Dítě v síti

Knižní hit!

Komplexní návod pro ty, kdo chtějí porozumět přednostem a hrozbám online médií, které tak dramaticky mění život našich dětí



  • Daniel Dočekal a tým redakce Flowee poradí, jak reagovat na situaci, kdy největší světové firmy používají naše děti jako zdroj svého bohatství – tím, že vytváří stále víc lákadel, proč trávit čas online.
  • Jak se zbavit digitálních závislostí, jak ochránit soukromí a hlavně proč nenechat děti v “digitální džungli” samotné?
  • Kniha Dítě v síti je praktický návod pro rodiče, jak překlenout propast, kterou internet a mobilní technologie vytváří mezi generacemi.
  • Co je to FOMO? Jak sociální sítě kradou spánek? Proč je TikTok takový fenomén?
  • Čtivě psaný obsah a skvělé články novinářů z Flowee doplní detailní návody na 365tipu.cz pro každého, kdo chce poznatky aplikovat v praxi.

Kniha je v dostání ve všech knihkupectvích za 349 Kč.
Nebo na internetu na kniha.cz za 279 Kč.

ukázky z knihy

Datově-průmyslový komplex

Děti, které život dříve trávily venku s kamarády, ho dnes (doslova) věnují mobilům. Dětský čas je totiž zboží. Google, Facebook, výrobci telefonů, operátoři nebo online prodejci čehokoliv útočí na naše děti, aby byly co nejvíce online, aby co nejvíce lajkovaly, chatovaly, natáčely, fotily, sdílely a hrály. Vychovávají si tak budoucí zákazníky – a závisláky.

Děti dnes mají dvojí identitu

Děti si vytváří avatary (dvojníky) nejen ve hrách, ale i na Instagramu tím, že upravují vlastní fotky. Hodiny hledají nejlepší úhel pro selfie, kterou zretušují ve vylepšovacím programu.

Škola pro dinosaury

České školství ustrnulo v letargii. Jen na každé desáté škole se vyučuje mediální gramotnost, učitelé nemají k dispozici publikace, podle nichž by mohli vykládat digitální svět. Ti starší často nepoužívají sociální sítě, nehráli nikdy žádnou počítačovou hru, nevědí, kdo je to youtuber.

Chvála slizu

Velkým hitem mezi školáky je dnes výroba podivné chemické sloučeniny, tzv. slizu čili „slajmy“, což

je pružná hmota, kterou lze různě hníst. 18 „Neztratit kontakt s teenagerem“ Dítě v síti / Úvod 19 „Teorie sebeurčení“ Recepty na výrobu najdou na YouTube, kde zároveň sdílí videa, co všechno se „slizem“ lze dělat. Trochu bizarní, ale vlastně skvělá ukázka dětské touhy tvořit.

Studenti čtoucí z papíru se lépe soustředí

Není pravda, že děti nečtou, možná čtou více, než jsme četli my. Nejsou to tedy většinou knihy, nýbrž často jen znaky, loga a krátké věty. Někdy půvabné a vtipné, jindy hloupé a zlé. Možná čtou a sledují až příliš mnoho informací, jsou jimi zavaleny, topí se v mediálním obsahu. Děti potřebují naučit tyto informace třídit, přiřazovat jim relevanci a dát si od nich někdy pokoj. Přepnout na offline, vrátit se ke knize.

Manuál pro rodiče

Nebojte se! Ačkoliv výchova dětí v digitálním věku může vypadat jako neřešitelný problém, není zas tak těžké zajistit vašemu dítěti v online světě bezpečí a zároveň mu dopřát informace a zkušenosti, které bude v budoucnu tolik potřebovat. A ještě si u toho spolu můžete užít spoustu zábavy.

Víme, že (zatím) nic nevíme

Jak vlastně ovlivňují displeje a jejich dotykové ovládání vývoj dětského mozku, motoriky, schopnosti mluvit a další věci? Na tato témata existuje řada studií, ve kterých ovšem jednoznačnou odpověď budete hledat marně. Často si totiž protiřečí. Ukážeme si to třeba na otázce dětského zraku.

