V neděli 25. října 2026 se ve tři hodiny ráno hodiny posunou zpět na druhou a Česko se vrátí ke standardnímu středoevropskému času. Pro někoho to znamená vítanou hodinu spánku navíc, pro jiné nepříjemný zásah do zaběhnutého režimu. A jak ukazuje nový výzkum agentury ResSOLUTION Group, Češi se na smyslu pravidelného střídání času rozhodně neshodnou.
Současný systém, při kterém dvakrát ročně posouváme hodiny, nevyhovuje 47 procentům dotázaných. Naopak příznivců je pouze 18 procent. Zbývajících 35 procent nemá na střídání času vyhraněný názor.
Zajímavé rozdíly se přitom objevují mezi generacemi. Zatímco starší lidé patří k nejvýraznějším odpůrcům pravidelných změn, mladší generace jsou k nim smířlivější. Častěji uvádějí, že jim střídání nevadí, případně na něj nemají jednoznačný názor.
Jaro vadí více
Ačkoliv nás právě čeká podzimní posun, větší potíže Čechům působí ten jarní. Přechod na letní čas, kdy se hodiny posouvají o hodinu dopředu a noc se tím zkrátí, označilo za náročnější 31 procent respondentů.
Podzimní změnu, při které naopak hodinu získáváme, vnímá jako problematičtější 18 procent dotázaných. Pro dalších 21 procent jsou oba posuny stejně nepříjemné. Tři z deseti respondentů naopak uvádějí, že jim změny času žádné potíže nepůsobí.
Také v tomto případě záleží na věku a pohlaví. Jarní posun hůře snášejí především ženy a lidé ve věku 35 až 54 let. Ženy zároveň častěji než muži uvádějí, že jim vadí oba přechody. Nejmladší respondenti do 34 let naopak častěji než ostatní věkové skupiny označují za náročnější podzimní změnu. Lidé starší 55 let mají zase častěji problém s oběma posuny.
Zimní čas vyhrává
Pokud by se střídání času skutečně zrušilo, Češi mají poměrně jasnou představu o tom, který čas by měl zůstat. Pro trvalé zachování zimního, tedy standardního středoevropského času, se vyslovilo 52 procent respondentů. Letní čas by celoročně preferovalo 30 procent a zbývajících 18 procent se nedokázalo rozhodnout.
Nejsilnější podporu má standardní čas mezi lidmi staršími 55 let.
Výběr mezi letním a zimním časem přitom není jen otázkou toho, zda chceme mít déle světlo večer, nebo ráno. Při zachování letního času by se v zimních měsících rozednívalo o hodinu později než dnes. Trvalý standardní čas by naopak znamenal dřívější letní východy, ale také západy slunce. Každá z variant by tak ovlivnila každodenní režim jiným způsobem.
Evropa stále váhá
O zrušení pravidelného střídání času se přitom v Evropské unii diskutuje už několik let. Evropská komise přišla s návrhem na jeho ukončení v roce 2018 a Evropský parlament ho o rok později podpořil. Původně se počítalo s tím, že by změny mohly skončit už v roce 2021.
Členské státy se však dosud nedohodly na společném postupu a návrh zůstává bez konečného rozhodnutí. Jednou z komplikací je nutnost koordinace mezi jednotlivými zeměmi, aby případné zavedení trvalého času nenarušilo fungování dopravy a přeshraničního obchodu.
Do té doby se nic nemění. Poslední říjnovou neděli si tedy opět posuneme hodiny zpět a příští jaro nás čeká návrat k letnímu času.
Změnu chtějí i za hranicemi
Češi přitom nejsou jediní, komu pravidelné posouvání hodin vadí. Podobné nálady panují také v sousedním Polsku. Podle průzkumu agentury Pollster ze září a října 2025 by střídání času zrušilo 61 procent Poláků, zatímco pouze 15 procent by současný systém zachovalo. Více než polovina dotázaných navíc uvedla, že změny času negativně ovlivňují jejich pohodu a každodenní fungování.
O něco smířlivější jsou Britové. Průzkum agentury YouGov z října 2024 ukázal, že 46 procent obyvatel Velké Británie chce střídání času zachovat, zatímco 42 procent by ho raději zrušilo. Zajímavý je ovšem jejich postoj k tomu, který čas by měl případně zůstat natrvalo. Zatímco Češi upřednostňují zimní, Britové dávají jasně přednost letnímu času. Pro jeho celoroční zachování se vyslovilo 59 procent dotázaných, pro zimní jen čtvrtina.
O tom, že odpor ke střídání času není pouze českou záležitostí, svědčí také rozsáhlá veřejná konzultace Evropské komise z roku 2018. Zapojilo se do ní přibližně 4,6 milionu lidí a 84 procent z nich podpořilo zrušení pravidelných změn. Na rozdíl od současného českého průzkumu však většina účastníků preferovala trvalý letní čas.
