„Co Pepa každý den dělá na zamčeným na záchodě tak dlouho? Je nemocný? Nebo tam dělá DuoLingo? Co když si tam s někým píše nebo se dívá na porno?“ přemýšlí nervózní Pepova manželka, které se už chce dvacet minut čůrat. Možná Pepa dělá od všeho trochu, nebo jen medituje či kouká do zdi. Ať už je to cokoliv, účel pobytu na záchodě je shodný – chce se tam schovat před světem a před hlukem rodiny. Když sedí někdo na záchodě, většinou jim všichni dají pokoj až do doby, než začnou mít podezření, že upadli v bezvědomí.
„Občas jdu na záchod, jen abych si udělal přestávku, když potřebuju pár minut klidu. Trik spočívá v tom, že nesmíte zapomenout spláchnout a umýt si ruce, i když jste tam jenom seděli a četli novinové titulky,“ říká jeden z tatínků sdružujících se v subredditu r/daddit. Aby nebyl podezřelý, bere si na záchod dokonce jiný telefon a ten svůj nechává ležet na stole.
Fenomén otců od rodiny zamykajících se v koupelně či na záchodě „na chvíli“ není žádný mýtus. Britská studie na vzorku 1000 mužů zjistila, že průměrně muž stráví v koupelně „na úniku“ 7 hodin ročně. Mnoho mužů se anonymně přiznalo, že v koupelně nebo na záchodě netráví čas kvůli špatnému zažívání, ale protože se tam schovávají a je to jejich jediný bezpečný prostor doma.
Když jste introvert a nemáte pro sebe chvilku klidu, je to průšvih. „Moje žena mi pravidelně říká, že nechápe, jak můžu trávit tolik času v koupelně, když mi vyprázdnění trvá 5 minut. Netrvá mi to věčnost, ale přiznávám, že toaletu využívám k mikropřestávkám – jak doma, tak v práci. Potřebuju to, abych si zachoval duševní rovnováhu,“ říká další uživatel z r/daddit.
„Disociovat se na záchodě je lifesaver. Schovám se tam a sleduju YouTube videa“, svěřuje se. „Dělal jsem to už od dětství.“
Co potřebujete, je vpustit do svých domovů komunismus. Pro dosažení prosperity celé rodiny je potřeba dodržovat filosofii „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“.
Každý někdy potřebuje ticho a chvíli o samotě a koupelna v rodině často bývá posledním místem, kde se dají dveře zamknout a máte nárok na chvíli neexistovat. Problém je, že jsou to častěji muži, co takhle zdrhají od povinností – domácích prací, úklidu, vaření, péče o děti a různých organizačních záležitostí. Co se týče neviditelné práce v domácnosti, pořád si ještě ženy a muži nejsou rovni.
Z práce socioložky Arlie Hochschild plyne, že muži si častěji vymezí fyzický prostor jen pro sebe (ano – záchod), zatímco ženám takové „útočiště“ bývá méně přístupné. Jejich únik bývá méně respektovaný (dítě jim klidně buší na dveře, ostatní propadají panice nebo se pohoršují). Takže hospodyňka si vysedávání na WC tolik nedopřeje – zhruba to píše Hochschild ve svém bestselleru Druhá směna. Mnoho výzkumů potvrzuje stále stejnou skutečnost – ženy při práci na plný úvazek mají většinu odpovědnosti za to, aby domov fungovat. Takže tatínci, dřív, než si půjdete sednout na hajzl, nacpěte prosím nádobí do myčky a zapněte ji.
Když se snažíte vyřešit záhadu manžela neustále zavřeného na záchodě a problém úpadku vašeho vztahu, data a statistiky o tom, že ženy provádějí většinu domácích prací, vám budou k ničemu. Co potřebujete, je vpustit do svých domovů komunismus. Pro dosažení prosperity celé rodiny je potřeba dodržovat filosofii „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Spravedlivé je, aby všichni dospělí lidé v domácnosti byli zhruba stejně vyčerpaní a zároveň k sobě chovali empatii. Pak se můžete domluvit, že se jdete schovat místo záchodu do pohodlí ložnice, ať na vás dvacet minut nikdo nemluví, nebo mu ukousnete hlavu.