Vítejte v Česku: i v dnešní době pokročilých technologií se učební osnovy našich škol od minulého století moc nezměnily. Od studentů se stále očekává, že se učebnice našprtají zpaměti. A to bez přihlédnutí k budoucí profesi, natož k faktu, že si nově spoustu věcí umíme zjistit přes pár dotazů v Googlu.

Mimochodem: Kolik ze školních povinných vědomostí opravdu využíváte v práci a svém soukromém životě? U sebe to tipuji tak do 30 %, a to ještě s velkou rezervou.

Finsko se hodiny ubíjející rutiny rozhodlo změnit a zavést vzdělávací systém odpovídající 21. století. Místo hodin fyziky, matematiky, nebo dějepisu zde probíhá výuka založená na vybraných oblastech zájmu jednotlivých studentů.

Víc do hloubky než do šířky

O co jde? Phenomenal Education na svých webových stránkách uvádí: „Ve výuce založené na fenoménech (PhenoBL) jsou výchozím bodem pro učení holistické jevy reálného světa. Tyto oblasti jsou studovány jako ucelené entity v jejich reálném kontextu. Informace a dovednosti s nimi spojené jsou studovány překračováním hranic mezi předměty.“

Jednoduše řečeno: Místo toho, aby se žáci bezcílně učili fyziku zkrátka jen proto, aby se ji naučili, mají možnost vybrat si oblasti ze světa okolo sebe. Jako jsou například média, technologie nebo třeba Evropská unie.

Na rozdíl od většiny ostatních jsou školy ve Finsku zaměřené opravdu jen na žáka. Studenti pracují v týmech a aktivně se podílí na vytváření vlastních vzdělávacích aktivit.

Tyto oblasti studují prostřednictvím interdisciplinárního přístupu, což znamená, že jsou do výuky zařazeny pouze ty předměty, které přispívají k vyniknutí v daném tématu.

Student, který chce studovat odborný předmět, si tak může vybrat například „vedení kavárny“ a tuto oblast bude studovat prostřednictvím prvků matematiky, cizích jazyků, psaní a komunikačních dovedností. Letopočty z dějepisu ke svému budoucímu podnikání totiž potřebovat opravdu nebude. Dává to smysl, co říkáte?

Školní docházka probíhá prezenčně i online. Ale i v běžné výuce ve třídě je kladen důraz na využití technologií a internetu pro získávání potřebných informací. Učení probíhá jako badatelská činnost, na které se projektově podílí týmy žáků. Nedílnou součástí je i odlišná role učitele, který funguje víc jako odborný konzultant než jako nezpochybnitelná autorita za katedrou. Mnozí finští učitelé projektové výuky tvrdí, že by se k původnímu konceptu už nemohli a ani nechtěli vrátit.

Fakta o finském vzdělávání

Finský vzdělávací systém se skládá z předškolního vzdělávání, základních škol, vyšších sekundárních škol a vysokých škol. Kromě toho nabízí i vzdělávání dospělých.

Student, který chce studovat odborný předmět, si tak může vybrat například „vedení kavárny“ a tuto oblast bude studovat prostřednictvím prvků matematiky, cizích jazyků, psaní a komunikačních dovedností. Letopočty z dějepisu ke svému budoucímu podnikání totiž potřebovat opravdu nebude.

Věděli jste, že?

  • Finský vzdělávací systém je kompletně dotován státem.
  • Učitelé stráví denně průměrně 4 hodiny výukou a 2 hodiny svým osobním profesním rozvojem.
  • Finský systém známkování navrhují sami učitelé. Učení a výkony žáků jsou hodnoceny individuálně bez použití standardizovaných testů a zkoušek.
  • Jedinou povinnou zkoušku studenti ve Finsku skládají, když dosáhnou 16 let.
  • Finští studenti mají možnost učit se ve školách různé nové věci, například poezii, hudbu, ale i odborné průmyslové práce nebo vaření.
  • Každý student plynně ovládá 2 až 3 cizí jazyky.
  • Po 45 minutách výuky mají studenti nárok na 15 minut přestávky, kdy se mohou věnovat hrám nebo volnočasovým aktivitám. Průměrně se učí 20 hodin týdně.
  • Finský vzdělávací systém je ve studii Global Competitive Světového ekonomického fóra hodnocen jako nejrozvinutější na světě.

Proč je nejlepší?

Finsko se v roce 2021 umístilo jako třetí na žebříčku nejvzdělanějších zemí světa. A také je bez debat, že Finsko má nejunikátnější vzdělávací systém vůbec. Na rozdíl od většiny ostatních jsou školy ve Finsku zaměřené opravdu jen na žáka. Studenti pracují v týmech a aktivně se podílí na vytváření vlastních vzdělávacích aktivit.

Mimo jiné je také pro finský vzdělávací systém charakteristické, že se klade větší důraz na vlastní učení než stres z neustálého testování znalostí. Dočkáme se toho někdy i v Česku?

Související…

„Řve na tebe učitelka? Není to normální.“ Špatní kantoři a toxické české školství
Milada Kadeřábková

foto: Shutterstock, zdroj: Curiousmindmagazine.com