologických pacientů. Pomáhají při nevolnosti a zvracení vyvolaných chemoterapií a mohou podpořit chuť k jídlu u lidí, kteří během léčby ztrácejí váhu.

Stejné mechanismy by jednou mohly pomoci lidem, pro které je každé sousto mnohem větší problém než přebytek chipsů na stole.