Vyplatí se prozkoumat Minecraft

Jedna osvědčená hra stojí za zmínku – Minecraft. Zaujme děti už někdy od čtyř let věku a vydrží jim dlouho, včetně toho, že na YouTube budou moci sledovat české i světové hráče této ikonické hry. Podporuje prostorovou představivost, učí děti stavět, vytvářet virtuální světy a můžete ji hrát všichni společně. Na mobilních telefonech, tabletech, herních konzolích i počítačích.

Internet je veřejný prostor

Je na internetu bezpečno? Ano, ale jen když dodržujeme jistá pravidla. A zároveň si uvědomíme, že plné soukromí na něm mít nemůžeme. To je první zákon, který se potřebujete naučit – a vštípit ho dětem.

Zkuste YouTube Kid

YouTube je dnes pro děti a mládež náhrada televize. Už někdy ve věku dvou, tří let je běžné, že se na YouTube dívají na tabletu či počítači, později si na YouTube najdou oblíbené kanály a youtubery a dokáží je sledovat hodiny. Od počítače se to navíc rozšíří na sledování na mobilním telefonu. Dokáží se dívat tak, že měsíční spotřeba dat jenom z YouTube se pohybuje od dvaceti do třiceti gigabajtů.

Když se přivalí Fatty Pillow

Poslední rada? Pokud narazíte na to, že se dítě dívá na něco tak nevhodného jako je třeba Fatty Pillow, tak zkuste odolat snaze mu to okamžitě zakázat. Využijte to k rozhovoru o tom, že tohle je špatné, že takhle se nemluví atd. Takoví podivní hrdinové ale zpravidla v kursu naštěstí dlouho nevydrží.

Cizí člověk

Nejpozději mezi pátým a šestým rokem věku musíme začít strašit cizím člověkem. Autor textu si ještě po desítkách let pamatuje, jak mu maminka říkala, ať v žádném případě nikam nechodí s cizími lidmi, nebere od nich bonbóny, nic si s nimi nepovídá. Stále je to užitečný koncept. Strašák cizího člověka byl dobrý v tom, že učil nedůvěřovat neznámým lidem a vyvarovat se pedofilů, zlodějů a prostě všech nebezpečných lidí. Měl tu výhodu, že se odehrával v reálném světě a dalo se využít i některých odstrašujících zjevů, které je možné na ulici potkat.

Střílečky nejsou až takový problém

Nepodléhejte panice, že by násilné hry automaticky vychovávaly děti k násilí – tenhle mýtus už vyvrátilo několik studií (viz například Video Games and Crime z roku 2011 a aktuální studie od Royal Society Open Science z počátku roku 2019). Sledujte ale určitě, jak hry na vaše dítě působí. Mohou vyvolávat frustrace z neúspěchů, může je tam někdo provokovat a vytáčet, při nadměrném hraní může růst riziko vzniku závislosti. Je na rodičích, aby věděli, kdy zasáhnout, kdy hraní omezit.

Lelkování a nicnedělání je potřebné

Je také důležité, aby rodiče pochopili a taky svým dětem vysvětlili, že lelkování a nicnedělání není nic špatného, naopak. Medicína ví, že takové bezcílné bloumání je pro dětský (i dospělý) mozek důležité. Píše o tom např. psycholog Adam Phillips v knize O pusinkování, lechtání a nudění. Nechte své děti, ať se v tom pozitivním slova smyslu nudí. Vzít si hned do ruky mobil je lákavé, ale lepší je prostě „jen tak být“. A až se budou nudit už dost dlouho, ať si sami hledají zábavu a nespoléhají příliš na digitální krabičky.

Vypněte všechna ta upozornění

Ještě na jednu věc je dobré nezapomenout, pomůže vám totiž zachovat si zdravý rozum. Vypněte dítěti většinu upozornění, která budou na dětský telefon posílat aplikace. YouTube je schopné posílat skoro nepřetržitě, řada mobilních her taktéž. Takže mobil/tablet pípá v jednom kuse. Něco takového byste ostatně měli udělat i na vlastním telefonu, člověk by měl dostávat jen upozornění, která jsou podstatná.

Mobil bez dat dnes není mobil

Trochu dilema může být, zda do dětského mobilu pořídit i mobilní data. Zejména tam, kde máme mobilní tarify s velmi omezeným měsíčním přídělem přenášených dat. „Mobil bez dat dnes není mobil“ Pokud mobilní data dítěti nepořídíte, bude to nepraktické třeba v okamžiku, kdy budete chtít dohledat, kde se nachází. Ale nepraktické i pro dítě, které tím bude nucené neustále někde hledat wi-fi. A čelit posměškům spolužáků, kteří data prostě mají.

