V pátek krátce po poledni zasáhlo oblast severně od Sicílie zemětřesení o síle 5,5 podle momentové magnitudové škály. Epicentrum leželo v jižní části Tyrhénského moře poblíž Liparských ostrovů. Otřesy byly součástí rozsáhlejší série zemětřesení, kterou pocítili také obyvatelé sicilských měst.
Podle italského Národního institutu geofyziky a vulkanologie (INGV) odeslalo tamní Centrum varování před tsunami (CAT) první upozornění civilní ochraně už čtyři minuty po nejsilnějším otřesu, ve 12:23 místního času. V tu chvíli ještě odborníci pracovali s předběžnými údaji, podle nichž mělo zemětřesení magnitudo 5,7.
O šest minut později následovalo zvýšení výstrahy na oranžový stupeň. Znamenalo to možnost vzniku menší tsunami s výškou vln do 50 centimetrů a očekávaným maximálním výběhem vody na pobřeží pod jeden metr.
Šedesát zemětřesení během jediného týdne
Páteční otřesy nebyly izolovanou událostí. Podle seismologa Salvatoreho Stramonda, ředitele oddělení zemětřesení INGV, zaznamenaly přístroje v jižní části Tyrhénského moře během předcházejícího týdne nejméně 60 zemětřesení. Jen 23. října jich bylo přibližně patnáct, předchozí den dalších deset.
Jak Stramondo uvedl pro agenturu ANSA, nejsilnější otřes byl součástí pokračující seismické aktivity v oblasti, kde se projevuje tlak africké litosférické desky na euroasijskou.
Zemětřesení pocítili obyvatelé napříč Sicílií od Palerma přes Messinu až po Catanii. Otřesy zaznamenali také lidé v části Kalábrie.
Evakuované školy, lidé v ulicích
Podle zpravodajství agentury ANSA přistoupily úřady v některých částech Sicílie k preventivním evakuacím škol a veřejných budov. V Palermu například opustilo jednu ze škol přibližně 300 studentů a učitelů, kteří se shromáždili na náměstí před katedrálou. Univerzita v Palermu přerušila odpolední výuku.
Tsunami nejsou výhradně problémem vzdálených oceánů. I na evropském pobřeží může o bezpečnosti obyvatel a turistů rozhodovat několik minut.
Varování před tsunami však netrvalo dlouho. Pracovníci centra CAT sledovali údaje z měřicích stanic. Ty však vznik tsunami nepotvrdily, a úřady proto byla ve 13:22 výstraha odvolána.
Nebezpečná může být i půlmetrová vlna
Představa tsunami je často spojená s několikametrovou vodní stěnou, která se řítí na pobřeží. Ve skutečnosti ale může být nebezpečné i mnohem menší zvýšení hladiny.
Tsunami totiž není běžná mořská vlna vyvolaná větrem. Jde o dlouhé vlnění, které může vzniknout při náhlém přemístění velkého objemu vody, například právě v důsledku podmořského zemětřesení nebo sesuvu. V blízkosti pobřeží se může projevit prudkým prouděním, rychlým vzestupem hladiny nebo zaplavením nízko položených míst.
I relativně malá tsunami tak může ohrozit lidi v přístavech, na plážích nebo v těsné blízkosti pobřeží. Výška vlny navíc sama o sobě nevypovídá o síle proudění ani o tom, jak daleko voda pronikne na pevninu.
Středomoří není před tsunami chráněné
Ačkoli se nejničivější tsunami moderní historie odehrály především v Indickém a Tichém oceánu, riziko existuje také ve Středomoří. Oblast leží na rozhraní africké a euroasijské litosférické desky a vyznačuje se jak četnými zemětřeseními, tak i aktivní vulkanickou činností.
Relativně malé vzdálenosti mezi podmořskými zdroji zemětřesení a hustě osídlenými pobřežími představují zásadní problém. Pokud tsunami vznikne blízko pevniny, nemusí na evakuaci zbývat ani desítky minut.
Podle vysvětlení italského centra CAT mohou tsunami na otevřeném moři dosahovat rychlosti přes 800 kilometrů za hodinu. Proto je důležité nejen včasné vydání výstrahy, ale také připravenost obyvatel a schopnost místních úřadů rychle reagovat.
Nový systém obstál v prvním testu
Podle INGV šlo o první událost ve Středomoří, při níž centrum CAT použilo novou metodiku Probabilistic Tsunami Forecasting (PTF). Tento přístup nepracuje pouze s jedním odhadem následků zemětřesení. Vyhodnocuje pravděpodobnost vzniku tsunami a její možné dopady na pobřeží, přičemž zohledňuje nejistoty související se vznikem a šířením vln.
Cílem je zpřesnit vyhodnocování rizika a omezit počet falešných poplachů. Podle vyjádření seismologa Stramonda pro ANSA začali odborníci uvažovat o zdokonalení původního modelu po ničivém zemětřesení v Turecku v únoru 2023.
INGV hodnotí průběh celé události jako úspěšnou zkoušku nového postupu. Výpočet parametrů zemětřesení, vyhodnocení možného ohrožení i předání zpráv odpovědným institucím podle institutu fungovaly správně.
Může tsunami ohrozit i české turisty?
Riziko tsunami se týká také řady oblíbených dovolenkových destinací českých turistů. Mezi nejohroženější oblasti Středomoří patří řecké ostrovy Kréta, Rhodos, Kos či Santorini, jižní Itálie včetně Sicílie a Kalábrie nebo západní pobřeží Turecka. Menší, ale ne nulové riziko existuje také v Chorvatsku, na Baleárských ostrovech nebo na pobřeží Černého moře.
Že nejde jen o teoretickou hrozbu, ukázalo například zemětřesení v Egejském moři v roce 2017. Následná tsunami zasáhla oblíbený řecký ostrov Kos a turecký Bodrum, kde voda zaplavila části pobřeží a přístavů. O tři roky později postihla další tsunami řecký ostrov Samos a turecké pobřeží u Izmiru.
Mapu pobřeží, která byla v minulosti zasažena tsunami, zveřejnila Evropská komise 15. října 2026. Prohlédnout si ji můžete tady.
