O Češích se traduje, že se neradi stěhují. Někde se zkrátka narodí, vyrostou, pracují, založí rodinu a na tom samém místě také nakonec umřou. Míra vnitřní migrace se v České republice dlouhodobě pohybuje kolem 2 procent. To znamená, že ročně změní bydliště v rámci ČR zhruba 200 tisíc lidí. Ještě o něco nižší (asi 1,5 procenta) míru vnitřní migrace dodnes vykazují spolkové země bývalé NDR.

Naproti tomu ve spolkových zemích někdejšího Západního Německa ročně migrují tři lidé ze sta. Podobná data vykazují také Spojené státy, kde je stěhování považováno málem za národní sport. Jak se zdá, tuzemská neochota měnit své bydliště představuje určité dědictví minulosti. Lidé byli zkrátka zvyklí, že práce přijde za nimi. Nikomu se nezdálo divné, že na jednom pracovním místě setrval desítky let, někdy i celý svůj produktivní život.

Práce ani vzdělání za vámi domů nepřijdou

Tyto návyky se přenášejí z generace na generaci a o to hůře se mění. Jistou nadějí tak mohou být naši potomci, jejichž myšlení již není zatížené čtyřiceti lety trvajícím centrálním plánováním veškeré hospodářské činnosti, a tak budou považovat za normální, že práce ani vzdělání za nikým nepřijde až domů.

Patříte-li však i vy k lidem, kteří někdy o přestěhování z pracovních důvodů uvažují, neměli byste se do takové akce vrhat zcela bezhlavě. Změnit bydliště není jen tak. A nejde jen o vazby na rodinu či přátele, které přestěhováním zákonitě zeslábnou. Stěhování má své nezanedbatelné náklady, které by vám nový život na jiném místě měl vykompenzovat.

Pracovní příležitosti

Jednoho dne se může stát, že narazíte na neodolatelnou pracovní nabídku, která ovšem vyžaduje, že budete muset svůj stávající domov opustit a přesídlit jinam. Podstatně vyšší mzda i další zaměstnanecké benefity jsou sice silným lákadlem, ale vždy se vyplatí pátrat po co největším množství informací, které s potenciální novou prací souvisejí. V první řadě by vás mělo zajímat, jaká je v onom novém místě nezaměstnanost. Nikde totiž není psáno, že firma, která vás láká, bude prosperovat navždy. Co když práci třeba za rok ztratíte? Naleznete snadno nový flek? A v jakém oboru? Data ukazují, že lépe se práce shání ve větších městech, hůře naopak na venkově. Ale to není nic překvapivého.

O kolik si polepšíte?

O peníze jde až v první řadě. Proto se vždy zajímejte, o kolik více na své budoucí výplatní pásce najdete. Jak jsem uvedla výše, stěhování je nákladné, a musí se tedy vyplatit. Nebojte se také sondovat, jaké jsou u vašeho potenciálního zaměstnavatele mzdy na srovnatelných pozicích. Dobrá informovanost vždy vylepšuje vaši vyjednávací pozici. A není nic horšího než zjištění, že jste si mohli domů nosit daleko více, než na kolik jste kývli. Pokud se navíc prodáte lacino, dáváte tím najevo, že jste ochotni se spokojit s málem. To může být na jedné straně dobrá počáteční investice (uděláte dojem), ale na straně druhé se vám pak bude hůře jednat o možném zvýšení vaší mzdy.

Jak se změní vaše náklady na živobytí?

To je také velice podstatná otázka. Nejde se dívat jen na to, jak se zvýší vaše mzda, ale také musíte mít představu, jak se vám prodraží v novém domově váš život. Typickým příkladem jsou výdělky v Praze a třeba v Ústeckém kraji. Pražský mzdový průměr je asi o třetinu vyšší, než kolik si lidé v průměru vydělají v regionu kolem Ústí nad Labem. Přestěhovat se za lepším výdělkem do hlavního města ale znamená obrovský skok v nákladech na živobytí. Největší nárůst byste zaznamenali ve výdajích na bydlení. Praha má také nejdražší pohonné hmoty, rovněž služby zde pořídíte za mnohem vyšší ceny než mimo českou metropoli. Mohlo by se vám lehce stát, že si v konečném zúčtování oproti své stávající situaci pohoršíte.

Co nabízí město?

A konečně není všechno jen o penězích. Město i venkov mají mnoho dalších hodnot, které jen těžko vyčíslíte částkou, jež vám každý měsíc přijde na účet. Tady nejde udělit jednoznačnou radu. Každý jsme jiný. Někomu vyhovuje městský způsob života, má rád lidi kolem sebe, takový ten čilý ruch, blízkost kulturních, sportovních a jiných zařízení, jiný zase dává přednost klidu, přírodě a pomalu plynoucímu času.

Související…

Všechny dobré důvody, proč bez práce neumíme žít
Anastázie Harris

Dá se namítnout, že na jakékoli místo si zvyknete. Inu, na některé snáze, na jiné hůře a někde se vám bude žít tak nepohodlně, že se po čase vrátíte tam, odkud jste přišli. Koneckonců ani to není model, se kterým se lze setkat jen zřídka. Mnoho mladých lidí se bezprostředně po absolvování školy stěhuje do velkých měst. Důvodem je načerpání zkušeností a profesní praxe a v neposlední řadě také peníze. Po několika letech se vydávají na venkov, či dokonce do místa svého původního bydliště. Tam založí rodinu, postaví dům a najdou místo například v regionální pobočce firmy, v jejíž pražské centrále svou kariéru začali.

A co dojíždění?

Pokud nechcete opouštět svou rodnou hroudu, ale přesto vás láká pracovní nabídka ve městě vzdáleném několik desítek kilometrů, dojíždění je jistě relevantní možnost. Nicméně i zde platí, že vše má své náklady. Nejde jen o to, kolik korun měsíčně projezdíte. Jak se říká, i čas jsou peníze. Každá hodina, kterou na cestě do a z práce strávíte v dopravním prostředku, by se vám měla vyplatit. Přesně to je ten důvod, proč ekonomové kladou důraz na budování dopravní a internetové infrastruktury. Jestliže se snadno dostanete z místa na místo, dojezdový čas se výrazně zkrátí, mobilita pracovní síly vzroste a zaměstnání se bude shánět snáze. Internet zase může vést k tomu, že si větší procento zaměstnanců bude moci brát tak zvaný homeoffice. Tím ušetří peníze nejen sobě, ale i zaměstnavateli. Jinými slovy s rozvojem internetu nebudou cestovat lidé, ale práce.

Změna zaměstnání není žádná legrace. A tím spíše, když je spojena i se změnou bydliště. Na každý pád není třeba mít z takové události obavy. Naopak, přijměte to jako životní výzvu a příležitost získat nové drahocenné zkušenosti. A vykročte pravou!

 

foto: Shutterstock