fbpx

Petr Valdman má pod placem obří Modernizační fond, díky němuž do Česka přitečou stovky miliard z EU. Mluvili jsme o tom, jak smysluplně využít peníze, které slouží k růstu ekologického byznysu

Zveřejněno: 24. 2. 2021

„Musíme si uvědomit, že se nám sem z Evropy hrnou poměrně velké prostředky na financování prakticky jakýchkoli zelených opatření,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. V předešlých měsících připravoval spuštění Modernizačního fondu, který v Česku v příštích deseti letech přidělí 120 až 150 miliard korun velkým energetickým hráčům, ale i drobným investorům. Ale nakonec to může být i dvakrát tolik. No a podnikatelé v „zelené energetice“ už se o peníze z fondu začali hlásit. A podle Petra Valdmana jsou jich desetitisíce. „Takový zájem jsme nečekali,“ říká o nedávno skončených předregistračních výzvách.

Jestli bude nakonec jedna emisní povolenka v EU stát 70 eur, jak mnozí předpovídají, je možné, že v Modernizačním fondu budete nakonec rozdělovat 300 miliard?

Ty odhady jsou různé od nějaké střední varianty 120 až 150 miliard až po tu maximalistickou. Ono je třeba vnímat Modernizační fond skutečně jako fond, to znamená balík peněz, který se postupně plní tím, jak se obchoduje s emisními povolenkami. Velkou roli hraje třeba vývoj kurzu. My na tento vývoj, který se vlastně zastaví až v roce 2030, musíme napasovat nějaké výzvy, přijímat projekty. Je to hodně šamanská a hodně mikromanažerská práce, nechceme vytvářet velká očekávání.

Kolik projektů se tedy v první vlně předregistračních výzev přihlásilo? Jaké převažovaly?

Šlo hlavně o fotovoltaiku. To je oblast, která je zajímavá prakticky pro všechny – pro jednotlivce, podnikatele i obce. Takže 90 procent se přihlásilo na fotovoltaické panely, zbytek si rozděluje vodní energie, větrné energie, geotermální energie.

Na jak velkou část fondu mohou zhruba dosáhnout majitelé činžovních domů se střešními projekty? Přihlásili se též?

Hlásí se nám tam. Ale co se týká majitelů činžovních domů, je potřeba říct, že se mohou hlásit do programu Nová zelená úsporám v rámci otevřených výzev. Jde o to, jak se zaktivizují. Pokud jsou to fyzické osoby, je to asi menší problém, než když jsou to bytová družstva.

Bude otázkou, kolik těch záměrů se dostane do ostrých výzev. Pro nás je klíčové, že o to mají zájem všichni, kdo mohou čerpat.

Přesvědčit všechny členy SVJ, aby se shodli na tom, že budou mít na střeše fotovoltaické panely a budou rozpočítávat vyrobenou elektrickou energii versus spotřebovanou, není asi úplně jednoduché. Věříme, že Modernizační fond i tomu dokáže pomoci.

Byla v projektech často zahrnutá i akumulace?

Zhruba padesát na padesát procent.

Zájemci mimo EU ETS (systém obchodu s povolenkami) se mohou hlásit o dvě pětiny z 60 miliard. Velcí hráči si však rozdělí tři pětiny. Je ten poměr spravedlivý?

Zákon stanovuje, že projekty velkých „10c“ (největší obchodníci s povolenkami, pozn. red.) jsou přednostně uspokojovány. My jsme se s tím museli vypořádat. Zároveň vnímáme, že pro správný mix opatření je vhodné podpořit i malé projekty. Modernizační fond jako takový včetně toho poměru šedesát ku čtyřiceti opravdu prošel širokou diskusí, vykomunikovávali jsme stovky různých připomínek od různých asociací. Myslím, že se nám to povedlo dovést k nějaké shodě, ku prospěchu přechodu na tu správnou energetiku.

Budou zástupci 10c moci čerpat ze zbylých 40 procent až po dočerpání svých 60 procent?

