„Podle Světové zdravotnické organizace je hluk po znečištění ovzduší druhou nejčastější příčinou zdravotních problémů způsobených životním prostředím. Je spojován s problémy od poruch spánku přes špatnou koncentraci až po riziko metabolických a kardiovaskulárních onemocnění a demence,“ říká Charlie Roscoe, výzkumník v oblasti environmentálního zdraví na Harvard School of Public Health.

Je to prostě krize, o které nemluvíme. V celé Evropě je hluk spojován s 12 000 předčasnými úmrtími ročně, miliony případů vážně narušeného spánku a vážným obtěžováním hlukem, které může mít dopad na duševní zdraví. V České republice pak nadměrný hluk obtěžuje 1,5 milionu lidí, přičemž největším zdrojem problému je doprava.

Co dělá hluk s tělem?

Podle vědců na hluk reagujeme především emocionálně. Když ho zachytí naše ucho, signál putuje do mozku, konkrétně do amygdaly, která ho emočně vyhodnocuje. Jde o součást reakce „bojuj nebo uteč“, která se vyvinula, abychom mohli rychle reagovat na nebezpečí, například na predátora ukrývajícího se v křoví. „Tep se zrychlí, nervový systém se aktivuje a tělo uvolní stresové hormony,“ vysvětluje profesorka Charlotte Clarková z University of London.


Celá tato reakce je v nouzové situaci prospěšná, ale dlouhodobě nám ubližuje. „Pokud jste tomuto procesu vystaveni několik let a vaše tělo tak reaguje neustále, zvyšuje se riziko vzniku celé řady psychických i fyzických onemocnění,“ varuje.

Dlouhodobá expozice hluku konkrétně:

1. Zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nejčastějším problémem je zvýšený krevní tlak, který stoupá v důsledku stresu vyvolaného hlukem. Čím častěji a intenzivněji jsme hluku vystaveni, tím vyšší je i riziko.

Neustálé přecházení z nízké na vysokou hladinu hluku může být také škodlivé, i když průměrná hladina decibelů se jeví jako zdravá. Pokud tedy žijete v klidném městě, ale máte v ulici hasičskou stanici, mohou vám občasné sirény hasičů škodit stejně jako život v oblasti, kde je neustále mírný hluk. Vystavení hlasitým náhlým zvukům na obvykle tichém pozadí může být dle vědců spojeno se srdečními chorobami, infarkty, srdečním selháním i mrtvicí.

2. Vede k problémům s duševním zdravím

Když chronická expozice hluku zvyšuje hladinu stresových hormonů a ovlivňuje centrální nervový systém, může výsledný zánětlivý stav zvýšit riziko duševních onemocnění, včetně úzkosti, deprese a poruch chování. Podle několika výzkumů může například expozice hluku z hlučné dopravy zvýšit riziko deprese o 4 % a úzkosti o 9 %.

3. Způsobuje kognitivní poruchy

V průběhu času může expozice jakémukoli hluku ovlivnit vaše kognitivní funkce. Nedávné výzkumy ukazují, že život v obytných oblastech s vyšší hladinou hluku (v průměru 50 až 75 dBA) je přímo spojen s kognitivními poruchami u lidí starších 45 let.

Jiné výzkumy ukazují, že i neustálý nízkofrekvenční hluk pocházející z běžných zdrojů, jako jsou klimatizace, ventilátory, doprava a stavba, může být škodlivý. Dlouhodobá expozice tomuto hluku může negativně ovlivnit některé vyšší kognitivní funkce, včetně logického uvažování, matematických výpočtů a zpracování dat.

Vadí, i když spíme

Možná také žijete blízko letiště nebo rušné křižovatky a říkáte věci typu: „Už ten hluk ani neslyším.“ Ale i když ho neslyšíte nebo si ho neuvědomujete, pravděpodobně vám i přesto škodí, a to i během spánku.

Poté, co jsme se s přítelem rozhodli přesunout se do většího bytu, věděla jsem, že chci hlavně někam na okraj města, kde bude klid. A už mi bylo jedno, že budu půl hodiny dojíždět do centra autobusem a moje nejoblíbenější kavárna nebude pět minut pěšky. Za to ticho mi to stálo.

