První patent na kancelářskou sponku z ohýbaného drátu byl udělen Samuelu B. Fayovi v roce 1867 ve Spojených státech. Původně měla sloužit k jinému účelu, Fay si ale uvědomil, že by se dala použít i k připevnění papírů k sobě. Jeho návrh se však sponce, kterou známe dnes, příliš nepodobal.

Sponku, jak ji známe dnes, navrhla s největší pravděpodobností anglická společnost Gem Manufacturing Company na počátku 70. let 19. století. Její design nebyl nikdy patentován, ale stal se nejběžnějším a nejpoužívanějším na světě.


Norská pošta vydala v roce 1999 poštovní známku k výročí „norského“ vynálezu. Na pozadí je Vaalerův patent, zobrazená kancelářská sponka je však design britské společnosti Gem, který nebyl nikdy patentován. (zdroj: Wikimedia Commons)

Další osobou, která tvrdila, že sponku vynalezla, byl Johan Vaaler, norský vynálezce s diplomem z elektroniky, přírodních věd a matematiky. V roce 1899 vytvořil jednoduchou drátěnou smyčku, která dokázala udržet papíry pohromadě, a ještě téhož roku získal na svůj návrh německý patent (v Norsku neexistoval patentový úřad). Později, v roce 1901, získal také patent americký. Jeho sponka však byla méně praktická a nikdy nezískala takovou popularitu, jako sponka společnosti Gem.

Drobné nic symbolem velkých věcí

Historie „kancelářských“ sponek sahá až do 13. století a kromě faktu, že i na začátku století jedenadvacátého je kancelářská sponka něčím tak nepostradatelným jako papír samotný, je zajímavá také její úloha během druhé světové války.

Norové tehdy měli od nacistického okupačního režimu zakázáno nosit na viditelném místě jakékoliv národní symboly nebo iniciály svého krále. Na protest proto začali nosit na klopách právě kancelářské sponky, které díky Vaalerovi považovali za norský vynález a symbol, projev solidarity a vlastenectví.

Sponka také inspirovala pozoruhodný projekt ve Spojených státech v roce 1998. Skupina studentů střední školy ve Whitwellu ve státě Tennessee se rozhodla shromáždit šest milionů sponek, které měly představovat šest milionů Židů, zabitých během holocaustu. Dostávali sponky z celého světa, včetně známých osobností a lidí, kteří holocaust přežili. Nakonec sponek shromáždili více než 29 milionů a vytvořili památník holocaustu, jehož součástí je německý železniční vagon, naplněný 11 miliony kancelářských sponek. Z projektu vznikl dokumentární film a kniha a obojí se setkalo s velmi pozitivními ohlasy.

Udělátko nejen do kanceláře

Ale kancelářské sponky neslouží jen ke spínání listů papíru dohromady. Lidé už od jejich vynálezu přišli s mnoha dalšími zajímavými a leckdy bizarními způsoby, jak je využít, například DIY kompas, jako náhrada knoflíků nebo stojánek na mobilní telefon.

Jsou to zkrátka všestranné a přizpůsobivé předměty, které seženete v každém marketu nebo papírnictví. K čemu všemu je využíváte vy?

Související…

Kalendárium: Světový den maracuja martini
Klára Kutilová

foto: Shutterstock, Wikimedia Commons, zdroj: Autorský článek