Tři dny v Lisabonu: Když chcete jen fantasticky jíst a pít Dalších 4 fotografií v galerii
Ve starobylé lisabonské čtvrti Alfama se nacházejí restaurace, kde je stále více místních než turistů.

Kde najdete v portugalské metropoli ten nejlepší oběd s výhledem

Přečteno 1767x

Jak si užít město, aniž byste měli stres z toho, že nestihnete všechno vidět? Jednoduše: vykašlete se na sightseeing a vydejte se na kulinární výlet. Třeba do Lisabonu, kde se teplota i v zimě většinou drží nad deseti stupni. Jan Krčmář pro Flowee sepsal návod, jak se projíst Lisabonem a přitom si přece jen taky trochu město prohlédnout.

Portugalská kuchyně je u nás stále neobjevená. Ideální důvod koupit si letenku, vyměnit si eura a aspoň dva týdny před odletem nejíst. Portugalská kuchyně překvapí. Kromě toho není Lisabon zdaleka tak drahé město, jako třeba Vídeň nebo Paříž. Za jídlo dáte asi to, co byste dali v lepší restauraci v Praze. Ale poměr cena výkon je v Lisabonu rozhodně lepší.

První den: sladkosti, staré město a lékárna

Do Lisabonu se dá letět velice prakticky brzy ráno. Posun času o hodinu nazpět přidá do dne dalších šedesát minut, takže když jsme se ženou dorazili do hotelu, celý den jsme měli ještě před sebou. Šli jsme rovnou na ranní kafe u stánku na nádherném náměstí Praça Luís de Camões ve čtvrti Bairro Alto. Kafe dělají v Portugalsku typicky malé, silné a levnější než ristretto v Praze. Místo lžičky vám k zamíchání dají tyčinku skořice. 

Protože jsme Středoevropané a kafe jen tak bez ničeho nepijeme, koupili jsme si předtím něco sladkého. A to už jsme se dostali k jednomu z hlavních témat našeho gastroturistického pobytu: portugalské zákusky. Portugalsko je domovem neuvěřitelně širokého výběru sladkostí, které mají společnou historii. V nedaleké cukrárně Pastelaria Alcôa se o tom můžete přesvědčit. Portugalské sladkosti nesou názvy jako pao de deus (božský chléb) nebo ovo do pairaiso (rajské vejce) a mají svůj původ ve středověkých klášterech, kde jeptišky (často dcery šlechtických rodin) spotřebovávaly velké množství vaječných bílků ke škrobení šatů. Ze zbylých žloutků tak vyráběly sladkosti, a proto jsou hlavní přísadou takzvaných "klášterních sladkosti" žloutky a cukr.

 

profimedia 0236280061 1

Typický obrázek z lisabonských cukráren. K pečivu se pije jedině silná černá káva.

V labyrintu

Plni kávy a sladkostí jsme vyrazili do nejstarší a asi nejkrásnější čtvrti Lisabonu, Alfamy. Ta je labyrintem malých uliček, zákoutí, schodů, náměstíček a průchodů. Na oběd jsme si vybrali méně turistickou restauraci San Antonio. Highlight byla polévka z dvou druhů papriky, kterou kuchař šikovně nalil do talíře tak, že byla dvoubarevná. K tomu lehký salát s chobotnicí a místní lehké bílé víno "vinho verde". V San Antoniu sice potkáte další turisty, ale za to sedíte v zákoutí náměstí s kostelem, na který se ze stolu díváte skrze divoké víno. 

Po obědě jsme vyrazili na procházku po Alfamě a žasli z toho, že za každým rohem číhá další krásné náměstíčko nebo zákoutí. Pokud chcete poradit, naplánujte si trasu, která zahrnuje uličky Largo Sao Rafael, Beco da Cardosa, Rua de Sao Pedro či Beco do Carneiro.

ginhalisbon

Portugalská verze griotky zvaná ginha

Nad Lisabonem se tyčí hrad Svatého Jiří, na který jsme se vykašlali, a nemrzí nás to. Restaurace, kavárny a bary, na které jsme díky tomu našli čas, jsou výbornou náhradou. V Alfamě jsme na vytrávení zkusili místní specialitu, portugalskou verzi griotky "ginha". Na ginhu můžete jít buď do turistických barů, kde vám všechno vysvětlí anglicky, anebo si ji v Alfamě můžete koupit od místní babičky, které sice nerozumíte, ale u babičky to přece chutná líp. 

