Na první pohled jde jen o levnější krabičku cigaret. Ve skutečnosti ale o jeden z nejrychleji rostoucích černých trhů v Česku.

Podíl padělaných cigaret dosáhl na konci roku 2025 historického maxima 6,5 procenta. To odpovídá zhruba 800 milionům kusů cigaret.

Ještě důležitější je ale trend. Za poslední dva roky se výskyt padělků prakticky zdvojnásobil.
Graf v prezentaci na straně 13 ukazuje, že zatímco před několika lety se podíl pohyboval kolem jednoho procenta, dnes se dostal na více než šest procent.

Analyzujeme prázdné krabičky

Kolik cigaret pochází z černého trhu, se počítá jednoduše: sbírají a počítají se vyhozené krabičky od cigaret ve veřejném prostoru. Jedná se o oficiální sběr dat pod názvem Výzkum prázdných krabiček (empty pack survey). Vědci analyzují jejich původ a zjišťují, kolik z nich bylo zdaněno v dané zemi. Každá krabička se eviduje, určuje se její výrobce, země původu a další znaky. Následně prochází část vzorků forenzní analýzou, která pomáhá odhalit padělky.

V Česku se do výzkumu pravidelně zapojuje 30 největších měst, která dohromady pokrývají zhruba třetinu populace. Sběr probíhá dvakrát ročně, aby bylo možné sledovat vývoj v čase a porovnávat výsledky mezi jednotlivými regiony.

Na padělcích cigaret přichází stát asi o 5 miliard korun ročně. Pro představu: to je rozpočet několika nemocnic, cena za několik kilometrů dálnice

Výzkum se používá ve více než 50 zemích světa a běží už přes dvacet let. Právě díky jednotné metodice patří mezi hlavní zdroje dat o nelegálním trhu s cigaretami a využívají ho i mezinárodní analýzy, například ve zprávách společnosti KPMG.

Problém nejsou jen padělky

Spolu s pašovanými a jinak nezdaněnými cigaretami už nelegální trh přesahuje 20 procent domácí spotřeby. Jinými slovy, zhruba každá pátá cigareta vykouřená v Česku neprošla standardním zdaněním.

Dopady na státní rozpočet jsou brutální. Jen na padělcích cigaret přichází stát asi o 5 miliard korun ročně. Pro představu: to je rozpočet několika nemocnic, cena za několik kilometrů dálnice. Pokud započteme celý nelegální trh, ztráta se podle odhadů blíží 15 miliardám korun ročně.

Každý jeden procentní bod, o který by se podíl padělků snížil, by přitom znamenal zhruba 750 milionů korun navíc v rozpočtu. Z dat je také vidět, že problém není rovnoměrný. V některých příhraničních městech tvoří nezdaněné cigarety až polovinu spotřeby. Například ve Frýdku-Místku jde o 57,5 procenta, v Karviné o 52,5 procenta.

Ne, fakt se to nevyplatí

Součástí reakce na rostoucí černý trh je i nová iniciativa NEFEJKUJ. Jejím cílem je změnit způsob, jakým veřejnost nelegální cigarety vnímá. Ne jako „výhodný nákup“, ale jako problém, který má reálné dopady na bezpečnost, zdraví i ekonomiku.

Projekt se snaží rozbít rozšířenou představu, že padělky jsou v zásadě neškodné. Ve skutečnosti za nimi stojí organizované sítě, nelegální výroba a často i vykořisťování pracovníků. Iniciativa proto kombinuje osvětu s tlakem na systematičtější kontrolu trhu a účinnější vymáhání pravidel.

Za černým trhem stojí organizovaný zločin

Co se za tím skrývá, není jen snaha ušetřit. Černý trh s tabákem je podle evropských analýz propojený s další kriminalitou. Peníze z prodeje cigaret mohou financovat drogové sítě, podvody nebo pašování lidí.

A pak je tu ještě méně viditelný rozměr. Padělané cigarety nepodléhají žádné kontrole. Analýzy v nich opakovaně našly toxické látky, včetně stop azbestu nebo jiných nebezpečných příměsí.

Levnější produkt tak ve skutečnosti znamená vyšší riziko. Nejen pro jednotlivce, ale i pro stát a jeho fungování. Čím levnější cigareta, tím dražší následky.