Mají stanovenou šedesátiprocentní alokaci. Pokud se stane, že ti "deseticéčkoví" alokaci vyčerpají, teprve poté mohou vstupovat do těch čtyřiceti procent. Je to také na aktivitě těch menších, aby nám naplnili těch 40 procent, předkládali efektivní projekty. Pak se nemusejí obávat, že je velcí překročí.

Jak aktivní byli malí hráči v předregistračních výzvách?

Přiznám se, že tak velký zájem jsme nečekali. Naše optimistické odhady se pohybovaly v řádech malých jednotek tisíců. Více než deset tisíc projektových záměrů nás mile překvapilo. Řada těch záměrů jsou spíš zatím taková ideová přání. Například obce se chtějí spojit a něco společně udělat v rámci komunitní energetiky. Bude otázkou, kolik těch záměrů se dostane do ostrých výzev. Pro nás je klíčové, že o to mají zájem všichni, kdo mohou čerpat. A je to i odpověď na vaši otázku. Pokud by se vývoj ceny povolenek pohyboval příznivým směrem, dokážeme uspokojit i žadatele, kteří mají v této chvíli jen ten ideový záměr.

Podle zprávy Evropského účetního dvora bylo v členských státech, které rozdávaly subjektům 10c bezplatné povolenky, mnohem menší snížení uhlíkové náročnosti energetiky než ve státech, které to nedělaly. Je tedy rozumné podporovat hlavně velké hráče?

My nerozdáváme něco bezplatně, my za to žádáme projekty, které budou naplňovat klimatické cíle a přispívat, k čemu přispívat mají. Je to něco za něco. Přijďte s projektem, který v rámci vaší renovace přináší něco navíc, a my vám na to dáme odpovídající podporu. Ještě k tomu rozdělení 60 na 40 procent: Vláda se usnesla, abychom po třech letech přišli s tím, že vyhodnotíme stávající fungování Modernizačního fondu a případně tam můžeme udělat změny v nějakých alokacích. Pořád je to hodně flexibilní program, desetiletá doba je dlouhá, v tuto chvíli nikdo nedohlédne, kolik to bude nakonec peněz. Musíme se přizpůsobovat primárně tomu, jaká bude schopnost investorů plnit podmínky a také plnit pravidla Evropské investiční banky.

S větrnou energií se v Modernizačním fondu nepočítá?

V prvních výzvách s ní zatím nepočítáme. Tento typ energie bude financován ze stávajícího operačního programu pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jakmile tam dojdou peníze, tak by se větrná energie včetně geotermální eventuálně přesunula pod Modernizační fond. Ale samozřejmě do předregistračních výzev jsme žádná taková omezení nedávali.

Hovořilo se i o spodní hranici instalovaného výkonu ohledně projektů, které budou vpuštěny do programu, od pěti set do sta kilowattpeaků (jednotka nominálního výkonu v ideálních podmínkách). Jaká bude skutečnost?

Zatím to vypadá na těch 100 kWp. Ale zase je to otázka donastavení ostatních programů. Musíme si uvědomit, že se nám sem z Evropy hrnou poměrně velké prostředky na financování prakticky jakýchkoli zelených opatření. Kromě Operačního programu Životní prostředí to bude OP TAK a Nová zelená úsporám, částečně i Fond obnovy. My ta podporovaná opatření musíme nastavit komplementárně, abychom se vzájemně nepřekrývali.

Studie Deloitte počítá s ­tím, že by v Česku mohlo do roku 2030 přibýt sedm gigawattů solární kapacity. A z nich zhruba šest ve fotovoltaických parcích. Jakou vizi máte vy?

Jako vizionář bych vás v tomto asi zklamal. Byť mám v pracovně křišťálovou kouli. Podívejte, leží mi tu na stole, ale tak daleko přece jen nevidím. Na konkrétní číslo bych si netroufl.

Bude se v pozdějších výzvách počítat s agrifotovoltaikou, tedy i s panely, které zachytávají sluneční svit z obou stran?

My s tím určitě počítáme, kromě fotovoltaiky na vhodných brownfieldech je to jedno z preferovaných opatření . Připodobním to ke komunitní energetice, kde je také celý aparát v zajetí legislativy. Budeme u agrifotovoltaiky tlačit na příslušné gestory vyhlášek, aby to udělali pokud možno co nejdřív, ten potenciál tu je.

Co se týče komunitní energetiky, mohla by dosáhnout na čtyři procenta prostředků fondu, což je potenciál, k němuž se hlásí. Váš zvláštní program jí alokuje pouze 1,5 procenta...

Já myslím, že na ty čtyři procenta bez problémů dosáhne. Při přípravě fondu vzniklo nedorozumění. Když to zjednoduším, tak alokace 1,5 procenta je primárně cílena na ten “software”. Hardware, tedy panely na střechy, se dají financovat minimálně z dalších dvou programů fondu. Samostatná aktivita Modernizačního fondu je určena na finální spojení, na propojení, řízení jednotlivých spotřeb a výroby. Když jsme to vysvětlili kolegům, kteří se děsili, že by tam bylo tak málo peněz, kritika víceméně ustala, pochopili, jak to máme vymyšleno.

Na které další programy ve fondu komunitní energetika dosáhne?

Do programu číslo jedna, který řeší teplárenství, jsme dali i možnost žádat o grant pro energetická společenství. Takže jednička, dvojka a primární program pro komunitní energetiku.

Z Modernizačního fondu mají plynout i prostředky na „spravedlivou transformaci“. Proč, když byl k tomuto účelu zřízen samostatný evropský fond?

Je potřeba říci, že Fond pro spravedlivou transformaci bude mít daleko širší zaměření, než je pouze modernizace energetiky. Kdybychom v tuto chvíli dali celou energetiku v postižených regionech jen Fondu pro spravedlivou transformaci, nezbylo by moc peněz na ostatní aktivity, které mají napomoci přechodu těchto postižených regionů od uhlí někam dále. Už teď, když se v jednotlivých krajích sbírají jednotlivé projekty, je zřejmé, že poptávka je daleko větší. A platí, že v Modernizačním fondu budeme samozřejmě zvýhodňovat projekty, které jsou z postižených regionů.

Co říkáte na nedávná zjištění průzkumu Masarykovy univerzity, že 43 % populace podporuje obnovitelné zdroje, zatímco jadernou energii jen 33 %?

My kolegy z Masarykovy univerzity známe. Nechali jsme si od nich před časem udělat průzkum týkající se vztahu české populace k životnímu prostředí. Dá se z toho vyvozovat, že obnovitelné zdroje energie jsou vnímány populací jako čistý zdroj, voda, vzduch, slunce – prostě součást životního prostředí. Nepřekvapuje mě proto, že to takhle vyšlo oproti tomu „špinavému“ uhlí a „nebezpečnému“ jádru. Na druhou stranu, v našem vlastním průzkumu od kolegů z Masarykovy univerzity jsme se ptali i dále: „Byli byste ochotni si připlatit, aby bylo lepší životní prostředí?“

To už ta popularita ekologických opatření šla trochu dolů. Kdybychom položili otázku: Byli byste pro, aby ve vaší obci za vaším domem stál větrný nebo solární park, možná by ty odpovědi byly trochu jiné. Ale nechci to shazovat, obnovitelné zdroje jsou jednoznačně budoucností. Na druhou stranu je potřeba zajistit vhodný energetický mix, aby byla ČR schopna reagovat na všechno, co se děje kolem nás. Ale to už je téma pro politiky.

Související…

Bill Gates napsal knihu. Tentokrát plánuje, jak vyřešit klimatickou krizi
Jan Handl

Autor je redaktor webu Greenshift.blog

foto: Archiv SFŽP, zdroj: Green Shift

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...