První z několika nezapomenutelných večeří jsme zažili v restauraci Pharmácia, ve čtvrti Bica, blízko výhlední terasy Miradouro de Santa Catarina. Samotná restaurace se nachází na zahradě muzea lékárenství. Jídlo ve Pharmácia je založeno na tapas, množství menších jídel, která nakombinujete. My jsme zkusili kachní krokety s marmeládou, madeirský sendvič s houbami, melounovou polévku s chřestem a tuňákem a ze zákusků nás okouzlila buráková pěna s madeirským banánem a slaným karamelem. A nebyla by to pravá lékárna, kdyby vám nenabídli i nějakou tu medicínu. Koktejly ve Pharmácia jsou jedinečné a mají vždy jednu nebo dvě příchutě či ingredience, které nečekáte. Jako zelený čaj nebo sníh z bílku. 

Druhý den: Retro, hipsteři a marmeláda

Hned u snídaně jsme ochutnali další z portugalských specialit: marmeládu z rajčat, která nám chutnala natolik, že jsme si nějakou koupili domů. Našli jsme je v obchodě A Vida Portuguesa v hipsterské čtvrti Intendente kousek od centra. Ve Vida Portugues jsme narazili na portugalskou verzi retro-nostalgického zboží. Odešli jsme s tunou marmelády, nejen rajské, ale třeba i dýňové a kdoulové a džemu z místního ovoce, které jsme museli vygooglit. 

Na oběd jsme následovali tajný tip místních, restauraci Topo na náměstí Martin Moniz. Tu najdete v nenápadném nákupním centru, plném levného čínského zboží. V posledním patře se však skrývá moderní, designová restaurace s nesrovnatelným výhledem na hrad. Jako předkrm nás čekalo dokonalé mango ceviche s koriandrem, červenou cibulkou a limetkovou šťávou. Menu se v Topo pravidelně mění a často tam najdete portugalská jídla s asijským nádechem. 

Na odpolední kávu jsme si sedli opět na náměstí Intendente, v "Café O das Joanas": turisticky nezkažené posezení mezi místnimi v autentické, trochu rozpadlé, ale stále krásné kavárně. Kafe nás posílilo na odpolední procházku půvabnou rezidenční čtvrtí na kopci mezi bulvárem Avenida Almirante Reis a Avenida da Libertade, ve které se můžete projet jednou ze slavných žlutých lanovek. 

No a nastal čas na večeři a my jsme objevili další unikátní aspekt kulinářského Portugalska, a sice gastronomické spojení s Jižní Amerikou, formou restaurace Empanaderia El Pibe. Jak už napovídá název, podnik se zaměřuje na jihoamerické empanadas, plněné kapsičky. Atmosférou a cenami spíše studentský podnik překvapí vysokou úrovní jídla a fantazií kuchaře. Na uvítanou nám na stůl dali banánové chipsy, k tomu jsme si objednali hranolky ze sladkých brambor.

Jako předkrm sandwich s vepřovými líčky, červenou cibulí a sladkou bramborou a bagetu s vepřovým masem, mozzarelou a karamelizovanou cibulí. Hlavní jídlo si v El Pibe sestavujete z empanadas. Tři stačí, abyste odtud odešli hodně pomalou chůzí. Celkem si můžete vybrat z devíti variací s názvy jako Pablo Escobar, Pinochet nebo Pablo Neruda. Obsah empanadas sahá od chobotnice přes chorizo, houby nebo kari až po maso z divočáka. Pokud ještě máte místo, můžete večeři zakončit sušenkami alfajor se zmrzlinou. Vytrávit můžete večerní procházkou po grandiozním, devadesát metru širokém bulváru Avenida da Libertade.

mercato

Mercato da Ribeira je tržnice se stánky, kde se podávají jídla michelinských šéfkuchařů.

