PONDĚLNÍ ROZCVIČKA ZDEŇKA STRNADA. Minulý týden ukončil pozemskou pouť papež František, představitel progresivního směru v církvi, který pil krev za života všem zpátečníkům v církvi i mimo ni. Místo nutnosti pokání často mluvil o věcech ryze světských, jako je klimatická změna, migrace, sociální spravedlnost, a podle kritiků daleko tolerantněji a soucitněji, než by se na pontifika slušelo, mluvil o věcech, jako jsou potraty nebo eutanazie. A jelikož katolická církev je založená na strachu, strašně tím konzervativce štval. Laura Loomer, krajně pravicová americká novinářka, to řekla naprosto natvrdo: doufám, že nový papež nebude marxista. 

Její nenávist samozřejmě není výjimečná. To jak moc František výjimečný byl, dokládá i to, že se církev dalšího liberálního papeže obává jako Marian Jurečka duhového šátku. Pokud bude další papež podobně liberální, hrozí prý církevní schizma.

 

To poslední skončilo v roce 1417, kdy předtím byli papežové dva, jeden v Římě a jeden v Avignonu. I když... nebylo by to málo? Co takhle jednoho v Římě, jednoho v Texasu a jednoho v Kongu? Zatím si ale aspoň opticky vyhrávají modernisté, kteří si s mrtvým Františkem fotí selfíčka.

V Praze proběhl Pochod pro život, jehož cílem je zákaz interrupcí. Pro všechny, bez rozdílu. Pro-life lobby je v Česku extrémně silná, nedávno navrhla na těhotenské testy odkazy na stránky, které ženám interrupci rozmlouvají. Ale do cíle nedošli. V Česku máme totiž se schizmatem své zkušenosti. Ostatně, jak by to asi dopadlo, kdybyste dali do jedné místnosti Dominika Duku a Tomáše Halíka a zavřeli je do doby, dokud by se nedohodli? Schválně, jak dlouho by to vydrželi? 

14. dubna skočila do Macochy matka jedné z obětí předloňské střelby na filozofické fakultě. Kritizovala policii, kritizovala ministerstvo, kritizovala vedení fakulty, které své odměny obhajovalo „bezprecedentní a mimořádnou situací, které UK čelila a kterou členové kolegia rektorky v roce 2024 řešili.“

„Posílala jsem otázky, nikdo na ně neodpověděl,“ říkala nešťastná matka. Stačilo údajně, aby ji někdo vyslechl. A někdy to opravdu stačí k tomu, abychom zabránili nejhoršímu. Paddy Pimblett, nejvíce woke zápasník UFC, mluvil onehdá o svém příteli, který spáchal sebevraždu: „Pokud nesete na ramenou těžký účel a pokud máte za to, že jediná cesta je zabít se, prosím, mluvte s někým. Mluvte s kýmkoliv. Já budu raději, když se mi kamarád vypláče na rameni, než abych mu za týden šel na pohřeb. Pojďme se zbavit toho stigmatu. A začněme mluvit.“

Ale ještě že máme nějaké ty jistoty. Například alkohol. Nezapomeňte, kdyby vám bylo opravdu špatně, tak je tu vždycky ještě Milan Rokytka, který je takovým krásným příkladem toho, jak je nám to v Česku všem ve finále všechno ukradený. 

Aspoň něčím pozitivním musíme zakončit tuto rozcvičku! Myslíte si, že jsou umělá sladidla škodlivější než cukr? Omyl! Zaprvé, jsou sladidla a sladidla, zadruhé, všeho s mírou a zatřetí, cukrová lobby je realitou, ne výmyslem konspiračních teoretiků. Sledujte Flowee, budeme o tom psát. A hezký týden!

 

foto: Midjourney / Zdeněk Strnad