Fear of Missing Out

V počítačovém světě jde o závislost na internetu jako takovém, závislost na hraní počítačových her a na sociálních sítích, až chorobný strach ze ztráty mobilu či o fenomén FOMO (Fear of Missing Out, tedy strach z toho, že o něco přijdete, když nebudete.

Fortnite se stal celosvětovým fenoménem

Nezapomeňte, že dnes se mnoho her hraje na mobilních telefonech. Takže pokud dítě odeženete od Fortnite či Minecraftu na počítači, je pravděpodobné, že znechuceně odejde někam do ústraní, kde hned vytáhne mobilní telefon a začne hrát na něm.

Chci být slavný!

U mnoha dětí se objeví přání stát se youtuberem (dnes už spíše instagramerem nebo muserem). Také hraní her budou chtít točit a emotivně komentovat, protože inspirace těmi pár úspěšnými gamery z tisícovek dalších je velká. Budou hodně chtít mít ony stovky tisíc (u českých) či miliony (u světových) followerů.

Slušné chování

Virtuální realita vyžaduje stejná pravidla slušného chování jako ta reálná. Je dobré, když dětem vysvětlíte, že empatické a upřímné chování je nejen správné, ale z dlouhodobého hlediska také efektivnější.

Jak snadné je naletět zlodějům

Pokud se při povídání s dítětem dozvíte, že soutěží na Facebooku o iPhone, tak je 99% šance, že naletělo na podvodné stránky slibující výhru. Objevují se pořád dokola a za fanouškovství a sdílení slibují jako výhru iPhone, telefon Samsung, poukázky do Lidlu či akvaparku. Dokonce i auta za několik milionů.

Fotky, mobily, počítače. Vědí, kde jsme

Pokud používáte chytré mobilní telefony, tak určitě víte, že mají GPS – technologii zjišťující polohu, velmi nápomocnou při zapnuté mapě a hledání, kde jste a jak se dostat odněkud někam. GPS můžete najít i v tabletech a třeba i v chytrých či sportovních hodinkách. Váš mobilní telefon či chytré hodinky polohu sledují průběžně, i když nepoužíváte navigaci. Používá se k tomu nejenom GPS, ale i informace o okolních wi-fi. Mobilní operátor k tomu pro změnu používá triangulaci z mobilních věží, BTS.

Selfies také mohou zabíjet

Selfie je označení pro fotografii sebe sama. Nejde ale výhradně o portrét jedné osoby, děti (i dospělí) se často fotí i na společných selfies. Problém těchto fotek, ať už „Selfies také mohou zabíjet“ 74 Dítě v síti / Sekce I. „4 z 5 lidí na Zemi používá sociální sítě“ z ruky či ze selfie tyče, je, že někdy pěkně bolí. Doktoři dobře vědí, kolik zlomenin a odřenin má v posledních letech na svědomí nepozornost dítěte zahleděného do mobilu. A může jít i o vážná zranění, třeba při přechodu přes silnici. Médii také proběhla zpráva o dvou dívkách na Mostecku, které streamovaly jízdu autem končící jejich vlastní smrtelnou havárií.

Místo Facebooku přichází Instagram

V Česku v roce 2018 proběhla studie ČRDM, která ukázala, že zdejší děti používají nejvíc Facebook, pak Instagram, následovaný Snapchatem. Od té doby se ale na českém internetu mnohé změnilo a děti po vzoru Američanů začaly masivně přecházet na Instagram, Snapchat a také TikTok, o kterém se předpokládá, že ho bude letos v Česku používat až pětina teenagerů. Přičemž vůbec nejčastějším prostředkem komunikace s vrstevníky je pro děti Messenger, WhatsApp, Viber.

Pozor – TikTok je made in China

TikTok od roku 2018 velmi roste a objevuje se už u dětí v Česku od čtvrtých tříd. Původní Musical.ly, nyní vlastněná čínskou společností, může způsobit v budoucnu hodně problémů. Hlavně pro agresivní přístup a nezájem o soukromí dětí.

