Zrzavé vlasy a vousy jsou jedním z nejvýraznějších a nejcharakterističtějších rysů irského vzhledu. Irská historie je plná významných osobností, které měly zrzavé vlasy a hrály klíčovou roli v rozvoji tamní kultury, umění, politiky nebo vědy. Proč jsou ale Irové tak často zrzaví?
Při hledání odpovědi na tuto otázku můžeme narazit hned na několik různých teorií. Podle jedné z nich se gen, který je za zrzavé vlasy zodpovědný, vyskytuje nejčastěji v oblastech s vysokým podílem obyvatel keltského původu. A tam patří i Irové. Další teorie naznačuje, že zrzavé vlasy Irové zdědili od svých původních neolitických předků, kteří se pravděpodobně přistěhovali do Irska z území obklopující Černé moře. Jiná teorie zase tvrdí, že zrzavé vlasy jsou výsledkem evoluce, která pomáhala Irům přizpůsobovat se chladnému a vlhkému klimatu jejich země.
Genetická mutace
Genetikou zrzavých Irů a výskytem tohoto fenotypu v různých populacích se zabývá hned několik studií. Tou nejvýznamnější je pravděpodobně studie z roku 2000, kdy autoři identifikovali genetickou mutaci, která se zdá být za zrzavé vlasy zodpovědná. Mutace se týká genu MC1R, který kóduje protein, s nímž přímo souvisí míra produkce melaninu v lidském těle. Právě tento protein má také vliv na barvu vlasů, kůže a očí a jeho nositelem je až třetina populace Irska a Skotska.
Další výzkum, publikovaný v roce 2018 v časopise Nature Communications, se zaměřil na genetický původ a kořeny zrzavých vlasů v evropské populaci. Autoři výzkumu identifikovali celkem 124 genů, ovlivňujících barvu vlasů. Výsledná data ukázala, že zrzavé vlasy jsou důsledkem kombinací genetických variant, vyskytujících se v různých částech genomu.
Zrzaví lidé mají daleko vyšší riziko vzniku rakoviny kůže. S největší pravděpodobností je to proto, že mají méně kožního pigmentu, melaninu.
V některých kulturách ale můžeme najít i jiná než vědecká vysvětlení původu zrzavých vlasů. V mnoha zemích byla dříve rudá barva vlasů spojována s démony a zrzaví lidé proto byli často považováni za zlé a nebezpečné, především křesťany a dalšími věřícími. Přesto, že tohoto stigmatu se zrzkové už téměř zbavili, na výroky o tom, že zrzci nemají duši, lze stále občas narazit. Ve většině případů se ale jedná pouze o lehce nevhodný internetový mem než o opravdovou domněnku.
Bohužel je také smutnou skutečností, že zrzaví lidé mají daleko vyšší riziko vzniku rakoviny kůže. Jak ukázal výzkum z roku 2015, je to s největší pravděpodobností způsobeno tím, že mají méně již zmiňovaného melaninu. Melanin je pigment, který má za úkol chránit naši kůži před škodlivými účinky slunečního záření. Z tohoto důvodu by zrzaví lidé měli být ohledně pobytu na slunci velice opatrní a opalovací prostředky používat ještě důsledněji než ostatní. Navíc bylo zjištěno, že zrzaví lidé mají nižší práh bolesti a zároveň jsou i méně citliví na opioidy, tedy léky, které se často právě k léčbě bolesti používají.
Sraz zrzků
Každým rokem se v irském městečku Crosshaven koná neuvěřitelná akce, na kterou se sjíždí tisíce a tisíce lidí z celého světa. Redhead Convention, Sraz zrzavých, byl zpočátku malý festival zrzavých lidí, poprvé uskutečněný v roce 2010. Postupem času se původně skromná akce rozrostla do ohromných rozměrů. A co vlastně její účastníci dělají? No přece slaví zrzavou barvu, která je součástí jejich jedinečné identity!