„I když vás hluk v noci nevzbudí, stále dochází ke stresové reakci, která má za následek mozkovou aktivitu vedoucí k dysregulaci stresových hormonů. To může časem vést k problémům, jako je inzulínová rezistence, cukrovka a kardiovaskulární potíže,“ říká Roscoe.

Daň za pohodlí

Sabina se do Prahy přestěhovala hned po střední škole a žije zde už dvanáct let. Před několika lety si začala pronajímat byt ve třetím patře přímo na rušné křižovatce u náměstí Bratří Synků. Byt se nachází v historické zrekonstruované budově, nedaleko jsou parky, kavárny a na tramvajovou zastávku jí cesta zabere dvě minuty.

I přes skvělou polohu prý ale kvůli hluku několikrát zvažovala, že se z bytu odstěhuje. „Tramvaje i projíždějící automobily jsou slyšet po celou noc. Nedej Bože, když jede kolem auto s přívěsem. Někdy je to tak extrémní, že vibrují i okenní tabulky,“ svěřila se Flowee s tím, že po určité době si na hluk trochu zvykla. Přesto má pocit, že její spánek není dostatečně kvalitní. 

„Jednou jsem odjela na delší dovolenou, kde v noci panoval úžasný klid, a po návratu domů u mne opět nastaly potíže s usínáním. Tentokrát jsem se to rozhodla řešit pomocí špuntů do uší, které fungují, a používám je každou noc až dodnes. Nejsem z tohoto řešení ale nijak nadšená, protože je to nepohodlné, a také se bojím, že zaspím budík do práce,“ popisuje.

Nepříjemným překvapením pro ni pak kromě dopravy byly i udržovací práce tramvajových kolejí. „Tyto činnosti se vykonávají zpravidla v noci, kdy hluk dopravy vystřídá snad ještě horší zvuk svařovacích prací, doprovázený oslepujícími záblesky,“ říká.

Já sama pocházím z malé vesnice ve středních Čechách, ale také mám s hlukem spoustu zkušeností. Hlavně kvůli tomu, že jsem dva roky žila v centru druhého největšího města na Krétě. A každý, kdo byl někdy na dovolené v jižní Evropě, ví, že tady je doprava šílená i v noci. Všemu nepomáhal ani fakt, že zahradu jsme měli spojenou s vedlejším bytem, kde mladí Řekové pořádali party klidně ve dvě nebo ve tři hodiny ráno. Několikrát jsem to nevydržela a křikla na ně, protože zdejší hluk mě neskutečně frustroval.

Nadměrným hlukem je dnes ohrožen každý sedmý Čech.

Poté, co jsme se s přítelem rozhodli přesunout do většího bytu, věděla jsem, že chci hlavně někam na okraj města, kde bude klid. A už mi bylo jedno, že budu půl hodiny dojíždět do centra autobusem a moje nejoblíbenější kavárna nebude pět minut pěšky. Za to ticho mi to stálo.

Kolik hluku škodí?

Hladina zvuku se měří v decibelech (dBA) a někteří odborníci tvrdí, že hluk o hladině 85 dBA nebo vyšší je považován za škodlivý. Podle jiných je hranice ještě nižší. „Rozhodující hodnota pro zdraví srdce je 53 decibelů, říká výzkumnice Maria Forasterová, která zkoumala zvuk pro Světovou zdravotnickou organizaci. A to platí jen pro denní dobu. „V noci potřebujeme ticho,“ říká. Pro představu, zde je rozsah dBA pro běžné zvuky:

  • Alej ve městě lemovaná stromy: 50 dBA
  • Typický hluk v kanceláři: 60 dBA
  • Vysavač: 70 dBA
  • Hustý provoz: 80 až 89 dBA
  • Sekačky na trávu a motocykly: 90 až 99 dBA

Poslech zvuků o hlasitosti 85 dBA nebo více po dobu delší než osm hodin může vést ke ztrátě sluchu, přičemž tato doba se zkracuje s rostoucí hladinou hluku.