Instagram – továrna na úzkost

Podle výzkumu britské Royal Society For Public Health na skupině 1 500 lidí ve věku Manuál pro rodiče 81 14 až 24 let se jako místo vyvolávající nejvíc negativních pocitů ukázal Instagram následovaný Snapchatem, třetí byl Facebook, pak Twitter a nejlépe dopadl YouTube. YouTube byla jediná síť, se kterou dotázaní lidé asociovali častěji pozitivní než negativní emoce.

Sexting začne v pubertě a může vydržet dlouho

Sexting je zasílání zpráv (SMS, MMS, e-maily, chat) či sdílení materiálů (foto, video) s erotickým a sexuálním podtextem. Sexuálně orientované komentáře, vyzývavé až odhalené fotografie a videa. Nejčastěji probíhá mezi vrstevníky a partnery a můžete ho brát i jako součást seznamování a vztahu.

Porno je bohužel dostupné snadno“

Najít porno na internetu není pro vaše děti vůbec těžké. Stačí zajít na Google a hledat „porn“. Stejně jako zajít na Seznam.cz a hledat „porno“ (ve vyhledávání obrázků na Seznamu je možné najít příliš snadno i dětské porno). Ani jeden z těchto vyhledávačů se na nic nezeptá a rovnou vám naservíruje záplavy porno obrázků, článků i videí.

V chatech u her se vyskytují zloději

Vždy pozor na to, že pokud se někdo dostane k vašemu mobilnímu telefonu, dostane se i k obsahu všech vašich chatovacích aplikací. U některých (například Messenger) k tomu stačí i to, když se dostane na váš facebookový účet.

Pokémon GO se bude dětem líbit

Augmentovaná realita se odehrává v mobilních telefonech či tabletech – skrz telefon se díváte na skutečný svět okolo vás a objevují se tam počítačem doplněné věci. Augmentované mapy od Google zobrazují v průhledu telefonu navigační prvky. Nejlepším příkladem hry používající augmentovanou realitu je Pokémon GO. V poslední době výkony mobilů navíc umožnily i to, že si v augmentované realitě můžete třeba měřit vzdálenosti nebo zkoušet nábytek z IKEA.

Hoaxy, fake news, lži, výmysly, manipulace

Mladí lidé dnes často používají anglický termín hoax. V informační oblasti označuje falešnou zprávu, kachnu, podvod, vymyšlenou věc. Jsou šířeny z různých důvodů. Některé vznikají pro pobavení, prostě nachytají lidi a autoři se smějí. Jiné vás zmatou a přesvědčí k aktivitě, kterou byste normálně nedělali. V poslední době můžete vidět záplavu hoaxů politického druhu, tzv. fake news, které mají za cíl vás poplést, názorově dezorientovat, nebo ve vás vyvolat nenávist. Zatímco hoaxy pro zábavu tvoří jednotlivci a mají to jako hobby, fake news vznikají na objednávku a jejich tvůrce dostává zaplaceno. V šíření pak zdarma pomáhají záplavy hlupáků sdílejících tyto vymyšlené „zprávy“ masově na sociálních sítích.

Futurolo-Gott

„Dávno před masivním rozvojem internetového bankovnictví a chytrých mobilů mluvil Karel Gott o „bezhotovostním platebním systému pomocí mikročipů“, s nimiž bude „možné z jednoho vládního centra získat o každém informaci a každého kontrolovat“… „Studená válka skončila, ale narůstá ekonomická nerovnováha mezi křesťanským a islámským světem,“ řekl prorocky zlatý slavík v roce 2001, tři měsíce před útoky 11. září.“

Proč dnes v Anglii rodiče mnohem více kontrolují, co to jejich děti vlastně na internetu sledují Děti v normální britské rodině nyní na YouTube nesmí. Pokud jim máma nebo táta nestojí za zády a pokud předem nezkontrolují, co sledují. Bridleho článek způsobil opravdu změnu

Lajkování jako šlukování

Celý systém „lajků“ je vlastně postavený tak, aby podněcoval naši závislost. Klinický psycholog David Greenfield první studii o problému závislosti na internetu napsal už v roce 1999 a v Connecticutu založil Středisko pro závislost na internetu a technologiích. Greenfield je ohledně posledních „pardón aktivit“ největších technologických společností velmi skeptický.