Lidé se přicházejí společně bavit, tančit, jíst a samozřejmě, a to je i hlavním důvodem, pochlubit se svou zrzavou hřívou. Během festivalu se konají soutěže o nejdelší zrzavé vlasy nebo o nejkrásnějšího zrzavého psa. Událost je velice oblíbená i pro výstřední kostýmy a rekvizity, které s sebou návštěvníci přinášejí a prezentují. Někteří se oblékají jako postavy z keltské mytologie, jiní třeba jako komiksoví hrdinové.
Kromě zábavy a mnoha soutěží se na Redhead Convention podporuje charita, především pak organizace, pomáhající lidem s rakovinou kůže. A určitě se nemusíte bát, že by vás na Sraz zrzavých nepustili jen proto, že nemáte zrzavé vlasy. Blonďatí, tmavovlasí i úplně plešatí, každý je zde vřele přijat s otevřenou náručí.
Zrzavé legendy: Brian Boru
Od legendárních hrdinů a hrdinek irské mytologie až po spisovatele a herce moderní doby, zrzaví Irové hráli významnou roli v historii Irska. Brian Boru byl král a vojevůdce, který vládl v letech 1002 až 1014.
Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav irské historie, známý především pro své vítězství v bitvě u Clontarfu proti Vikingům, které vedlo k oslabení jejich vlivu v Irsku. Sám Boru byl během bitvy zabit a jeho smrt měl podle legend na svědomí Viking jménem Brodir. Ten se skryl v týlu irské armády a zaútočil na krále ve chvíli, kdy byl nejzranitelnější.
Cúchulainn
Cúchulainn byl hrdinný válečník keltské mytologie – představuje symbol odvahy, síly a věrnosti. Jako malého chlapce ho jeho strýc chtěl naučit bojovat.
Cúchulainn si ale nedokázal zvyknout na svůj meč, a proto si vytvořil vlastní speciální zbraň, kterou pojmenoval Gae Bolga. Ta byla tak jedinečná, že se s ní nikdo jiný bojovat nenaučil, a Cúchulainn se díky ní stal nepřemožitelným.
Gráinne Ní Mháille
Gráinne Ní Mháille, také známá jako Grace O'Malley, byla věhlasná irská pirátka z 16. století, jejíž jedinečný příběh se později stal oblíbenou legendou. Když byla Gráinne ještě mladá dívka, stala se kapitánem své vlastní flotily.
Aby získala mezi muži respekt a uznání, musela se ale vydávat za muže. Nechala si ostříhat vlasy a oblékala se a chovala jako muži, což jí umožnilo proplout nebezpečnými vodami bez toho, aby byla odhalena.
George Bernard Shaw
George Bernard Shaw byl irský dramatik, spisovatel a politický aktivista, který v roce 1925 získal Nobelovu cenu za literaturu. Shaw byl velkým obdivovatelem Williama Shakespeara, a dokonce napsal alternativní konec k jeho slavné tragédii Hamlet.
Ve své verzi se Hamlet vrací zpět do Dánska, aby zjistil, že král Klaudius, kterého Hamlet zabil, ve skutečnosti vstal z mrtvých. Hamlet se poté spojil s norským vojskem, aby Klaudia a jeho armádu zombie porazili. Shaw se domníval, že Shakespeareův původní konec byl až příliš depresivní, a chtěl tímto způsobem Hamletovi poskytnout šťastnější vyústění jeho příběhu.
Maureen O'Harová
Maureen O'Harová byla irská herečka, která se proslavila v hollywoodských filmech 40. a 50. let. Hrála v několika klasických snímcích, jako jsou například Zvoník u Matky Boží nebo Já, Claudius.
Známá byla pro svůj silný charakter a neústupnost, což jí přineslo nálepku „železné lady Hollywoodu“. Během natáčení filmu Bagdad v roce 1949 se například postavila proti režisérovi Charlesovi Lamontovi: ten po ní chtěl, aby se v jedné scéně svlékla, což O'Harová odmítla, a místo toho navrhla záběry, ve kterých by ukázala rysy své krásné tváře. Lamont sice trval na svém a vyhrožoval jí vyhazovem, O'Harová však jeho požadavkům nevyhověla a nakonec si dokázala prosadit svou.
Reklama
zdroj: Autorský článek