Zde jsou příznaky, že se nacházíte, nebo jste právě opustili, prostředí s nezdravou hladinou hluku:

  • Musíte zvýšit hlas, aby vás bylo slyšet.
  • Neslyšíte někoho, kdo je od vás vzdálený 1 metr.
  • Po opuštění hlučného místa se vám zvuky zdají tlumené.
  • Máte bolesti nebo zvonění v uších (tinnitus), který trvá několik dní až týdnů.

Nejde však jen o hlasitost, ale také o to, jak rušivý je zvuk a jakou máte nad ním kontrolu, což ovlivňuje naši emocionální reakci na hluk. Forasterová tvrdí, že dopad hluku na zdraví je „na úrovni znečištění ovzduší“, ale je mnohem těžší ho pochopit. „Rozumíme tomu, že chemikálie mohou ovlivňovat zdraví a jsou toxické, ale není tak snadné pochopit, že fyzický faktor, jako je hluk, ovlivňuje naše zdraví nad rámec našeho sluchu,“ vysvětluje.

Situace v Česku

Přestože povědomí o nebezpečí hluku pomalu roste, zároveň roste i ohrožení, které s sebou hluk přináší. Urbanizace totiž přivádí do hlučných měst stále více lidí. A problém zdaleka nemají jen obrovské megalopole v Asii či Americe.

Jak píše Idnes, nadměrným hlukem je dnes ohrožen každý sedmý Čech. A ve velkých městech, jako je Praha, Brno či Ostrava, dokonce ruch ničí spánek 90 % obyvatel. Situace není o moc lepší ani přes den, kdy jsou limity mírnější. Za překročení hygienické normy se považuje během dne hluk nad úrovní 60 decibelů, což je o 10 více než přes noc.

Zjistí-li krajská hygienická stanice na základě proběhlého měření překročení hlukových limitů, je oprávněna uložit sankce, například pozastavit výkon činnosti, odejmout povolení k provozu či uložit právnické osobě nebo fyzické osobě-podnikateli pokutu.

Ministerstvo zdravotnictví pravidelně zpracovává tzv. hlukové mapy, které v průběhu 5 let monitorují snižování vysokých hladin hluku z dopravy, a to v místech, kde je zároveň i vysoká koncentrace obyvatel. Přípravou a realizací protihlukových opatření se pak průběžně zabývají Ředitelství silnic a dálnic i Správa železnic, a to právě i s využitím výsledků strategického hlukového mapování.

„Jedním z hlavních cílů činnosti resortu dopravy je zajištění kvalitní dopravní infrastruktury. To znamená dokončení dálniční sítě ČR, modernizace koridorových tratí a dále budování obchvatů měst a obcí silnicemi I. třídy. Co se týká železniční dopravy, došlo k výraznému snížení hlučnosti především u prázdných vagónů jejich technickou úpravou a výměnou za nové vozy. Z hlediska dalšího snižování hluku z dopravy u stávající infrastruktury se průběžně budují protihlukové stěny, případně jiná protihluková opatření,“ řekl Flowee tiskový mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka.

„Dále Ministerstvo dopravy spolupracuje v roli garanta na několika vědeckých úkolech týkajících se snížení hlučnosti asfaltových a betonových vozovek nebo doplnění vhodné izolační zeleně u liniových staveb a možnosti realizace protihlukových stěn z recyklovatelných materiálů,“ dodává.

Jak to řešit?

Pokud i vás obtěžuje hluk z okolí, dobrou zprávou je, že můžete zkusit zjednat nápravu. Vždy záleží na zdroji hluku. Pokud se jedná například o stavbu či dopravu, variantou je podat podnět stavebnímu úřadu nebo se obrátit na krajskou hygienickou stanici s dotazem, zda v daném místě prováděla měření hluku, a pokud ano, tak kdy.

„Zjistí-li krajská hygienická stanice na základě proběhlého měření překročení hlukových limitů, je oprávněna uložit sankce, například pozastavit výkon činnosti, odejmout povolení k provozu či uložit právnické osobě nebo fyzické osobě-podnikateli pokutu,“ píše se v Manuálu občana obtěžovaného hlukem. U hluku z dopravy může být také řešením například položení tiššího asfaltu nebo výměna oken.

Jestliže váš noční klid ruší hluční sousedé nebo návštěvníci nedalekého baru, je na místě obrátit se přímo na policii.