Děti považují hlasového asistenta za člena domácnosti.

Děti mají sklony vnímat Alexu, tedy hlasového asistenta od Amazonu (podobná je Siri od Applu nebo Google Home), jako člena rodiny. A její hlas je pro ně potvrzením její humánnosti. Tým z University of Washington zkoumal fakt, že děti v rodinách vybavených takovou vymožeností konverzují s Alexou od raného věku. Pro novou generaci tedy rozdíl mezi člověkem a umělou inteligencí začal splývat, děti začaly robotům přisuzovat schopnost lidského vnímání. Většina dětí, které prošly testem univerzity, věří, že Alexa může být jejich kamarádka, a devadesát procent z nich si dává pozor, aby nezranily její city.

Co kupujete? Koho volíte? Kdy se nudíte?

Zuckerbergova firma chce vědět, kdy jste smutní, jestli tlumíte reklamu v televizi, jak dlouho a s kým spíte a kdy umřete. Stále efektivnější špehování svých uživatelů (a svým způsobem otroků) si navíc Facebook zajišťuje patentováním množství nových vynálezů.

Kvůli technice jsme línější, a tedy hloupější

Když třeba americké děti přestaly ve škole povinně psát rukou, řada rodičů i pedagogů byla zklamaná, ale nechali se převálcovat hlasy, že moderní člověk už umět psát nepotřebuje. Vždyť jenom tomu starodávnému psaní malého člověka naučit – to přece zabere tolik zbytečně prosezeného času. Nemluvě o tom, že tolik dětí pak stejně škrábe. Klávesnice počítače je přece stokrát praktičtější. To si mnozí „pokrokoví“ rodiče a pedagogové ze začátku mysleli. Jenže věda ukazuje, jaký je to omyl.

Býti hvězdou sociálních sítí je pro mnoho dětí povoláním snů.

Podle různých odhadů si na Západě až 40 procent profesionálních influencerů své stoupence jednoduše kupuje. Facebook oficiálně podobné praktiky nedovoluje, ale ve skutečnosti se účty dají snadno uměle přifouknout bez toho, že by někdo zaregistroval, že jde o levotu. Unilever tedy oznámil, že hodlá spolupracovat jen s těmi, kteří budou s to prokázat, že jsou v získávání svých stoupenců čestní jako Mirek Dušín. To je ten „influencer správného chování“ od Foglara.

Chytrý telefon býval známkou výsadnosti, teď je pouhou samozřejmostí.

Poprvé po dlouhé době vidím, že lidí, kteří se zbavují otrockých pout všudypřítomných telefonů, přibývá. Zatím, bohužel, je jich nejvíc jen mezi globální elitou. Je možné,že nikdo jiný si nemůže dovolit starat se o své psychické zdraví? Dobrá zpráva ale je, že v roce 2018 vzrostl celosvětově prodej chytrých telefonů o 2 %, zatímco Dítě v síti / Sekce II. „Ani Ian McKellan, herec známý rolí Gandalfa, nemá mobil“ 125 těch starých, tlačítkových, „hloupých telefonů“ o 5 procent.

Konečně všichni víme, že máme problém

Američané sbírali údaje o dětech se závislostí na elektronice už dříve. Výsledky studie se nedaly interpretovat jinak: dvouleté dítě nesmí mít žádnou elektronickou hračku, nesmí mít televizi (samozřejmě za předpokladu, že jeho rodiče chtějí zamezit nežádoucím změnám v dětském mozku). Změnám, které negativně ovlivní třeba schopnost vyjadřování. A trend se přes Atlantik dovalil i do Evropy.

Začíná to na „Y“, zdržuje to od domácích úkolů, ovlivňuje to volby a zatáhne vás to do Lesa sebevrahů.

