Na podzim uklidíme plavky, sluneční brýle často také a opalovací krém obvykle putuje někam do komory nebo do šuplíku. Jenže slunce dokáže být agresívní i na podzim a v zimě a ultrafialové záření může přispívat ke stárnutí pokožky bez ohledu na roční období. Neznamená to ovšem, že si musíme v prosinci při každé cestě pro rohlíky nanášet nejsilnější ochranný faktor. Podstatné je, jak intenzivní záření právě je a jak dlouho mu budeme vystaveni.
Nespálená kůže nemusí být nepoškozená
„Nejčastější mýtus je, že když se nespálíme, SPF (sun protection factor, ochranný faktor, pozn. red.) nepotřebujeme,“ upozorňuje dermatovenerolog Michal Scheibenreif. Spálení je totiž jen jedním z projevů působení slunce. Zatímco UVB záření stojí zejména za zarudnutím a spálením, UVA proniká hlouběji do kůže a podílí se na změnách kolagenu, ztrátě pružnosti a vzniku pigmentových skvrn.
Dobrá podzimní rutina nemusí znamenat další komplikovaný kosmetický rituál. Stačí sledovat UV index ve zprávách nebo v libovolné aplikaci. Je potřeba také zvážit, jak dlouho se budeme na slunci vyskytovat, jestli máme v plánu jít do obchodu nebo běžet půlmaraton, to je podstatný rozdíl.
UVA se dostává i přes oblačnost a část tohoto záření proniká běžnými okny. Proto může být relevantní také při delším řízení automobilu nebo pobytu u osluněného okna. Intenzita slunečního záření se mění podle roční doby, zeměpisné polohy, denní hodiny i počasí a pochopitelně na podzim není nebezpečí takové, jako když jsou v srpnu venku čtyřicítky. Ignorovat sluneční záření úplně je stejně tak špatné.
Kdy se opravdu chránit? Pomůže číslo v předpovědi
Světová zdravotnická organizace doporučuje ochranu před sluncem od UV indexu 3. Při hodnotách 0 až 2 je pro většinu lidí při běžném pobytu venku riziko nízké a zvláštní opatření obvykle nejsou nutná. UV index je praktičtější ukazatel než teplota vzduchu. Chladný jasný den může být z hlediska UV záření nebezpečnější než teplý podvečer.
Výjimkou mohou být situace, kdy trávíme venku dlouhé hodiny, pohybujeme se na horách nebo na sněhu, který sluneční záření odráží. A úplně jiný přístup by měli zvolit lidé s výraznými pigmentacemi, velmi citlivou pletí nebo po některých dermatologických zákrocích. Ochranu je pak vhodné přizpůsobit doporučení ošetřujícího lékaře.
SPF 30, nebo 50? Rozhoduje i množství
Americká akademie dermatologie doporučuje širokospektrální přípravky s SPF nejméně 30, které chrání proti UVA i UVB. SPF 50 poskytuje vyšší ochranu proti UVB, ale žádný krém nezablokuje veškeré záření. Na obalu proto sledujme také informaci o UVA ochraně, například symbol UVA v kroužku. Vyšší číslo na lahvičce navíc nepomůže, pokud přípravku naneseme příliš málo.
„V praxi lidé často používají podstatně menší množství, a tím se skutečná ochrana výrazně snižuje,“ upozorňuje Scheibenreif. Orientačně se můžete řídit pravidlem dvou prstů: na ukazováček a prostředníček naneseme po celé jejich délce proužek opalovacího krému, zhruba tolik váš obličej a krk potřebují. Při nanášení bychom neměli zapomínat na uši, krk a okolí vlasů. Pokud trávíme delší dobu venku, ochranu bychom měli obnovovat přibližně každé dvě hodiny, případně po výrazném pocení nebo otření ručníkem.
Prevence není kosmetika
Předčasné vrásky nejsou jediným důvodem, proč se UV zářením zabývat. Nadměrná expozice zvyšuje také riziko rakoviny kůže. Když použijeme opalovací krém, neznamená to, že můžeme být celý den na sluníčku. Stačí používat selský rozum, občas se schovat do stínu, brát si vhodné oblečení, čepice (zvláště, pokud máte méně vlasů), sluneční brýle...
Dobrá podzimní rutina nemusí znamenat další komplikovaný kosmetický rituál. Stačí sledovat UV index ve zprávách nebo v libovolné aplikaci. Je potřeba také zvážit, jak dlouho se budeme na slunci vyskytovat, jestli máme v plánu jít do obchodu nebo běžet půlmaraton, to je podstatný rozdíl. Ochrana pokožky má být rozumný návyk, nikoli důvod bát se denního světla.