Třetí den: Michelinský gastrotrh a překvapivé koktejly

Třetí den nás čekala návštěva trhu Mercato da Ribeira. Ten leží kousek od imposantního náměstí Praca do Comerco, které tvoří jakýsi vstup do centra Lisabonu směrem od moře. V rohu náměstí mimochodem najdeme zastrčenou legendu lisabonských kaváren Cafe Martinho da Arcada. Na to, že se nachází přímo v turistickém centru, je překvapivě plná místních.

Na spoustu Lisabonců narazíte i v první hale trhu, kde nakupují ryby, maso, ovoce a zeleninu. Ve vedlejší hale "Time out market" sice už tolik místních není, ale to vás nemusí odradit. Můžete zde ochutnat prakticky všechno a všechno, co ochutnáte, prošlo přísným hodnocení týmu gastronomických expertů:  Mercato da Ribeira má vlastní "kurátory" jídla. Na celkem 44 stáncích najdete všechno, co si můžete představit, a to mimo jiné od kuchařů, kteří získali michelinské hvězdy.

Kde bydlet?

Feels Like Home Prime Suite: Několik malých, sympatických hotýlků za příznivou cenu v různých částech Lisabonu. My jsme se ubytovali v klidné uličce v části Bica, kousek od jedné ze slavných lanovek. Adresa: Tv. do Sequeiro 4. 

1908 Lisboa: Luxusní art-deco hotel z roku 1908 v hip čtvrti Intendente. Adresa: Largo do Intendente Pina Manique

The Independente: patří majiteli restaurace The Insolito. Adresa: Rua de São Pedro de Alcântara 81

Na stánku Alexandre Silva si můžete dát odvážné kreace vzniklé reinterpretací portugalské kuchyně. Hned vedle vám na stánku podají třeba maso z pečeného selátka s kaší ze sladkých brambor. Pokud máte vepřové rádi, určitě si pochutnáte na stánku Leitao da Ribeira. Maso vám podají v bulce z barevného těsta s příchutí rajčat. A samozřejmě si můžete pochutnat na rybách (na stánku vyhlášené restaurace Sea Me), steaku, sushi, burgerech… Zapít to můžete skvělým vínem nebo koktejlem ze stánku Cinco e Meio. Pokud budete mít místo, můžete návštěvu trhu zakončit zmrzlinou z portugalského ovoce či brazilskými čokoládovými koláčky brigadeiros. 

Na vytrávení se přímo nabízí procházka po Lisabonském nábřeží nebo procházka do kopce ve čtvrti Bairo Alto, ve které zůstaneme na závěrečnou večeři a kde najdete další gastronomický klenot: restauraci The Insolito. Zde má určitě cenu rezervovat dřív a zajistit si stůl s výhledem. Už koktejl na přivítanou vám napoví, že Insolito není jen nějaká restaurace. Recepty koktejlů jsou inovativní, ale je poznat, že barman své koktejly mixuje tak, aby chutnaly, a nejen na efekt. Třeba koktejl, jehož součástí je kouř z tymiánu. Stejně je to i s jídlem. Každá přísada – jakkoli exotická – dává v Insolito smysl. Ke koktejlu s tymiánem si můžete dát k tomu laděný předkrm. Mátu dal kuchař do polévky očividně nejen proto, že máta zrovna frčí, ale protože se tam hodí. Treska se zde podává s tradičním, trošku sladkým chlebem Mafra, další z lisabonských specialit.

K bůčku naopak ochutnáte kaši ze sladkých brambor a pečená jablka. A pokud máte na zákusek ještě místo, určitě nešlápnete vedle, když ochutnáte parfait z kaštanů nebo lehounkou jogurtovou pěnu s pečeným ananasem. To vše na terase s výhledem na večerní světla Lisabonu. A i účet potěší. Za hlavní jídlo v Insolito dáte okolo 18 eur, což ve srovnání třeba s Vídní nebo Paříží opět ukazuje, že Lisabon je skvělá destinace, co se týče poměru cena:výkon. Koneckonců, jídlo v takové kvalitě s takovým výhledem byste i v Praze za 18 eur nedostali.

 

foto: Profimedia, Wiki Commons

Jan Krčmář

Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.