V lednu 2018 narazil Logan Paul, jedna z největších celebrit na YouTube, na mrtvého muže visícího na stromě. „Fíííha, má úplně fialové ruce,“ povídá svým kamarádům, kteří s ním vyrazili hledat povyražení v nechvalně známém Lese sebevrahů pod japonskou horou Fudži. „Kdy se vám zas podaří stát vedle mrtvoly?“

Muž bez kanceláře

„Ten vitální svalnatý muž jménem Farid pochází ze subsaharské Afriky. Ve volném čase rád hraje fotbal. Potkal jsem se s ním v zasedačce, protože neměl svoji kancelář. Nechtěl ji. I poté, co Farid Nasr prodal svoji cestovku Exim Tours za několik miliard korun německému koncernu, ve firmě zůstal. Kancelář nepotřebuje, jeho manažerský styl spočívá v neustálém obcházení podřízených, s nimiž svižně řeší, co je právě třeba.“

Než dojde baterka

Mladí a šťastní lidé s notebookem na pláži. Už jste je viděli. Na fotografii v barevném časopise. Kdykoliv chce nějaký společenský magazín ilustrovat práci na volné noze, umístí modela na louku mezi koně nebo na skálu u moře a řekne mu: dělej, že děláš. Každý, kdo to kdy vyzkoušel, potvrdí, že to sice jde, ale většinou jen chvíli. Než přileze první mravenec. Než mezi klávesami zaskřípe písek. Než doběhne baterka – v mořských skaliskách je přece jen málo elektrických přípojek.

Deset důvodů, proč se vymazat

Geniální Jaron Lanier byl kdysi průkopníkem virtuální reality. Dnes říká, že bychom se hned teď měli odhlásit ze všech sociálních sítí. Tvrdí totiž, že technologie záměrně podporuje to horší v nás.

Byznys s nakupováním sledujících

„Myslíte si, že jste nikdy v životě s žádným fejkem nekomunikovali?“ ptá se Lanier. A odpovídá si – třeba ne aktivně, ale oni komunikují s vámi. Třeba jste koupili něco kvůli dobrým recenzím, které postovaly firmy, které si vydělávají produkcí umělých recenzí. Vyhledávač vám našel lékaře, jenž byl mezi prvními odkazy kvůli spoustě fejků napojených na jeho stránku. Zhlédli jste video nebo přečetli článek pro vysokou sledovanost a čtenost, kterou ale vyhnali do výše fejkové. Všimli jste si nějakého tweetu, protože ho předtím retweetovaly tisíce tzv. botů, zkrácený výraz pro roboty, v tomto případě automatické programy fungující na internetu.

Digitální samota

Digitální sirotci se vyznačují třeba tím, že dávají přednost online komunikaci před skutečnou a že jsou tváří v tvář lidem a reálné situaci nejistí. Nezájem jejich rodičů se na nich logicky podepíše. Například tím, že si neuvědomují, že ve virtuálním světě kritika a negativita kvůli anonymitě a fyzické vzdálenosti prochází mnohem snáze než ve skutečném. Samuelová píše: „Namísto toho, aby v pracovním týmu aktivně hledali řešení nějakého problému, mohou sklouznout k přílišné kritice, a přitom sami neumí přijít s návrhem.“

Stačí klik a jste šik

Mladí lidé jsou zvyklí se při focení automaticky zkrášlovat. Díky čím dál šikovnějším aplikacím lze snímek obličeje upravit raz dva. Tím se ovšem zvedají i nároky na to, jak vypadat ve skutečnosti.

Gameři nejsou asociálové

Špičkový hráč denně piluje techniku hraní, pokud hraje týmovou hru, tak se potká s kolegy, a připravuje strategie. „Studujete své soupeře, s tím vám pomohou analytici a trenéři. Když skončí zápas, tak si vás trenér vezme a následuje rozbor hry. Řekne, kdo a co udělal dobře či špatně, z čeho se poučit,“ říká Dyntar.

Youtuber si napsal knihu jako terapii

Největší hvězda českého YouTube se chrání před epidemií vyhoření, která teď kosí jeho kolegy.

Pozor, hloupneme!

Minimálně od roku 2012 se v Německu rozjela velká debata o vlivu technologií na lidský mozek. Je na čase, aby se podobně intenzívně začala řešit i u nás.

Polovina mladých si bere mobil do postele

Chodí do školy unavené, protože neustále blikající a pípající mobilní telefony jim kradou spánek. Je to obrovský problém.

o autorech

Daniel Dočekal - Publicista, konzultant, autor tisíců článků, několika knih, provozuje weby s tipy a triky - 365tipu.cz, KoloTipy.cz, PRtipy.cz, blogy - Pooh.cz, Justit.cz či zpravodajství - Rychlofky.cz, FeedIT.cz. Desítky let se věnuje technologiím, Internetu bezpečnosti a ochraně soukromí v digitálním světě. O něco méně let jezdí po školách a učí děti i rodiče, jak se bezpečně chovat na Internetu a jak zvládnout svět plný digitálních nástrah. Dospělé školí sociální sítě, marketing, public relations i tvorbu webů. Odmítá být internetovou celebritou, ale polovični celebritou, polobritou, je ochoten být.

