Nadávky jsou prospěšné a občas bychom je měli povolit i svým dětem. Tedy alespoň to tvrdí vědecké výzkumy z posledních let. A jak je možné, že autoritativní věda podporuje porušování nepsaných pravidel? Klení a sprostá slova jsou podle studií spojena s upřímností, důvěrnějšími vztahy s okolím i rychlejším zpracováním hněvu a bolesti.

Jednou z hlavních osobností, která o dosud skrytých výhodách neslušné mluvy hovoří, je doktorka Emma Byrneová. Tato vědkyně, která se jinak věnuje oboru umělé inteligence, je do tématu klení tak zapálená, že o něm dokonce napsala knihu Swearing is good for you: The Amazing Science of Bad Language. Kromě toho přednáší a píše články o tom, proč je dobré děti učit nadávat. „Snažíme se dostat děti z dosahu silných slov, dokud je nebudou umět účelně používat. Myslím ale, že tento přístup bychom měli přehodnotit,“ vyjádřila se pro Sunday Times.

Týmy, které používají vulgární výrazy, lépe spolupracují a jsou produktivnější než ty ostatní.

„Učit děti, jak efektivně nadávat s podporou empatických dospělých, je mnohem lepší než jim takovouto mluvu zakazovat,“ říká Byrneová. Argumentuje tím, že pro naše potomky je důležité rozumět emocím těch, kteří nadávají, i tomu, jak nadávky ovlivňují jejich okolí. Pokud tedy svému dítku dáte povolení jednou za čas neslušné slovo použít, brzy pochopí, že klení má své důvody, a nakonec bude neslušná slova říkat nikoli v každé větě, jako mnoho dnešních mladých, ale jen když to bude opravdu „potřebovat“.

Úleva od zlosti i bolesti

Ať už se nám to totiž líbí či nikoli, sprostá slova mají své výhody. Pár peprných nadávek skvěle uleví od hněvu, díky čemuž jsme pak méně náchylní k fyzickému násilí. Klení navíc sdružuje pracovní kolektivy. Podle výzkumů týmy, které používají vulgární výrazy, lépe spolupracují a jsou produktivnější než ty ostatní.

Nadávání podle výzkumů nepoužíváme jen jako prostředek k vyjádření agrese, ale také z důvodu frustrace, ze solidarity nebo abychom pobavili okolí.

V článku pro Wired také Byrneová odkazuje na studii, která zjistila, že neslušná mluva nám pomáhá lépe snášet fyzické utrpení. Studenti, kteří si s rukou ponořenou do mrazivě ledové vody mohli od bolesti ulevovat nadávkami, ji snášeli mnohem lépe než ti, kteří měli povolená jen neutrální slova.

Jako součást kultury

Pokud jste teď podezřívaví, nebojte, Byrneová rozhodně nepatří mezi zastánkyně hrubosti. „Při výzkumu a psaní o nadávání není mým cílem obhájit hrubost a agresi. Určitě nechci, aby se neuctivost stala samozřejmostí. Aby nadávání bylo efektivní, potřebuje si totiž zachovat svůj emoční dopad,“ konstatovala pro The Guardian. Navíc nadávání podle výzkumů nepoužíváme jen jako prostředek k vyjádření agrese, ale také z důvodu frustrace, ze solidarity nebo abychom pobavili okolí.

Klení je jednoduše nedílnou součástí naší kultury, a přestože se stále vedou debaty o tom, jak dalekosáhlý vliv na nás jeho používání má, není pochyb, že kromě své společenské nepřípustnosti má také určité výhody, a to i pro děti. Tedy v případě, že mu správně porozumí.

Související…

Dětský psycholog Václav Mertin: Co dělat, když vám děti doma berou věci?
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek