K Marsu v únoru doletí hned tři sondy. Budou zkoumat povrch a hledat známky života

Kvůli náročnosti cesty co do vzdálenosti a spotřeby paliva se otevírá startovní okno k cestě na Mars jednou za čas. Zhruba jednou za šestadvacet měsíců se Země a Mars dostanou do pozice, kdy je spojení mezi nimi nejméně energeticky náročné. Toho využily tři výše zmíněné mise. Měla být i čtvrtá, evropské agentury ESA a ruského Roskosmosu, ovšem projekt jménem ExoMars se opozdil, a tak se s jeho startem počítá až napřesrok.

Arabský test a čínské otázky

Jako první by k Marsu měla dorazit sonda Amal (Naděje) ze Spojených arabských emirátů. Ta zakotví na oběžné dráze a kromě snímkování povrchu se zaměří na průzkum tamější atmosféry. Nemá zatím žádný modul, který by na povrchu rudé planety přistál, ale i tak to bude pro arabský stát obrovský úspěch.

Mikrofony na roveru nemají zaznamenat případný vzkaz Marťanů, ale například zvuk při kutání hornin či poryvů místních větrů.

Jako druhá k Marsu přiletí čínská sonda Tchien wen. Čínsky to znamená Otázky k nebesům a odkazuje k básni legendárního literáta Čchü Jüana, který žil přibližně ve třetím století před naším letopočtem a konkrétně v tomto díle pokládal metafyzické nezodpovězené otázky o uspořádání světa.

Sonda nejprve zaparkuje na několik měsíců na oběžné dráze Marsu a zřejmě v květnu na jeho povrch vysadí robotické vozítko. To bude mít za úkol hledat stopy života, ale především pak zkoumat složení zdejší půdy a povrch mapovat, vše jako součást úkolu hlavního – připravit podklady na příští čínskou misi, u níž se už bude počítat s návratem na Zem s nákladem vzorků hornin z rudé planety. S ní se sice oficiálně počítá až v dalším desetiletí, ale jako prestižní záležitost bude určitě co nejvíc uspíšena.

S helikoptérou na Mars

Nejsofistikovanější záležitostí bude ovšem přílet sondy, kterou vyslala americká vesmírná agentura NASA. Mise nazvaná Perseverance, tedy Vytrvalost, má vysadit na povrch Marsu stejnojmenné vozítko. Tedy vozítko... Rover Perseverance má rozměry i hmotnost automobilu typu SUV. Bude snímat nejdříve svůj sestup a pak povrch Marsu (k tomu má hned třiadvacet kamer), kde bude sbírat vzorky hornin z oblasti kráteru Jezero, v nichž bude opět hledat stopy života.

Tyto vzorky uskladní na jednom místě, odkud by je v budoucnosti měla sesbírat jiná mise, tentokrát z evropské ESA. Velkou premiéru by měla absolvovat helikoptéra Ingenuity (Důmyslnost), pro kterou bude rover startovací platformou. Ta by s doletem zhruba šest set metrů měla především vyhledávat potenciální místa vhodná k detailnějšímu průzkumu. Dalším unikátním počinem Perseverance bude záznam a přenos zvuku. Mikrofony na roveru nemají zaznamenat případný vzkaz Marťanů, ale například zvuk při kutání hornin či poryvů místních větrů.

Uvidíme velký třesk?

Na rok 2021 je naplánována řada dalších nesmírně (a vesmírně) zajímavých misí. Zatím bez udání bližšího termínu startu poletí k Měsíci sonda Capstone, která má prověřit oběžnou dráhu okolo našeho souputníka, na níž by měla být v budoucnosti zaparkována měsíční orbitální stanice Gateway, kde by měli astronauti při cestě na Měsíc přestupovat. V červenci by pak měla odstartovat sonda DART (Double Asteroid Redirection Test), která má během sebevražedné mise narazit do jedné z dvojice planetek Didymos, a tím ověřit možnost případného odklonění letové dráhy asteroidu, jenž by ohrožoval Zemi.

Ovšem takovým zlatým hřebem všech vesmírných misí bude dlouho odkládaný (i kvůli epidemii koronaviru) start rakety Ariane 5 posledního října, která do kosmu vynese Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Zrcadlo teleskopu je složeno z osmnácti šestiúhelníkových segmentů o celkovém průměru šest a půl metru (Hubbleův teleskop má zrcadlo o průměru 2,4 m).

JWST ale nezakotví na oběžné dráze okolo Země. Bude umístěn do pomyslného bodu v prostoru, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země, tedy do takzvaného libračního centra L2, které by mělo být stabilní a nachází se zhruba jeden a půl milionu kilometrů od naší planety. Hlavním cílem mise, která zatím přišla asi na devět miliard dolarů, bude nahlédnout hluboko do minulosti, a lépe tak poznat vývoj prvních galaxií a hvězd po velkém třesku. Tak doufejme, že brzy uvidíme alespoň minulost.