V Česku neexistuje další publicista, který by měl tak hluboké znalosti informačních technologií. Tak třeba před pár lety, zatímco ostatní nadšeně vzývali Facebook a poskytovali mu všechna svá data, psal Daniel o jeho nebezpečích. V knize je autorem praktického manuálu pro rodiče. Původem programátor, dnes autor webu 365tipu.cz, přednáší o internetu na školách i státních institucích. Má syna (12), který nejradši paří Fortnite.

Jan Müller - Při studiích sociologie začal s novinařinou jako ekonomický redaktor v Denním Telegrafu. V letech 1997–2009 pracoval v Lidových novinách jako vedoucí přílohy Média a komunikace a magazínů Pátek a Esprit. V letech 2010 až 2017 působil v Mladé frontě.

Vedl zde oborový týdeník o médiích a marketingu Strategie.

Založil odborné periodikum Právo & Byznys a magazín pro „inteligentní lifestyle“ s názvem ZEN, který vycházel spolu s deníkem E15. Vedl tým autorů knihy 190 let České spořitelny. Řídil magazín Formen a na trh uvedl jeho Fashion bibli pro muže. Stál u zrodu čínskojazyčného titulu Esence – Pražský magazín. Od roku 2018 pracuje v magazínu Flowee a rozvíjí projekty Ditevsiti.cz a Denoffline.cz.

Editor knihy, který projekt Dítě v síti jako součást online magazínu Flowee založil. V roce 2018 vydal knihu Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi, která téma technologií nahlíží v širším kontextu. Má sedmiletého syna (to je ten chlapec na obálce knihy), který je mistrem Minecraftu, a dceru (12), která miluje TikTok.

Anastázie Harris - V 90. letech řídila lifestylové magazíny, stála u zrodu Novy, pracovala v Respektu. Vynikající stylistka a mimořádně sečtělá novinářka píše pro Flowee, její texty najdete v sekci knihy „Co mobil dal a vzal“. Je autorkou knihy Alžběta II., pracující žena.

Má syna (12), který při výběru her bere v potaz hodnocení na stránkách Common Sense Media (aktuálně hraje Warships Blitz), a dceru (20), studentku Oxfordské univerzity, která do knihy napsala o sextingu a selfie fotkách.

Luboš Heger - Na internet se přihlásil v létě 1994 a byl tak unesen, že téhož roku vrátil průkazku do studovny Národní knihovny ČR. Na sociální sítě však od počátků nahlíží se směsí úžasu a hrůzy, neboť lidstvo odnaučily přemýšlet (dvakrát měřit) a ponoukají k bezhlavé rychlosti (do všeho

řezat). Do roku 2015 zahraniční reportér (LN, MF Dnes, Respekt, Reflex, Euro), nyní na volné noze. Jeho texty najdete v sekci „Kniha digitálních džunglí“.

Katarína Kratochvílová - Vystudovala VOŠ Václava Hollara v oboru ilustrace a od roku 2013 vystavuje. Tvoří ve stylu magického realismu. Tuto knížku obohatila ilustracemi novodobých božstev, která bez ohledu na vyznání uctívá většina dnešní populace.

Série kreseb je věnovaná každému, kdo ráno s vypínáním budíku reflexivně spouští Instagram a není si úplně jistý rozdílem mezi smrtí a režimem offline.

Autoři Flowee - Sekce „Velká debata o velké otázce“ a „Den offline“ jsou výběrem textů, které se objevily na webu ditevsiti.cz, jenž je součástí magazínu Flowee. Jde o pestrý tým autorů různého věku a různých názorů. Patří do něj Zdeněk Strnad, Tereza Hermochová, Klára Ponczová, Milada Kadeřábková, Eliška Harris, Ivan Verner,

Kateřina Hájková, Kamila Steinbachová, Zdeňka Musilová, Markéta Pánková, Kristina Kim, Monika Kovačková a Jan Handl.